Podle jeho odhadu dnes v Čechách a na Moravě využívají stovky až tisíce sportovců vodík jako doplněk stravy, který urychluje regeneraci a obecně přispívá k ochraně organismu před nadměrným opotřebením.
Co je to vlastně oxidační stres, proti němuž molekulární vodík v lidském těle bojuje?
Oxidační stres je stav, kdy množství reaktivních forem kyslíku – takzvaných škodlivých volných radikálů – přesáhne antioxidační kapacitu organismu, která tyto reaktivní molekuly neutralizuje. Volné radikály, jejichž přebytek poškozuje buněčné struktury, vznikají jako přirozený vedlejší produkt buněčného metabolismu po celý život a podle některých teorií mohou přispívat k procesu buněčného stárnutí (takzvaná aging theory, pozn. red.). Lidský organismus je vybaven sofistikovaným antioxidačním systémem zahrnujícím enzymy, které napomáhají udržovat rovnováhu mezi tvorbou a eliminací volných radikálů. A tento systém lze podpořit i stravou bohatou na přírodní antioxidanty (například pestrobarevné ovoce, zelenina, ořechy, pozn. red.).
Náš přístup někdy ostře kontrastuje s postoji laické i odborné veřejnosti. Ta má tendenci považovat molekulární vodík buď za holý nesmysl, nebo naopak za „zázračnou molekulu“ s všestranným účinkem.
