Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Elektronické cigarety, zahřívané tabákové výrobky nebo nikotinové sáčky jsou řádově méně škodlivé než klasické cigarety. Bavíme se o mnohonásobném snížení zdravotního rizika,“ řekl v Rozstřelu odborník na závislosti Viktor Mravčík. Právě spalovaný tabák podle něj představuje hlavní zdravotní problém, nikoli samotný nikotin.
Podle Mravčíka zůstává kouření jedním z největších faktorů nemocnosti a úmrtnosti v Česku. „Ročně u nás umírá přes sto tisíc lidí a zhruba dvacet tisíc z nich na následky kouření. Pětina celkové úmrtnosti jde na vrub kouření,“ upozornil. Přestože počet kuřáků dlouhodobě klesá, tempo poklesu už podle něj není tak výrazné jako dřív.
Plíce si pamatují i jedinou cigaretu. Podívejte se, jak vypadají po letech![]() |
Británie zakazuje cigarety správně
Výraznou změnu přinesla mladší generace. Ta podle adiktologa méně sahá po klasických cigaretách a častěji využívá alternativní nikotinové výrobky. „V posledních deseti letech došlo mezi mladými k výraznému poklesu kouření. Mladší věkové skupiny víc užívají alternativy,“ uvedl.
Debata o elektronických cigaretách ale podle něj stále vyvolává silné emoce. „Lidé dostávají rozporuplné informace. Část veřejnosti si dokonce myslí, že elektronické cigarety jsou rizikovější než klasické cigarety,“ řekl. Podle něj přitom dostupné studie ukazují opak.
Velkou Británii označil za příklad země, která alternativy zapojila do protikuřácké politiky systematicky. Elektronické cigarety jsou tam součástí doporučených postupů při odvykání kouření a stát otevřeně komunikuje jejich nižší škodlivost.
„Britové to dělají chytře. Jak roste užívání elektronických cigaret, klesá jim kouření klasických cigaret,“ uvedl Mravčík. Připomněl také, že Británie zavedla generační zákaz prodeje cigaret, který se elektronických cigaret netýká.
Alternativy mají být dostupnější
Podle něj by právě alternativy měly být dostupnější než klasické cigarety. „Je nesmysl přísně regulovat alternativy a cigarety nechat být. Ty
alternativy by měly být cenově i fakticky dostupnější,“ uvedl. Jednou z cest může být například rozdílné nastavení spotřebních daní.
Kritický byl adiktolog i k českému systému léčby závislosti na tabáku. Přestože v Česku kouří téměř pětina populace, odbornou léčbou podle něj procházejí jen stovky lidí ročně. „Ve srovnání s milionem a půl kuřáků je to strašně málo,“ řekl.
Za problém označil nedostatečné zapojení zdravotního systému. Podle něj by měl každý lékař kuřáka aktivně motivovat k odvykání. „Kuřáci by měli při kontaktu se zdravotním systémem slyšet: Měl byste přestat kouřit. Když to nejde, zkuste alternativu,“ popsal.
Mravčík připomněl, že většina kuřáků se pokouší přestat sama, často pomocí nikotinových náhrad. Zmínil ale i nové poznatky týkající se nikotinových sáčků. „Ukazuje se, že mohou být při odvykání kouření účinnější než klasické nikotinové náhrady typu žvýkaček nebo náplastí,“ uvedl.
Protidrogová agenda
V závěru rozhovoru se vyjádřil také k chystanému kroku vlády přesunout agendu národního protidrogového koordinátora pod ministerstvo zdravotnictví. S tímto krokem nesouhlasí.
„Ta agenda je průřezová. Není jen zdravotní, ale i sociální, bezpečnostní nebo ekonomická. Převodem pod jedno ministerstvo by došlo ke ztrátě důležitých funkcí,“ varoval. Připomněl, že česká drogová politika bývá v zahraničí dlouhodobě oceňována a současný systém podle něj funguje efektivně.
„Máme za málo peněz hodně muziky. Celý svět nás za výsledky chválí,“ uzavřel Viktor Mravčík v Rozstřelu na iDNES.cz.
























