Tomáš Řehoř (57) z Prahy dnes může říci, že mu život zachránila jen souhra náhod, a to, že nevzal na lehkou váhu doporučení zúčastnit se preventivního screeningového programu. Tento moderní systém včasné diagnostiky má totiž schopnost odhalit skryté hrozby mnohem dříve, než se stihnou projevit prvními příznaky.
Přestože býval Tomáš silným kuřákem, nepociťoval žádné varovné signály. Podrobnější vyšetření pak odhalilo na jeho plicích útvar, který tam neměl co dělat. A to mu zřejmě zachránilo život.
28 let s cigaretami
O programu časného záchytu rakoviny plic se Tomáš Řehoř dozvěděl před dvěma lety, víceméně náhodou, při běžné kontrole na ORL ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
„Na jedné z kontrol, kam pravidelně docházím, mi paní doktorka mezi řečí řekla o novém screeningu a důrazně mi doporučila, abych se do něj jako bývalý silný kuřák zapojil,“ vzpomíná Tomáš. Jako člověk, který kouřil 28 let krabičku cigaret denně, věděl, že patří do rizikové skupiny, ačkoliv se v té době cítil naprosto zdravý. Se screeningem tedy bez váhání souhlasil a krátce nato se do programu zaregistroval.
„Nejdříve mě čekala návštěva pneumologie, kde se mnou paní doktorka podrobně probrala mou osobní i rodinnou anamnézu. Poté jsem podstoupil spirometrii pro zjištění funkce plic a klasický rentgen,“ popisuje první kroky Tomáš.
Klíčové však bylo až nízkodávkové CT vyšetření o měsíc později. Právě to totiž odhalilo na pravém plicním laloku drobný útvar o velikosti 1,2 centimetru. Lékařka ho uklidňovala, že se nemusí jednat o nic fatálního, ale pro jistotu doporučila CT s odstupem několika měsíců zopakovat.
Další vyšetření
Na podzim roku 2024 Tomáš vyšetření absolvoval znovu, tentokrát již s vědomím, že lékaři budou nález pečlivě porovnávat s předchozími snímky.
Rané příznaky rakoviny se často tváří nevinně. Těchto 8 signálů lidé přehlížejí |
„Útvar na pravé plíci se sice od minule nezvětšil, což byla dobrá zpráva, ale lékaři na pneumologii mi přesto velmi trpělivě vysvětlili všechna možná rizika. I když ložisko vypadalo ohraničeně a podle všech znaků se nejevilo jako zhoubné, shodli se, že nejbezpečnější cestou je jeho úplné operativní odstranění. Chtěli tak předejít situaci, kdy by se útvar mohl v budoucnu začít nekontrolovaně měnit nebo působit jiné zdravotní potíže. Věřil jsem jejich letitým zkušenostem i odbornému úsudku a s navrženým postupem jsem okamžitě souhlasil,“ říká Tomáš.
Samotný zákrok pak podstoupil začátkem ledna roku 2025 na specializované Klinice hrudní chirurgie. Operace, která vyžadovala precizní práci chirurgů, trvala přibližně hodinu a proběhla bez jakýchkoliv komplikací. Po jejím skončení následovaly dva dny na jednotce intenzivní péče, kde byl Tomáš pod neustálým dohledem přístrojů i zdravotnického personálu, který monitoroval jeho životní funkce.
„Bezprostředně po probuzení z narkózy jsem se cítil relativně dobře a klidně, jen jsem první hodiny potřeboval dočasnou kyslíkovou podporu, aby se operované plíce mohly znovu plně a bez námahy rozvinout,“ popisuje své pocity z nemocničního lůžka a vděčně doplňuje, že lidský a vysoce profesionální přístup celého týmu mu v těchto náročných chvílích dodával tolik potřebný klid a důvěru v brzké uzdravení.
Čekání na výsledky
Odstraněné ložisko putovalo okamžitě na histologii. Čekání na výsledky bylo sice stresující, ale nakonec přineslo úlevu. „Výsledek byl negativní. Nebyla to rakovina, ale ta nejistota v člověku hlodá. Jsem rád, že je to venku,“ přiznává Tomáš, který byl po týdnu propuštěn do domácího léčení.
Rekonvalescence probíhala hladce a Tomáš se po několika týdnech klidového režimu mohl vrátit ke své milované práci kastelána na zámku Žleby.
Rakovina plic patří mezi největší zabijáky. Když kašlete, už bývá pozdě |
„Zpočátku jsem se šetřil a pracoval spíše z kanceláře, prokládal jsem to krátkými procházkami v zámeckém parku. Po třech měsících už jsem ale fungoval zase v plném nasazení,“ usmívá se. V pražské Thomayerově nemocnici následně absolvoval sérii kontrolních vyšetření. Všechna dopadla na jedničku, včetně kontrolního CT půl roku po operaci.
„Další kontrola mě čeká až za dva roky. Jsem nesmírně vděčný, že screening existuje. Díky němu lékaři přišli na problém včas, dříve, než mohl přerůst v něco velmi vážného,“ uzavírá svůj příběh.
Prevence rakoviny plicRakovina plic je v Evropě nejčastější příčinou úmrtí na onkologická onemocnění. Česká republika je však jedním z mála států EU, který zavedl plošný screeningový program, který dokáže odhalit nádor dřív, než se projeví příznaky. Díky novému preventivnímu programu se tak pacientům zvyšuje šance na vyléčení až o pětinu. Dostat se k němu není vůbec složité – začíná to u praktických lékařů, kteří vytipovávají rizikové pacienty (ve věku 55–74 let s historií kouření alespoň 20 let). A setkávají se s úspěchem. „Polovina pacientů, které jsme oslovili, souhlasí,“ potvrzuje lékař Norbert Král, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK. Praktik následně odesílá pacienta k ambulantnímu pneumologovi, který provede komplexní vyšetření plic. Jak doplňuje primářka Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS: „Screening není jen jednorázová akce, ale proces, který působí jako prevence a mění přístup k vlastnímu zdraví.“ To dokazuje i fakt, že 61 procent účastníků díky němu omezilo kouření. Vyšetření na radiologii Zásadní diagnostický zlom nastává při vyšetření na radiologii, kde pacienti podstoupí nízkodávkové CT. Tato metoda je rychlá, nebolí a využívá jen minimální dávku záření, přitom však dokáže v plicích odhalit i milimetrové změny. „Tento typ vyšetření dokáže odhalit nádor dřív, než se objeví jakékoli příznaky. Pacienti pak mají větší šanci na vyléčení,“ zdůrazňuje profesor Hynek Mírka z Kliniky zobrazovacích metod LF UK a FN Plzeň. Právě včasnost je u rakoviny plic rozhodující, protože v raných stadiích je onemocnění řešitelné operativně s vysokou pravděpodobností úspěchu. Dosavadní výsledky v Česku potvrzují, že plošný program má obrovský smysl. Podle Ondřeje Májka vědeckého vedoucího Národního screeningového centra, se u tří procent účastníků objeví podezřelý nález a u poloviny potvrzených nádorů jde o nejranější, první stadium. Úspěch českého modelu je natolik výrazný, že slouží jako vzor pro zbytek Evropy v rámci projektu SOLACE. „Plošný screening denně zachraňuje životy a měl by být dostupný ve všech regionech Evropy,“ uzavírá odborná garantka projektu profesorka Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
