Pátek 7. srpna 2020, svátek má Lada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 7. srpna 2020 Lada

Mor nevymizel, ale po milionech už lidi zabíjet nebude, říká infektolog

  0:10aktualizováno  0:10
Další epidemie? Ještě jsme nevyřešili koronavirus a svět obletěla zpráva o morové nákaze. Může za ní zákeřná bakterie, která parazituje zejména na hlodavcích žijících pospolitě v suchých oblastech a obývajících zemní nory. „Zprávám o výskytu moru se zřejmě nevyhneme, ale celosvětová pandemie moru lidstvo ohrozit nemůže,“ je přesvědčen infektolog Václav Dostál.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mor (pestis) je závažné akutní horečnaté onemocnění probíhající zpravidla ve formě bubonické (dýmějové) nebo plicní. Výskyt nemoci jsou lékaři na celém světě povinni nahlásit.

V Číně se zřejmě šíří další epidemie. Dýmějový mor mohou přenášet svišti

Boubon znamená v řečtině tříslo, místo, kde se nemoc typicky projevuje, odtud je odvozen název moru bubonický,“ vysvětluje Václav Dostál, emeritní přednosta Infekční kliniky FN v Hradci králové. Původcem nemoci je bakterie Yersinia pestis, která v přírodě parazituje zejména na hlodavcích žijících pospolitě v suchých oblastech a obývajících zemní nory, jako jsou hraboši, sysli, psouni. Vnímaví k nákaze jsou podle Dostála také zajícovití, kopytníci a šelmy.

„Tomu odpovídají endemické oblasti výskytu moru, které se nacházejí ve střední Asii, od Kaspického moře po Mongolsko, ale i v jiných oblastech světa včetně jihozápadní části USA,“ uvádí lékař s tím, že nákazu přenáší také blecha krysí a jiné druhy blech.

„U člověka poštípaného blechou se obvykle rozvine takzvaná bubonická forma moru, která je málo nakažlivá. Když však bakterii vdechneme, rozvine se forma plicní, která je vysoce infekční a nákaza se při tomto onemocnění dál přenáší vzdušnou cestou. Může se tak epidemicky šířit v lidské populaci,“ vysvětluje infektolog.

Bakterie moru přežívají a množí se v buňkách svého hostitele, brání jim pohlcovat částice ze svého okolí a jsou zodpovědné za poruchy srážlivosti krve.

„Při nižší teplotě, která odpovídá poměrům v těle blechy, produkují yersinie prosrážlivě účinkující faktor, který sraženinou nasáté krve ucpe přední část blešího střeva. Bakteriím moru se daří, blecha naopak svou potravu nemůže využít, zůstává hladová a napadá další hostitele. A nejen to: za určitých okolností vyzvrátí pomnožené bakterie do hostitelského organismu a krevní buňky hostitele, v nichž se bakterie umí množit, je poté zanesou do spádových lymfatických uzlin,“ vysvětluje Václav Dostál.

„Napadené buňky se v uzlinách rozpadnou a bakterie tam způsobí prudké zánětlivé změny destruující tkáň. Infekce se může omezit jen na určité místo a pacient přežije, anebo se rozšíří do celého těla, různé orgány začnou krvácet a nastává rychlá smrt.“

Mor tu s námi zůstává

„Zprávám o výskytu moru se zřejmě nevyhneme ani v současnosti,“ myslí si infektolog Václav Dostál. A vše nasvědčuje tomu, že má pravdu. Jen namátkou: v roce 2013 se psalo v souvislosti s morem o Kyrgyzstánu i o Madagaskaru, o rok později o Číně, v roce 2017 opět Madagaskar a Seychely, v roce 2019 Mongolsko a nedávno znovu Čína.

„Z Mongolska přišla zpráva v roce 2019 o úmrtí manželského páru, který snědl navzdory přísnému zákazu syrové sviští maso. Případy moru nejsou ani v Číně ojedinělé, ale ohniska jsou stále vzácnější. Poslední podezření z nákazy ze začátku letošního července hovoří o jednom pacientovi v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko,“ konstatuje Dostál. Podle něj existenci moru pečlivě registrovala už řada generací před námi.

„I dnešní generace sleduje šíření exotických nemocí, včetně moru, do civilizovaných částí světa. Vymýtit je, tak jako se to dosud podařilo jen před půl stoletím u jediné nebezpečné infekční nemoci – pravých neštovic, se v dohledné době nepodaří. Avšak je alespoň potlačit, ‚držet na uzdě‘, to ano,“ je přesvědčen infektolog Dostál, který spoléhá na pokrok ve všech oblastech lidského počínání, především medicíny v nejširším pojetí – nejen na špičkovou lékařskou a ošetřovatelskou péči o nemocné, ale i na rozšiřující se znalosti v etiologii, patogenezi a epidemiologii infekčních nemocí.

Nákaza u nás? Nepravděpodobné!

Pravděpodobnost, že by se morem mohl nakazit člověk ve střední nebo v západní Evropě, je malá. Kromě endemických oblastí, kde se bakterie vyskytuje, je podle lékařů další svět prakticky bezpečný. „Buď by musel třeba v letadle přijít do přímého kontaktu s nemocným s plicní formou moru, anebo by musel sníst syrové maso z dovezeného nakaženého zvířete, což je v našem regionu nepravděpodobné.

První příznaky nemoci od samotného nakažení jsou různé podle okolností nákazy a imunitního systému člověka v rozmezí dvou až jednavaceti dnů. Podle Dostála je zpočátku diagnóza obtížná, potíže mohou připomínat jiné záněty plic, atypicky probíhající tuberkulózu i jiné importované nákazy – tropickou malárii, hemoragické horečky. Významná je epidemiologická souvislost, potvrzení je možné sérologicky a kultivací z krve, hnisu nebo hlenu z úst.

Zahubil třetinu obyvatel Evropy

Mor byl znám již ve starověku, do Evropy byl zavlečen z Egypta v šestém století a postihl Byzantskou říši. Poté sice nevymizel, ale na přibližně dvě stě let měla Evropa od epidemií klid. Od druhé poloviny 8. století nejsou o moru žádné zprávy až do další pandemie, která propukla v roce 1347 a během čtyř let jí podlehla asi třetina evropského obyvatelstva. Nejstarší doložený případ nákazy morem byl odhalen v zubech ženy pochované před skoro pěti tisíci lety v hrobce v Gökhemu u města Falköping na západě Švédska.

Mor se pak v Evropě vyskytoval v občasných epidemiích až do 18. století. Na počátku šedesátých let 19. století se objevila mohutná epidemie v Číně, odkud se v roce 1890 rozšířila do Hong Kongu. Tam v roce 1894 francouzsko-švýcarský lékař a bakteriolog Alexandre Emile Jean Yersin objevil původce nemoci a v roce 1898 francouzský epidemiolog Paul-Louis Simond objasnil úlohu blechy v šíření nákazy. V roce 1896 ruský bakteriolog Waldemar Haffkine připravil první očkovací látku z usmrcených bakterií. Další vývoj vakcíny z živých nepatogenních bakterií pokračoval již v první polovině 20. století. V tomto období proběhla velká epidemie v Indii, která usmrtila polovinu nakažených obyvatel, a další tamtéž v roce 1994, kdy onemocnělo asi 2 500 lidí. Díky účinné antibiotické léčbě však zemřela už jen méně než tři procenta z nich. 

Onemocnění začíná náhle malátností, zvracením, bolestmi hlavy, zimnicí, třesavkou, vzestupem teploty na 39–40 °C, popisuje lékař. Nemocný je apatický, schvácený, omámený. Při žlázové formě (bubonie, dýmějový mor) má pacient po několika dnech zduřelé lymfatické uzliny.

„Vytvoří se paket přichycený ke spodině i ke kůži, která je zarudlá. Po několika dalších dnech útvar změkne, vznikne píštěl, z něhož vytéká krvavá tekutina. V příznivém případě horečka i lokální nález ustoupí za dva až tři týdny. Plicní forma probíhá jako těžký zánět plic s dušností a krvácením do dýchacích cest. Vzácnější jsou formy septické a meningeální – postižení mozkových a míšních plen – s dramatickým průběhem, křečemi, zmateností.“

„Jsem přesvědčen, že celosvětová epidemie, pandemie moru, ať již v jakékoli formě, lidstvo ohrozit nemůže. V současné době v civilizovaném světě nejsou podmínky k rychlému šíření nákazy bakterií Yersinia pestis. Pandemie dýmějovým morem je ještě méně pravděpodobná. Muselo by dojít ke katastrofě jiného charakteru: extrémní klimatické změny, atomová válka, pak kdo ví?Samozřejmě lokální epidemie v endemických oblastech vyloučit nelze,“ říká infektolog.

Může i dnes někdo na mor zemřít, když existují antibiotika? „Nelze říci, že lidé na dýmějový mor umírají. Procento nakažených, kteří zemřou se udává v jednotkách, týká se zřejmě pouze oblastí s nedostupnou lékařskou péčí. Na ostatní formy moru zemřou až desítky procent, závisí to na včasnosti a vyspělosti léčby a intenzivní péče,“ říká lékař s tím že dnes nás účinně zachrání včas podaná správná antibiotika. Dostupná je také vakcína, která však člověka neochrání stoprocentně.

„Obecně je doporučeno vyhýbat se oblastem, kde se mor vyskytuje. V ‚čistých‘ regionech je třeba bránit kontaktům lidí se zvířaty, která jsou potencionálním zdrojem nákazy. Je doporučeno používat repelentní prostředky k ochraně člověka i domácích zvířat před případně infikovanými blechami,“ radí infektolog Václav Dostál.

Autor:
  • Nejčtenější

Jíst salát může vést k cukrovce, vředům či bolestem zad, říká terapeutka

K létu a teplému počasí, kdy nemáme chuť na hutné omáčky ani mastná a těžká jídla, patří lehké letní zeleninové saláty,...

VELKÝ PRÁZDNINOVÝ KVÍZ: Sto otázek provětrá vaše mozkové závity

Sto otázek z nejrůznějších oborů prověří vaše znalosti. Víte, kdy byla otevřena rozhledna na pražském Petříně, jak...

Matky, netvrďte dcerám, že ženy a muži si jsou rovni, říká Daniela Kovářová

Premium Každá dcera někdy měla chuť umlčet svou matku. To je podtitul její nové knihy Matkovražedkyně. Prezidentka Unie...

Matka chodí lovit a její dcerka si pak hraje s mrtvými zvířaty

Jednatřicetiletá Beka Garrisová z USA chodila s otcem lovit už v deseti letech. Nyní na své lovecké výpravy bere i svou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena budí jednadvacetiletou dceru olizováním tváře. Nahrazuje jí psa

Osmašedesátiletá Marcia Galanová z New Yorku adoptovala nyní jednadvacetiletou dceru Alenu, když byla ještě batole....

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...

  • Další z rubriky

Co musíte vědět, než šlápnete do pedálů: vybavte se a nepřepalte start

Proč propadnout cyklistice? Třeba proto, že zatímco se kocháte krajinou, tvaruje se vám tělo, zlepšuje kondice a hlava...

Žena myslela, že má počínajícího Alzheimera. Procházela jen menopauzou

Pětapadesátiletá herečka a moderátorka Nadia Sawalhaová z Velké Británie prozradila, s jakými problémy se potýkala...

Pozor na kofein i alkohol. Co si (ne)dávat před spaním

Zajímá vás, na čem si můžete večer bez obav smlsnout, abyste se ráno probudili odpočatí a plní energie a zároveň...

Národ (ne)plaváčků. Aneb jak Češi (ne)přeceňují své plavecké schopnosti

Premium Mýtus, že se Češi hravě udrží nad hladinou, nás každoročně stojí příliš mnoho životů. Magazín Víkend zjišťoval, jak...

Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?
Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?

Podívejte se, jak u maminek, které navštěvují eMimino, a hlavně u jejich dětí dopadl test pokračovací mléčné výživy Little Steps 2 od Nestlé Baby.

Databáze nemocí

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Pokutu za přespání v karavanu dohnal Němec až k soudu

Nocování na parkovišti v obytném autě se v Německu může dosti prodražit. Své si zažil jeden turista s karavanem, který...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...