Nejčastější příčiny samovolných potratů jsou genetického původu (ilustrační snímek)

Nejčastější příčiny samovolných potratů jsou genetického původu (ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Modelka Kocurová není výjimkou, potratů v Česku přibývá

  • 110
Fotbalový reprezentant Tomáš Rosický a jeho partnerka Radka Kocurová se svého prvního dítěte nedočkali. Modelka a televizní rosnička potratila začátkem října, a to na konci pátého měsíce těhotenství. Není zdaleka jediná, kdo o potomka přišel. Potratů v Česku přibývá.

V České republice, podobně jako v okolních zemích, se procento potratů pohybuje mezi deseti až patnácti procenty. "Výskyt potratů u nás stoupá, což je spojeno se zvyšujícím se věkem u žen, které se snaží o těhotenství," řekl iDNES.cz primář Jaroslav Hulvert z Klinického centra Iscare.

Podobnou zkušeností jako modelka Kocurová (více čtěte zde) si prošla i osmatřicetiletá čtenářka Karolína z Prahy. Před osmi lety čekala své první dítě, o které přišla v pátém měsíci těhotenství, kdy jí lékaři při ultrazvukovém vyšetření oznámili, že jejímu dítěti již netluče srdíčko. Nejhorší pro ni ale bylo to, že mrtvé dítě musela porodit. "V tu chvíli jsem si připadala, jako když pro mě skončil život," svěřila se Karolína.

"Nedokázala jsem se s tím dlouho smířit. Až po dvou letech, kdy jsem paradoxně v den termínu mého potratu porodila svou první dceru, jsem začala na tuto smutnou událost zapomínat. Dnes mám dvě krásné holčičky a jsme šťastná. Až čas mi pomohl," dodala.

Nejčastější příčinou je genetika

Zdaleka nejčastější příčiny potratů - především v první třetině těhotenství - jsou genetického původu. Tvoří až 80 procent všech potratů.

"Znamená to, že u embrya v jeho počátečním stadiu vývoje dojde k chybnému genetickému založení, což se podle závažnosti poškození projeví potratem v různých stadiích jeho vývoje. Příčiny potratů ze strany matky mohou být z důvodu abnormalit na děloze, a to buď vrozených - děložní přepážka, jednorohá děloha nebo zdvojená děloha, anebo získaných, což jsou třeba nitroděložní srůsty či myomy," konstatoval Hulvert.

S potrácením jsou častěji spojeny rovněž vrozené poruchy srážlivosti krve, mezi vzácnější příčiny pak patří i tvorba protilátek proti vyvíjejícímu se zárodku. "Naprostá většina příčin potratů ze strany matky je v současné době řešitelná," poznamenal.

Pozor, bolí mě břicho!

Kdy by měla nastávající matka zpozornět a raději se vydat k lékaři, aby se společně pokusili zabránit případnému potratu? "Mezi nejčastější příznaky potratů patří bolest v podbřišku, zakrvácení, ztráta těhotenských příznaků, jako je nevolnost, zvracení nebo zvýšená únava," vyjmenovává primář Jaroslav Hulvert.

Těhotná žena by každopádně neměla pozorující potíže nebo těhotenské "nenormálnosti" přecházet a raději se vydat ke svému gynekologovi. Čas může být v takových případech jedním z rozhodujících faktorů. I když v mnoha případech potratu zabránit nelze.

Komplikace jsou vzácné

Při samovolných potratech jsou naštěstí různé zdravotní komplikace poměrně vzácné a jejich výskyt se zvyšuje úměrně s délkou těhotenství.

"Ženy po spontánních potratech v naprosté většině podstupují odborné vyšetření a následně takzvanou kyretáž, při níž se vyčistí děložní dutina a tím se zabrání možným komplikacím," vysvětluje lékař. Mezi nejčastější následné potíže patří přetrvávající krvácení, zánět dělohy a tvorba nitroděložních srůstů.

Tento zákrok se provádí i v případě, kdy lékaři objeví takzvané zamlklé těhotenství, kdy je v děloze gestační váček s plodem, který se přestal vyvíjet.

"Vyčištěním děložní dutiny se většinou předejde bolestivému potratu. Výkon se provádí v celkové narkóze, trvá většinou 10 až 15 minut a ženy obvykle za pár dní odcházejí domů," uvedl primář.

Kdy znovu otěhotnět?

Kdy by se žena měla po samovolném potratu znovu pokusit o otěhotnění? Na to žádná přesná tabulka neexistuje, doba není přesně stanovena.

"Záleží na tom, v jakém stadiu těhotenství potratila, zda přece jen nenastaly komplikace, zda bude podstupovat další vyšetření z důvodu vyloučení příčin potratu," vysvětluje gynekolog.

Každopádně platí zásada, že by měla žena snahu o další graviditu konzultovat se svým gynekologem. "Ve většině případů je možné bez zvýšeného rizika otěhotnět za dva až tři měsíce od předchozího potratu," dodal Hulvert.