Úterý 15. června 2021, svátek má Vít
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 15. června 2021 Vít

Mor nevymizel, ale po milionech už lidi zabíjet nebude, říká infektolog

  0:10
Další epidemie? Ještě jsme nevyřešili koronavirus a svět obletěla zpráva o morové nákaze. Může za ní zákeřná bakterie, která parazituje zejména na hlodavcích žijících pospolitě v suchých oblastech a obývajících zemní nory. „Zprávám o výskytu moru se zřejmě nevyhneme, ale celosvětová pandemie moru lidstvo ohrozit nemůže,“ je přesvědčen infektolog Václav Dostál.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mor (pestis) je závažné akutní horečnaté onemocnění probíhající zpravidla ve formě bubonické (dýmějové) nebo plicní. Výskyt nemoci jsou lékaři na celém světě povinni nahlásit.

V Číně se zřejmě šíří další epidemie. Dýmějový mor mohou přenášet svišti

Boubon znamená v řečtině tříslo, místo, kde se nemoc typicky projevuje, odtud je odvozen název moru bubonický,“ vysvětluje Václav Dostál, emeritní přednosta Infekční kliniky FN v Hradci králové. Původcem nemoci je bakterie Yersinia pestis, která v přírodě parazituje zejména na hlodavcích žijících pospolitě v suchých oblastech a obývajících zemní nory, jako jsou hraboši, sysli, psouni. Vnímaví k nákaze jsou podle Dostála také zajícovití, kopytníci a šelmy.

„Tomu odpovídají endemické oblasti výskytu moru, které se nacházejí ve střední Asii, od Kaspického moře po Mongolsko, ale i v jiných oblastech světa včetně jihozápadní části USA,“ uvádí lékař s tím, že nákazu přenáší také blecha krysí a jiné druhy blech.

„U člověka poštípaného blechou se obvykle rozvine takzvaná bubonická forma moru, která je málo nakažlivá. Když však bakterii vdechneme, rozvine se forma plicní, která je vysoce infekční a nákaza se při tomto onemocnění dál přenáší vzdušnou cestou. Může se tak epidemicky šířit v lidské populaci,“ vysvětluje infektolog.

Bakterie moru přežívají a množí se v buňkách svého hostitele, brání jim pohlcovat částice ze svého okolí a jsou zodpovědné za poruchy srážlivosti krve.

„Při nižší teplotě, která odpovídá poměrům v těle blechy, produkují yersinie prosrážlivě účinkující faktor, který sraženinou nasáté krve ucpe přední část blešího střeva. Bakteriím moru se daří, blecha naopak svou potravu nemůže využít, zůstává hladová a napadá další hostitele. A nejen to: za určitých okolností vyzvrátí pomnožené bakterie do hostitelského organismu a krevní buňky hostitele, v nichž se bakterie umí množit, je poté zanesou do spádových lymfatických uzlin,“ vysvětluje Václav Dostál.

„Napadené buňky se v uzlinách rozpadnou a bakterie tam způsobí prudké zánětlivé změny destruující tkáň. Infekce se může omezit jen na určité místo a pacient přežije, anebo se rozšíří do celého těla, různé orgány začnou krvácet a nastává rychlá smrt.“

Mor tu s námi zůstává

„Zprávám o výskytu moru se zřejmě nevyhneme ani v současnosti,“ myslí si infektolog Václav Dostál. A vše nasvědčuje tomu, že má pravdu. Jen namátkou: v roce 2013 se psalo v souvislosti s morem o Kyrgyzstánu i o Madagaskaru, o rok později o Číně, v roce 2017 opět Madagaskar a Seychely, v roce 2019 Mongolsko a nedávno znovu Čína.

„Z Mongolska přišla zpráva v roce 2019 o úmrtí manželského páru, který snědl navzdory přísnému zákazu syrové sviští maso. Případy moru nejsou ani v Číně ojedinělé, ale ohniska jsou stále vzácnější. Poslední podezření z nákazy ze začátku letošního července hovoří o jednom pacientovi v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko,“ konstatuje Dostál. Podle něj existenci moru pečlivě registrovala už řada generací před námi.

„I dnešní generace sleduje šíření exotických nemocí, včetně moru, do civilizovaných částí světa. Vymýtit je, tak jako se to dosud podařilo jen před půl stoletím u jediné nebezpečné infekční nemoci – pravých neštovic, se v dohledné době nepodaří. Avšak je alespoň potlačit, ‚držet na uzdě‘, to ano,“ je přesvědčen infektolog Dostál, který spoléhá na pokrok ve všech oblastech lidského počínání, především medicíny v nejširším pojetí – nejen na špičkovou lékařskou a ošetřovatelskou péči o nemocné, ale i na rozšiřující se znalosti v etiologii, patogenezi a epidemiologii infekčních nemocí.

Nákaza u nás? Nepravděpodobné!

Pravděpodobnost, že by se morem mohl nakazit člověk ve střední nebo v západní Evropě, je malá. Kromě endemických oblastí, kde se bakterie vyskytuje, je podle lékařů další svět prakticky bezpečný. „Buď by musel třeba v letadle přijít do přímého kontaktu s nemocným s plicní formou moru, anebo by musel sníst syrové maso z dovezeného nakaženého zvířete, což je v našem regionu nepravděpodobné.

První příznaky nemoci od samotného nakažení jsou různé podle okolností nákazy a imunitního systému člověka v rozmezí dvou až jednavaceti dnů. Podle Dostála je zpočátku diagnóza obtížná, potíže mohou připomínat jiné záněty plic, atypicky probíhající tuberkulózu i jiné importované nákazy – tropickou malárii, hemoragické horečky. Významná je epidemiologická souvislost, potvrzení je možné sérologicky a kultivací z krve, hnisu nebo hlenu z úst.

Zahubil třetinu obyvatel Evropy

Mor byl znám již ve starověku, do Evropy byl zavlečen z Egypta v šestém století a postihl Byzantskou říši. Poté sice nevymizel, ale na přibližně dvě stě let měla Evropa od epidemií klid. Od druhé poloviny 8. století nejsou o moru žádné zprávy až do další pandemie, která propukla v roce 1347 a během čtyř let jí podlehla asi třetina evropského obyvatelstva. Nejstarší doložený případ nákazy morem byl odhalen v zubech ženy pochované před skoro pěti tisíci lety v hrobce v Gökhemu u města Falköping na západě Švédska.

Mor se pak v Evropě vyskytoval v občasných epidemiích až do 18. století. Na počátku šedesátých let 19. století se objevila mohutná epidemie v Číně, odkud se v roce 1890 rozšířila do Hong Kongu. Tam v roce 1894 francouzsko-švýcarský lékař a bakteriolog Alexandre Emile Jean Yersin objevil původce nemoci a v roce 1898 francouzský epidemiolog Paul-Louis Simond objasnil úlohu blechy v šíření nákazy. V roce 1896 ruský bakteriolog Waldemar Haffkine připravil první očkovací látku z usmrcených bakterií. Další vývoj vakcíny z živých nepatogenních bakterií pokračoval již v první polovině 20. století. V tomto období proběhla velká epidemie v Indii, která usmrtila polovinu nakažených obyvatel, a další tamtéž v roce 1994, kdy onemocnělo asi 2 500 lidí. Díky účinné antibiotické léčbě však zemřela už jen méně než tři procenta z nich. 

Onemocnění začíná náhle malátností, zvracením, bolestmi hlavy, zimnicí, třesavkou, vzestupem teploty na 39–40 °C, popisuje lékař. Nemocný je apatický, schvácený, omámený. Při žlázové formě (bubonie, dýmějový mor) má pacient po několika dnech zduřelé lymfatické uzliny.

„Vytvoří se paket přichycený ke spodině i ke kůži, která je zarudlá. Po několika dalších dnech útvar změkne, vznikne píštěl, z něhož vytéká krvavá tekutina. V příznivém případě horečka i lokální nález ustoupí za dva až tři týdny. Plicní forma probíhá jako těžký zánět plic s dušností a krvácením do dýchacích cest. Vzácnější jsou formy septické a meningeální – postižení mozkových a míšních plen – s dramatickým průběhem, křečemi, zmateností.“

„Jsem přesvědčen, že celosvětová epidemie, pandemie moru, ať již v jakékoli formě, lidstvo ohrozit nemůže. V současné době v civilizovaném světě nejsou podmínky k rychlému šíření nákazy bakterií Yersinia pestis. Pandemie dýmějovým morem je ještě méně pravděpodobná. Muselo by dojít ke katastrofě jiného charakteru: extrémní klimatické změny, atomová válka, pak kdo ví?Samozřejmě lokální epidemie v endemických oblastech vyloučit nelze,“ říká infektolog.

Může i dnes někdo na mor zemřít, když existují antibiotika? „Nelze říci, že lidé na dýmějový mor umírají. Procento nakažených, kteří zemřou se udává v jednotkách, týká se zřejmě pouze oblastí s nedostupnou lékařskou péčí. Na ostatní formy moru zemřou až desítky procent, závisí to na včasnosti a vyspělosti léčby a intenzivní péče,“ říká lékař s tím že dnes nás účinně zachrání včas podaná správná antibiotika. Dostupná je také vakcína, která však člověka neochrání stoprocentně.

„Obecně je doporučeno vyhýbat se oblastem, kde se mor vyskytuje. V ‚čistých‘ regionech je třeba bránit kontaktům lidí se zvířaty, která jsou potencionálním zdrojem nákazy. Je doporučeno používat repelentní prostředky k ochraně člověka i domácích zvířat před případně infikovanými blechami,“ radí infektolog Václav Dostál.

Autor:
  • Nejčtenější

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

Parkinson má v počátcích nemoci nenápadné příznaky. Co vás může varovat?

Obávaná nemoc spojená s nezvladatelným třesem přichází pomalu a nepozorovaně, takže řada postižených mnohdy vůbec...

Z dětství jsem si nesla zranění, rodinu chceme, říká Gregor Brzobohatá

Premium Vítězka Miss World, topmodelka, zakladatelka nadace a influencerka Taťána Gregor Brzobohatá přijala další výzvu: právě...

Celebrity ztrácí na hmotnosti. Magnusek shodil 75 kg, zhubl Xindl X i Zounar

Říká se, že doba covidová přeje tloustnutí, ovšem řada známých tváří je důkazem, že výrazně zhubnout se při pevné vůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyhněte se cukrům ve stravě. Sedm tipů, jak je bezbolestně omezit

Chutě na sladké, které často pramení z nevyspání, nepravidelné a nepestré stravy, stresu a vyčerpání mohou přispívat k...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Upřímnost fotbalové antihvězdy. Souček o tetování, rasismu i vyjídání ledničky

Premium Říká o sobě, že je obyčejný kluk z Brodu. Přitom si ho už stihla zamilovat fotbalová Anglie a Česko na něj spoléhá: na...

O antikoncepci už není takový zájem. Párový sex upadá, míní gynekolog

Premium „Všichni strašili, že bude upadat mravnost a ženy budou mít z dlouhodobého užívání pilulek zhoubná onemocnění jater....

  • Další z rubriky

Jak ošetřit drobné popáleniny nebo opařeniny? Hlavně nepoužívejte led

K drobný zraněním dochází v domácnostech poměrně často. Zvláště časté jsou úrazy spojené s vařením, žehlením či...

Úzkost vás může paralyzovat. Kdy už je třeba vyhledat odborníka?

Objeví se znenadání, nezvaná, nečekaná. Nejde vidět ani cítit, přesto vás ochromí takovou silou, že získáte pocit konce...

Nemocná štítná žláza mi poškodila zrak. Začalo to otokem oka a šilháním

Se zrakem a očima jsem nikdy neměla žádné problémy. Tedy až do konce loňského roku, kdy se situace radikálně změnila....

Vitaminy jsou pro tělo nezbytné. Ve velkých dávkách však mohou i škodit

Vitaminy jsou organické látky, které našemu tělu pomáhají zužitkovat vše, co sníme. Jsou nezbytné pro různé životní...

Manželka majitele Alzy promluvila o fungování firmy, se Zavoralem se rozvádí

Majitel tuzemského internetového gigantu Alza.cz Aleš Zavoral patří se svým jměním mezi nejbohatší Čechy. Na rozdíl od...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Moderátor Aleš Cibulka skončil na jednotce intenzivní péče

Čtyřiačtyřicetiletý Aleš Cibulka měl v sobotu v rozhlasovém pořadu Tobogan dělat narozeninový rozhovor s herečkou Marií...

Dušek: Očkovat se nenechám. Indiáni raději zemřeli, než se nechat zotročit

Jaroslav Dušek promluvil o svém rozhodnutí nenechat se očkovat vakcínou proti covidu-19. Herec, který nedávno oslavil...

Mladí by chtěli do penze v 60 letech. Mají jasno, jaký důchod jim postačí

Generace narozená po roce 1971 bude podle současných pravidel odcházet do penze v 65 letech. A to jak ženy, tak i muži....