Když vyjdeme z klimatizované budovy na rozpálenou ulici, oči reagují okamžitě. Chvíli trvá, než si zrak na ostré světlo zvykne. Nepříjemný pocit ale obvykle rychle odezní, a člověk tak snadno získá dojem, že slunce očím způsobuje nanejvýš krátkodobé nepohodlí.
Ve skutečnosti je ale potřeba rozlišovat oslnění způsobené viditelným světlem a působení neviditelného ultrafialového záření. Zatímco oslnění pocítíme hned, účinky UV záření mohou zůstávat dlouho bez příznaků a projevit se až s odstupem času.
Oslnění není totéž co poškození UV zářením
Oslnění nastává ve chvíli, kdy se oko nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit vysokému jasu. Snižuje kontrast, zhoršuje rozeznávání detailů a může po sobě krátkodobě zanechat světelnou skvrnu v zorném poli. Zvlášť nebezpečné je při řízení, kdy může na několik okamžiků omezit schopnost řidiče vnímat dopravní situaci.
Ultrafialové záření funguje jinak. Lidské oko ho nevidí, jeho energie ale působí na oční tkáně. Podle Světové zdravotnické organizace patří mezi akutní následky nadměrného ozáření fotokeratitida a fotokonjunktivitida, tedy zánětlivé poškození rohovky a spojivky. Tyto stavy jsou bolestivé, ale zpravidla přechodné a obvykle nezanechávají dlouhodobé následky.
Potíže se nemusí objevit okamžitě. Po několika hodinách se může dostavit silná bolest, slzení, zarudnutí, světloplachost nebo pocit cizího tělesa v oku. Známým příkladem fotokeratitidy je sněžná slepota, která vzniká po intenzivním působení UV záření odraženého od sněhu.
Následky se mohou projevit až po letech
Na rozdíl od akutního poškození se dlouhodobé účinky UV záření mohou projevit až po letech. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) souvisí nadměrná celoživotní expozice slunečnímu záření například se zvýšeným rizikem šedého zákalu, některých změn na povrchu oka nebo nádorových onemocnění očních víček.
Šedý zákal vzniká postupným zakalováním oční čočky a bez léčby může výrazně zhoršit vidění. WHO odhaduje, že až deset procent případů tohoto onemocnění může souviset s dlouhodobým působením ultrafialového záření.
UV záření může poškozovat také citlivou kůži kolem očí. Odborníci proto doporučují chránit nejen samotné oči kvalitními brýlemi s UV filtrem, ale při delším pobytu na slunci nosit také pokrývku hlavy se širší krempou.
Mraky před UV zářením neochrání
Sluneční brýle si většina lidí nasazuje hlavně při jasném počasí nebo na dovolené u moře. UV záření ale proniká i přes oblačnost, takže oči jsou mu vystavené také během běžného dne ve městě. National Eye Institute proto doporučuje nosit kvalitní brýle s UV filtrem i za zataženého počasí.
Na intenzitu UV záření má vliv také okolní prostředí. Voda, písek nebo sníh sluneční paprsky odrážejí, takže se k očím dostávají nejen přímo ze slunce, ale i z okolí. Proto jsou oči více namáhané například u vody nebo na horách.
S rostoucí nadmořskou výškou navíc intenzita UV záření stoupá. Ochrana zraku je proto důležitá nejen na pláži, ale i při turistice, sportu nebo práci venku.
Kdo by měl chránit oči nejvíc?
Ochrana před UV zářením je důležitá pro každého, některé skupiny jsou ale ohrožené více než jiné. Patří mezi ně lidé, kteří tráví hodně času venku – například stavební dělníci, zemědělci, zahradníci, sportovci nebo lidé pracující u vody či na horách. U nich se totiž dávka UV záření sčítá každý den.
Zvláštní pozornost si zaslouží také děti. Nejenže tráví venku mnoho času, ale jejich oči jsou vůči UV záření citlivější než oči dospělých. Odborníci proto doporučují, aby děti nosily kvalitní sluneční brýle s ochranou proti UVA i UVB záření stejně důsledně jako dospělí.
Vyšší opatrnost je vhodná také u lidí po některých očních operacích nebo u těch, kteří užívají léky zvyšující citlivost na světlo. V takových případech je vhodné poradit se s očním lékařem.
Tmavší neznamená bezpečnější
Tmavá skla tlumí viditelný jas, sama o sobě však nevypovídají o tom, jak účinně brýle zachycují ultrafialové záření. UV filtr může být součástí tmavé, lehce tónované i zcela čiré čočky. Americká oftalmologická akademie upozorňuje, že o ochraně nerozhoduje tmavost zabarvení, ale vlastnosti samotné čočky.
Při nákupu je proto důležitější označení než odstín. Brýle by měly blokovat 99 až 100 procent UVA i UVB záření. Podle National Eye Institute lze hledat také označení UV400. To znamená ochranu před zářením o vlnové délce až 400 nanometrů, tedy před UVA i UVB složkou slunečního ultrafialového záření.
Samotná cena není zárukou lepší ochrany. National Eye Institute výslovně upozorňuje, že levnější brýle mohou poskytovat stejně dobrou UV ochranu jako drahé značkové modely, pokud mají odpovídající a ověřené označení. V případě pochybností lze schopnost čoček zachycovat UV záření nechat změřit v některých očních optikách.
Důležité je také provedení brýlí. Větší nebo zakřivené obruby omezují pronikání záření shora, zespodu a ze stran. Ochranu může dále zvýšit klobouk nebo jiná pokrývka hlavy se širokou krempou.
UV filtr je důležitější než tmavá skla
Při výběru slunečních brýlí je nejdůležitější kvalitní UV filtr. Barva čoček ovlivňuje hlavně pohodlí při vidění – šedé zachovávají přirozené barvy, hnědé nebo jantarové mohou zlepšit kontrast. Samotný odstín ale nevypovídá o tom, jak dobře brýle chrání oči.
Některé brýle mají navíc polarizační filtr, který omezuje odlesky od vody, mokré silnice nebo sněhu. Díky tomu zlepšuje viditelnost a snižuje oslnění. Jak ale upozorňuje Americká oftalmologická akademie, polarizace sama o sobě nenahrazuje ochranu proti UV záření. Při výběru je proto potřeba sledovat obě vlastnosti.
Pro lidi, kteří nosí dioptrické brýle, mohou být praktickým řešením samozabarvovací neboli fotochromatické čočky. Na slunci se automaticky zatmaví, v interiéru se vrátí do téměř čirého stavu a není tak nutné neustále střídat běžné a sluneční brýle.
Jejich nevýhodou je, že běžné fotochromatické čočky v autě tmavnou méně. Modernější technologie se ale snaží tento problém řešit, protože reagují nejen na UV záření, ale také na intenzitu viditelného světla.
Samozabarvovací brýle už fungují i za volantem
Představte si běžný letní den. Ráno jedete do práce, odpoledne sedíte na zahrádce restaurace a večer se zastavíte v obchodě. Oči se během dne musí neustále přizpůsobovat měnícím se světelným podmínkám.
Právě proto si stále více lidí vybírá samozabarvovací brýlové čočky. V interiéru zůstávají téměř čiré, venku se automaticky zatmaví a zároveň chrání oči před UV zářením. Není tak potřeba nosit s sebou dvoje brýle ani přemýšlet, kdy je vyměnit.
Jejich slabinou bylo dlouhá léta řízení auta. Běžné samozabarvovací čočky totiž za čelním sklem téměř netmavly, protože moderní čelní skla odfiltrují velkou část UV záření, které potřebují ke své aktivaci.
Na to reaguje nová generace samozabarvovacích čoček. Například ColorMatic® Dark od německé společnosti Rodenstock jsou podle výrobce navržené tak, že kromě UV záření reagují také na viditelné světlo, a aktivují se proto i za čelním sklem automobilu.
Venku na přímém slunci dosahují až 90% absorpce světla, což odpovídá nejvyšší běžné kategorii slunečních brýlí, a zároveň si zachovávají plnou funkčnost i v extrémních letních teplotách až do 35 °C, kde starší materiály selhávaly. V místnosti se přitom bleskově vrátí do téměř čirého stavu.
Nechte si poradit od odborníků
Pokud si nejste jistí, jaký typ brýlových čoček je pro vás nejvhodnější, vyplatí se poradit v odborné optice.
V partnerských optikách Rodenstock si můžete moderní samozabarvovací čočky vyzkoušet, nechat si změřit zrak a vybrat řešení, které bude nejlépe odpovídat vašemu životnímu stylu.
Brýlové čočky Rodenstock, Netline a WhiteLabel jsou zdravotnické prostředky a slouží ke korekci zraku. Před použitím si pečlivě přečtěte návod k použití a informace, které se vztahují k jejich bezpečnému používání. |
Obsah vznikl ve spolupráci se společností Rodenstock.
