Aleš Tomek, primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti a také člen správní rady nadačního fondu Čas je mozek.
| foto: Michal Sváček, MAFRA
Od dvaceti se nám začíná scvrkávat mozek o procento ročně, tvrdí neurolog
Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je v Česku třetí nejčastější příčinou úmrtí. Jde o minuty,“ upozorňuje Aleš Tomek, primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Podle něj není výrazným rizikovým faktorem ani tak nadváha, jak se často říká, ale nečinnost. „Aktivní obézní na tom zdravotně může být leckdy lépe než štíhlý člověk,“ říká.
Při mozkové mrtvici je ze všeho nejdůležitější co nejrychlejší odborná pomoc. V jaké fázi cévní mozkové příhody se nemocný nachází, když už u něj spatřujeme její projevy jako např. svěšený koutek úst nebo omezenou hybnost rukou? Kolem pětaosmdesáti procent mozkových příhod je ischemických, tedy způsobených tím, že krevní sraženina ucpe mozkovou cévu. Zhruba třicet vteřin poté postižený člověk nic nepozná, protože neurony mají rezervu a fungují ještě normálně, ale po třiceti vteřinách v zasaženém povodí už jim energie dojde.
Pokud je zasažena například levá mozková hemisféra, tak pacientovi přestává fungovat pravá polovina těla, může se v tom okamžiku zhroutit k zemi s nehybnými pravostrannými končetinami, a pokud je pravák, tak současně přestane mluvit či rozumět. V tu chvíli začínáme závod s časem. Mozkové buňky v ischemií zasaženém povodí omezují energeticky nejnáročnější činnost – vedení vzruchů a vyčkávají, jestli nedojde k obnovení krevního zásobení. V tomto stavu, kterému říkáme „ischemický polostín“ neboli penumbra, vydrží neurony jen omezenou dobu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
