Tatínek je diabetik, před časem doma zkolaboval a musel být hospitalizován. Po návratu z nemocnice potřeboval nepřetržitou péči, kterou mu zajišťovala maminka, ale postupem času jsem si začala všímat, že nějak není ve své kůži.
Často mi volala, byla dezorientovaná a zapomínala dávat tatínkovi předepsané léky. Když jsem přijela rodiče navštívit, byla pohublá, vyčerpaná a nezvládala se starat o domácnost, natož o tatínka. Zapomínala, kam dala peníze na složenky nebo kam uklidila tatínkovi naslouchátko…
Zhoršovalo se to
Situace se nezlepšovala a pak přišel covid. Oba rodiče se nakazili a museli být s těžším průběhem převezeni do nemocnice. Během nemoci se u maminky začaly objevovat další příznaky a začala mít s pamětí opravdu velké problémy.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Po hospitalizaci se tatínek přesunul do centra Naděje ve Zlíně, a maminka tak bydlela v domě sama. V květnu se začal její stav rapidně zhoršovat. Přestala jíst a nebrala předepsané léky, tak jsem se rozhodla, že si ji raději vezmu k nám domů.
Pomohli nám
Začala jsem hledat různé možnosti na internetu a našla jsem BENU Alzheimer konzultační centrum v Hradci Králové. Objednala jsem nás s maminkou telefonicky, poté už jen stačilo přijít na konzultaci.
Nejdříve jsme společně vyplnily formulář s dotazy a poté byla maminka vyšetřená separátně jedním z odborných konzultantů. Mně se mezitím věnovala jiná lékárnice, která se zajímala o to, jak se s maminkou žije, kdy začaly příznaky.
Z konzultace jsme odcházely s kontaktem na paní doktorku Juráškovou, která se léčbě Alzheimerovy choroby věnuje, a s pocitem, že se máme na koho obrátit a situaci zvládneme. Mimo jiné jsem si odnesla i brožury, ve kterých bylo vysvětleno, jak máme k mamince přistupovat, jak upravit interiér domu a co dělat v konkrétních situacích.
Při prvním vyšetření už o nás paní doktorka věděla, měla k dispozici všechny námi vyplněné dotazníky a výsledky testů, které maminka absolvovala v centru, pak už jsme si jen vyslechly diagnózu: středně těžký alzheimer.
Hlavně trpělivost
Maminka je momentálně zaléčená lékem, který udržuje její stav na určité úrovni a nezhoršuje se. Pravidelně cvičíme paměť kvízy a snažíme se ji zapojovat do našeho každodenního života. Bavíme se s ní o všem a hlavně o jejích pocitech.
Je zvyklá na úplně jiný život, vždy žila na vesnici, ne ve městě. Ráda bych poradila všem, kdo se ocitnou s blízkými v podobné situaci, aby nezanedbávali prevenci a hlavně byli trpěliví. Je to velmi náročné, ale pokud pacient neztratí motivaci, vždycky je naděje, že bude líp.
