Z počátku jsem ani moc nedbal na doporučení lékařů ohledně úpravy stravy a zanedbával jsem i léčbu. Hodně jsem také kouřil, asi šedesát, osmdesát cigaret denně. Měl jsem vysoký cholesterol a hladina cukru v krvi mi stále rostla.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Tak jsem si musel před několika lety začít píchat inzulin. V té době jsem konečně pochopil, že bez léčby a pravidelných kontrol u diabetologa to nepůjde.
Přidaly se další komplikace
V roce 2022 už mě hodně píchalo v levém lýtku a špatně jsem chodil. Navštívil jsem proto cévního specialistu, který mi řekl, že mám pravděpodobně zúžené tepny a že je ještě potřeba udělat CT vyšetření. O žádné léčbě jsme se ale nebavili a čekací doba na CT byla dlouhá.
Zanedlouho mi zčernal malíček na levé noze a zčásti i prsteníček. Zdravotní stav jsem proto probral ještě s jiným specialistou na cévy, s doktorem Jiřím Matuškou, místopředsedou České angiologické společnosti, který má angiologickou ambulanci v Hodoníně. Doporučil mi ho známý a naštěstí jsem se k němu dostal rychle.
Čtyři rady, jak udržet zdravé srdce i cévy a prodloužit si život |
Jeho přístup byl úplně jiný. Pečlivě mě vyšetřil a potvrdil, že mám zúžené tepny. Řekl mi, že musím jít co nejdřív na zákrok, při němž mi roztáhnou cévy – aby se v nich obnovil průtok krve.
Anginoplastika mi zachránila život
Tento zákrok jsem podstoupil v brněnské fakultní nemocnici. Krátce nato mi ještě v Hodoníně na chirurgii museli amputovat i dva postižené prsty. Ty už se zachránit nepodařilo. Lékaři mi vysvětlili, že bych se musel na roztažení cév dostat dřív.
Naštěstí bolesti v lýtku po zákroku ustoupily a až do loňského léta jsem žádné další zdravotní problémy neměl. V srpnu se mi však strhla kůže na palci pravé nohy. Rána se nehojila dobře, a tak jsem se znovu obrátil na pana doktora Matušku. Ten zjistil, že se jedná o podobný problém jako před třemi lety, a poslal mě znovu na roztažení cév, tentokrát do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Hned druhý den jsem šel domů.
Jsem rád, že se vše obešlo bez amputace. Bez dvou prstů na noze sice funguji normálně, neumím si ale představit, že by mi chyběly ještě další. Proto každému radím, aby se v případě zdravotních problémů nebál vyhledat pomoc lékařů. Jak se ukázalo u mě, důležitá je včasná léčba. Teď už vím, že zdraví nesmím podceňovat.
Názor odborníkaMUDr. Jiří Matuška, místopředseda České angiologické společnosti Pan Miroslav je typický příklad diabetika s postižením cév dolních končetin. V jeho případě se toto onemocnění zkombinovalo i s postižením nervů a kostry nohy. Jde o velmi častou kombinaci, která vede k rozvoji syndromu diabetické nohy. V ČR tato zdraví a někdy i život ohrožující komplikace postihuje během života až 25 % diabetiků. Bez adekvátní léčby má úmrtnost vyšší než například rakovina střeva. Tomuto onemocnění se dá přitom dobře předcházet. Vyžaduje to koordinaci péče diabetologa, angiologa a někdy i chirurga nebo cévního chirurga. Komplexní ambulantní terapii pak mohou koordinovat specializované podiatrické ambulance, vedené diabetology anebo v některých krajích i angiology. Terapie rozvinutého diabetického defektu nohy je dlouhá, pro pacienta psychicky i fyzicky náročná. Navíc výrazně zatěžuje rozpočet zdravotnictví. U části pacientů, kde dominuje postižení periferních tepen dolních končetin, pomůže invazivní výkon na těchto tepnách, takzvaná angioplastika. Po provedení této léčebné metody se velká část část diabetických defektů výrazně lépe hojí. Ne všude je ale tato terapie dobře dostupná. |
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
