Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Lékař: Pokud se v noci vzbudíte a nemůžete spát, nemá cenu ležet

  • 1
Odcházíte-li do postele s rozvířenou myslí, odrazí se to i na kvalitě spánku. Po nejnutnější regeneraci přichází v druhé polovině noci povrchnější nadstavbový spánek. „Pokud se Vám nedaří znova usnout, nemá cenu ležet v posteli,“ poradil čtenářům on-line Peter Šóš, lékař v oboru psychiatrie a spánkové medicíny.

Lékaře Petera Šóše jste se ptali ZDE

Poruchy spánku jsou po nachlazení druhým nejběžnějším zdravotní problémem a o něco víc trápí ženy. Příčin je celá řada. „První pomocí je dodržování spánkové hygieny. Pouhé dodržování však pro léčbu nespavosti nestačí,“ Peter Šóš.

Podle mezinárodního průzkum společnosti GfK z listopadu 2015 patří nespavost v České republice k druhému nejběžnějšímu zdravotnímu problému hned po nachlazení - uvádí to 24 procent populace a 32 procent žen. Závažnější formou nespavosti, tzv. chronickou nespavostí trpí zhruba 10 procent dospělé populace a s věkem přichází častěji.

Tři nejběžnější zdravotní problémy, které lidé zaznamenali během roku (srovnání zemí)

„Stejně jako druhů nespavosti je i jejich příčin celá řada. Například zdravotní problémy jako například chronické bolesti kloubů a páteře nebo alergické záněty dutin. Z psychických příčin je pak nespavost spojená nejčastěji s úzkostmi a depresemi,“ vysvětluje Peter Šóš.

MUDr. Ing. Peter Šóš, PhD.

  • Je lékařem v oboru psychiatrie a spánkové medicíny.
  • Pracoval jako vedoucí lékař a senior výzkumník v Národním ústavu duševního zdraví.
  • Přednáší spánkovou medicínu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v soukromé praxi se věnuje komplexnímu přístupu k léčbě nespavosti.
  • Působil jako konzultant pro řadu významných společností: Český olympijský výbor, České aerolinie, Sportovní výzkumný institut Armády ČR, Velvyslanectví USA, Fotbalová asociace ČR, Aesculap Akademie a další.

MUDr. Peter Šóš, lékař v oboru psychiatrie a spánkové medicíny

Velkou měrou k nespavosti podle něj přispívají i nevhodné podmínky na spánek, například hluk, teplota a zatemnění ložnice, a hlavně životní styl a s ním spojená nadměrná stresová zátěž bez možnosti odpočinku, příliš kofeinu, nepravidelný režim spánku a bdění, nedostatek pohybu, těžká jídla a alkohol na večer.

Spánková hygiena je všeobecně známým seznamem doporučení pro zlepšení kvality spánku (Desatero spánkové hygieny). Pouhé dodržování zásad ovšem pro léčbu nespavosti nestačí.

„Jednou z častých situací, v nichž chybujeme, bývá to, že se do postele odebereme moc brzy, kdy ještě nejsme dost ospalí. Další chybou jsou večerní mikrospánky, které odbourávají velkou část spánkového tlaku a posléze brání plynulému usínání,“ říká odborník a dodává, že spánkový tlak se hromadí úměrně s délkou bdělosti jako když natahujete minutku. „Navečer bývá jeho síla největší, stačí proto pár minut klimbnutí u televize a ztrácíte celý spánkový cyklus tedy 60 až 90 minut spánku.“