Při prvním záchvatu jsem byl sám doma s mamkou, každý v jiné místnosti. Udělalo se mi zle, zabouchal jsem na ni a ona mi říkala, že divně mluvím. Ale rychle se to srovnalo, takže jsme tomu nevěnovali pozornost.
Za dva týdny bylo hůř. Spadl jsem v kuchyni na zem a měl křeče. Naštěstí byla doma sestra, která zavolala záchranku. Odvezli mě do Fakultní Thomayerovy nemocnice. Po několika dnech nám řekli, že mám epilepsii, jejímž spouštěčem mohl být covid. Chvíli nám trvalo, než jsme se s tím vyrovnali.
Epilepsie: nemoc, kterou pacienti často raději tají |
Náročné začátky
Od začátku jsem k epilepsii přistupoval tak, že se dá léčit. Rodiče mi našli neurologa, ale léčba dostatečně nezabírala. Záchvaty se opakovaly, přicházely nečekaně – vždy jsem bez jakéhokoli varování spadl v bezvědomí na zem a často se poranil. Spolužáci a učitelé ale ode mě věděli, že mám epilepsii, a při záchvatech mi vždy dokázali pomoct.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Nejhorší byl záchvat venku. Několikrát jsem upadl na chodníku a nikdo mi nepomohl... Po dvou letech jsme se s lékařem shodli, že bude lepší, když si mě převezmou do péče v některém ze specializovaných center. V roce 2023 se o mě začala starat paní doktorka Jana Zárubová z Centra pro epilepsie Motol.
Všechno s námi probrala a doporučila nám asistenčního psa, který by na záchvaty dokázal upozornit i v době, kdy jsem sám. Organizace, která se specializuje na výcvik psů pro nemocné, mi k asistenci vybrala hladkosrstého retrívra Dona. Společně jsme absolvovali roční výcvik.
Bedlivě mě střeží
Od září roku 2024 mám psa natrvalo u sebe. Je to skvělý parťák. Všude mě doprovází. Je perfektně vycvičený, v případě záchvatu umí například u nás doma vyhledat a zmáčknout speciální rescue tlačítko, které rozešle výstražnou SMS rodičům.
Křeče, ztráta vědomí. Víte, jak pomoci lidem s epileptickým záchvatem? |
Pokud mám záchvat mimo domov, Don si ke mně přilehne a kolemjdoucí upozorní na problém svou žlutou vestou s výrazným nápisem asistenční pes epileptika. Už nejsem nikdy sám.
Je to obrovská úleva hlavně pro mámu s tátou, kteří se o mě hodně bojí. Naše rodina si moc váží péče, kterou mi věnuje paní doktorka Zárubová. Chodím k ní na pravidelné kontroly a díky skvěle upravené léčbě jsem měl loni jediný záchvat za celý rok!
Snažím se žít naplno
Letos maturuji na střední průmyslové škole zaměřené na IT, zároveň se chystám na přijímačky na vysokou. Funguji téměř bez omezení.
Mým velkým koníčkem je sport, kterému se mohu dál věnovat. Kromě házené rád hraji basketbal, badminton, tenis a volejbal. Dřív jsem se často i potápěl. To je teď snad jediná činnost, které se musím vyhýbat.
Všechny, kteří mají stejnou nemoc, bych chtěl ujistit, že z epilepsie není třeba dělat si těžkou hlavu. Snažím se brát všechno pozitivně a žít naplno. Jsou mnohem horší nemoci.
O nemoci
|
