Svět kolem nás je plný bakterií. Vyskytují se všude – ve vodě, v půdě i na lidském těle. Podle výzkumu odborníků tělo dospělého člověka obsahuje 1014 (100 000 000 000 000) mikroorganismů a při každém nádechu dodatečně vstřebá dalších 1 500 až 14 000 bakterií.
Množství bakterií v našem těle je ještě větší než počet jeho buněk. Nemusíte se však děsit, ne všechny bakterie jsou škodlivé. Většina z nich jsou laicky řečeno hodné bakterie, které se podílejí na obnově normální kožní mikroflóry, aktivně bojují proti patogenům, a tím nás chrání před nemocemi.
Není žloutenka jako žloutenka. Některou chytíte z masa, o jiné roky nevíte |
Bakterie na rukou
K přenosu infekce není ani potřeba mikroorganismy polykat. Stačí malá plocha sliznice, ať už jde o ústa, nos, nebo oči, skrze kterou proniknou do krevního oběhu. Pak už mají volné pole působnosti. Hygienická opatření se proto ukazují jako důležitý prvek v prevenci. Konkrétně mytí rukou bychom měli děti učit od útlého věku.
Měl by to být rituál, který si naši potomci zvyknou pravidelně vykonávat zejména:
- před jídlem
- po použití WC
- kdykoli se vrátí z venku domů
- po mazlení se s domácím zvířetem
- kýchají-li nebo kašlou s rukou před ústy
- během období, kdy je někdo v domácnosti nemocný
Mnozí z nás mytí rukou podceňují nebo šidí, jak dokázaly různé studie. Je ale také mnoho lidí, kteří to jednoduše neumějí.
Jak na to
Ze všeho nejdřív ruce dostatečně namočte. Pokud si je natřete tekutým mýdlem nasucho, nebudete je mít dobře umyté. Mýdlo aplikujte tak, aby bylo na co nejširším povrchu i mezi prsty. Rukama třete vzniklou pěnu 10–15 sekund. Opláchněte pokud možno teplou vodou a ruce vysušte.
I tady je ovšem třeba dodržovat určitá pravidla. Tak například látkové ručníky jsou vhodné pouze pro domácí použití. Jsou-li totiž opakovaně využívány větším množstvím lidí, absorbují mnoho vlhkosti, a tím se stávají ideálním prostředím pro růst bakterií.
Ideální nejsou ani moderní senzorové ruční sušiče. Pokud jsou umístěny ve stejné místnosti s toaletou, mohou být kontaminovány, horký vzduch v takovém případě slouží jako roznašeč bakterií, které můžou skončit přímo na našich rukou.
Podle průzkumů je nejlepším způsobem pro sušení rukou použití jednorázových papírových ručníků. Ochranné pouzdro, ve kterém jsou tyto ručníky uskladněné, eliminuje příležitost pro přímý kontakt s jinými lidmi. Navíc je doplňování papíru díky pouzdru vysoce hygienické, čímž dochází k výraznému snížení rizika vzniku škodlivých bakterií na papírovém ručníku. Tím je sníženo i celkové riziko nákazy.
Dotýkat se kliky?
Mnoho z nás se na veřejných toaletách snaží zavírat dveře různými způsoby, hlavně abychom se nedotkli kliky. Někdo otevírá dveře pomocí loktů, někdo rameny a někdo do nich rovnou kopne. Má to však smysl? Pro lidi, kteří trpí takzvanou germofobií, tedy mají chorobný strach z bakterií a potřebují být obklopeni sterilními předměty, určitě.
Mnoho odborníků však tvrdí, že přestože se na povrchu dveří, které nejsou pravidelně čištěny, objevují některé škodlivé bakterie a viry, neměli by se lidé styku s nimi zoufale bránit. Množství bakterií na dveřních klikách zřídka přesahuje hodnotu potřebnou k přenosu infekce. Z toho důvodu si s nimi náš imunitní systém dokáže celkem dobře poradit.
Nejšpinavější objekty v domácnostiSeznam začíná na předmětech, které často zůstávají delší dobu vlhké. Vlhkost a teplo vytvářejí dokonalé prostředí pro růst bakterií. Sprchové závěsy, houbičky na mytí nádobí a prkénka na krájení patří mezi nejznečištěnější objekty v domácnostech. Druhé místo zaujímají klíče od domu, peníze a mobilní telefony, tedy věci, které často držíme v rukou. Speciálním případem jsou držadla ve veřejné dopravě, která bývají vysoce znečištěná kvůli častému kontaktu s rukama mnoha různých lidí. Navíc je jejich vyčištění velmi problematické. Podle Světové zdravotnické organizace jsou dvěma nejefektivnějšími prostředky k boji proti mikroorganismům antibakteriální gely a sanitizéry. Jsou to skvělí pomocníci v případech, kdy není možné umýt ruce běžným mýdlem a vodou. |
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
