Je to velice smutné, přeji hodně síly.. Popisovat poňížení  jaké jsem zažila na ČSSZ když jsem žádala o invalidní důchod k nevyléčitelné rakovině nemá cenu, doktoři jsou různý, měla jste smůlu na ty nejhorší,,,, vzali Vám vše- hlavně děti... krutý osud..

Žijte aužívejte si každého dne, který máte  možnost prožít, snažte  se radovatz maličkostí, žít pozitivně naladěná a podobně smýšlejícími lidmi seobklopujte. Pro většinu lidi jste stále zdravým člověkem, protože nechcete  dátnic najevo. My vlastně zdraví jsme pořád. Máme šťastnou duši, uznáváme ,že nekaždou chvíli, ale snažíme se Šťastná  duše jezákladem pro zdravý život.

KvětaPoková.

Omluva za gramatiku

Neaktivní borelióza? To si asi někdo v článku dělá srandu, ne? Pokud nebyla na tu boreliózu přeléčena silnými antiibiotiky, tak to co je v článku popsáno je přesně to, co má sousedka jako následek neléčené boreliózy!

I po přeléčení zůstávají v krvi protilátky.

Znám Jarušku pár let. Je to skvělá ženská a máma, která by za své děti i dýchala. Bohužel osud ji nadělil to co nadělil, ale i přesto s tím dokáže bojovat a ještě i vyslechnout druhé když je třeba. Jaruško moc si Tě vážím a jsem ráda, že Tě znám :-)

kdyby je prodělala jako malá, tak ten problém nenastal. Ale když se teď děti očkují, tak takové následky čeka na hodně z nich, protože v dospělosti se už nikdo nepřeočkuje. A navíc to očkování stejně u neštovic moc nefunguje

No nevím. Ale ten popis nemoci té paní je prostě poněkud - omlouvám se - hysterický. Jsou i dobří lékaři.

Paní Jalůvková- až Vás něco podobného potká , byla bych zvědavá jak hysterická by jste byla Vy- je to psáno srozumitelně, bez hysterie.

nevím, co s pacientem=pošlu ho za psychiatrem. klasika. zrovna to řeším - jedenáctileté dítě má po zápalu plic stabilně zvýšenou teplotu, je unavené, chytá jednu infekci za druhou, ale byli jsme poslání za psycholožkou.

Můj malý syn měl něco s nožičkou, a doktorka ho posílala mj. na oční...

Co se říká, když se lide berou. Ze budou při sobe stat v dobrem i zlem? Proc se ve zlem tak snadno a často opousti, místo aby si prave byli oporou? Nepochopim.

Doktory komentovat nechci, protože nevim, jak snadne/tezke je pro ne poznat unavovy syndrom. Opravdu je spousta nemoci, které mají podobne ci stejne příznaky a byva to tezke pak urcit. Urcit spravnou diagnozu je to nejtezsi na doktorine. Malo zkuseny lekar s touto nemoci ji proste asi snadno nepozna no. Tezko rict.

Neco podobneho me napadlo, ale tak hezky bych to nenapsala

No, nezlobte se, ale mne tu neco chybi. Deti sverene do pece manzela, to uz musi mit soud sakra duvod, a ktera matka to jen tak toleruje u malych skolacku - i na smrt nemocna mama (normalni) na svych detech visi. Myslim, ze ta psychika hraje v nemoci asi dulezitejsi roli, nez si pani pripousti. A veci asi nebyly idealni...

Mýlíte se, právě že paní je tak vážně nemocná, svěřil soud děti do péče otce, aby o ně bylo dostatečně postaráno ....a ten zřejmě začal navádět děti proti matce. Jak je v článku zmínka o manželových rodičích, napadlo mne, že je hlavně myšlena jeho matka. Stačilo dětem říkat, že máma si nemoci vymýšlí, protože se o ně nechtěla starat, tolik doktorů oběhala a všichni ji prohlédli, že simuluje atd.

Uf. z příběhu mi běhá mráz po zádech, je mi paní tak líto! Změnit lékaře samozřejmě není problém, ale mnohdy to člověku dojde až po té, co se něco totálně vysere a je pozdě. paní, hlavně hodně síly přeji! 

Zaujalo mě, jak se čtenářka celou dobu úzkostlivě snaží vyloučit i sebemenší podíl psychických příčin svých trablů s únavou. Jako by snad člověk neměl právo být také psychicky unaven..? Tabuizovat možné psychické příčiny je docela dvojsečné, protože to sice může dotyčnému na čas ulevit, ale zase se nemusí najít všechny příčiny nemoci. Zdraví (nemoc) je asi opravdu komplexem vnitřního prostředí organismu ("objektivní zdraví") a odrazem vnějších vlivů ("psychické zdraví") - přitom jedno od druhého nelze oddělit. Psychické obtíže mohou vyústit v "objektivní" lékaři zjistitelné symptomy, anebo naopak prodělaná objektivní nemoc (např. neštovice) mohou oslabit člověka i jeho psychiku.

Možná je i hypotéza, že čtenářka už byla ze všeho takzvaně přetažená, což není divu - práce, 2 děti..ještě k tomu hyperaktivní. To musí být nepředstavitelná zátěž. A ty neštovice mohly zafungovat jako spouštěč nejen ve smyslu fyziologickém (oslabení organismu), ale i psychickém (tím, že na čas sejmuly ten tlak). Chronická únava tak může být výsledkem objektivních příčin i "subjektivního" "útěku do nemoci". (což není nic odsouzeníhodného - pouze signál organismu, že musí zátěž omezit..nejsme stroje).