V našich zeměpisných šířkách zpestřuje takzvaná meteosenzitivita život zhruba každému třetímu člověku. I statistiky sledující výjezdy záchranek potvrzují, že počasí zhoršuje dýchací potíže, alergie, infekce, srdečně-cévní onemocnění, ale i pohybové problémy.
Potíže narůstají s věkem. Mladý organismus je vitální, odolný, plný sil. Těch ale časem ubývá a s tím narůstá u některých lidí citlivost na klimatické změny.
Změny počasí opravdu ovlivňují naše zdraví. Kdo by si měl dát pozor |
To, že se necítíte ve své kůži či vás něco bolí, ovšem nemusí mít na svědomí jen atmosférický tlak. Někdo špatně snáší teplo, jiný vlhkost, další vítr či nedostatek světla během zimy. A kolik lidí si stěžuje na potíže v době, kdy je Měsíc v úplňku!
O nemoci způsobené meteosenzitivitou mluvíme, pokud změny počasí komplikují člověku život natolik, že mu překážejí v běžných činnostech. Náhlé vyjasnění například zhoršuje kvalitu spánku a zvyšuje krevní tlak, což je problém u hypertoniků. Tito lidé pak mohou být zdánlivě bezdůvodně nervózní a podráždění. Tady pomůže odpočinkový režim, hluboké dýchání a nějaký příjemný relax.
Letní neurózy
Při náhlém poklesu atmosférického tlaku se zase některým lidem obtížněji dýchá. Lidé s nízkým tlakem se mohou cítit ospale a unavení.
I teplota hraje roli – pro chladné měsíce roku jsou typické splíny, deprese a kožní nemoci, pro jaro a léto zase neurózy. Mnozí špatně snášejí silný vítr, který útočí na nervovou soustavu, proto si stěžují na bolesti svalů a kloubů.
Daň za civilizaci
Řada psychologů považuje meteosenzitivitu za daň moderní době, kdy jsme si odvykli žít v souladu s přírodou. Mezi lidmi, kteří žijí na venkově, je pořád mnohem méně osob s tímto problémem než mezi obyvateli měst.
Má to logiku. Život našich předků se odvíjel podle střídajících se ročních období. Když bylo teplo a hezky, lidé byli ponejvíc venku, a v zimě se hřáli u domácího krbu.
To už dnes dávno neplatí: klimatizace, umělé osvětlení, tendence měnit noc na den a úsilí o maximální výkon bez ohledu na vedro či mráz – to všechno jde proti naší přirozenosti, což se následně odráží i na zdraví.
Srdce v létě trpí. Šest tipů kardiologa, na co si dát pozor |
Hormony vše zhorší
Na změny počasí reagují citlivě zejména ženy, drtivá většina ve věku 45 až 50, výjimkou ale nejsou ani mladé dívky. Z toho plyne, že meteosenzitivita má určitou souvislost s hladinou ženských pohlavních hormonů, která se v různých obdobích mění (měsíční perioda, těhotenství, menopauza), kdežto u mužů nejsou hormonální změny tak dramatické.
Větší riziko potíží mají lidé se sklony k úzkostem a depresím. Dobrá nálada a optimismus totiž fungují jako pomyslný štít vůči virům a bakteriím, ale i nepříznivým povětrnostním vlivům. Sečteno a podtrženo: člověk, který zdravě jí, sportuje, neholduje alkoholu, nekouří, pravidelně odpočívá a bere život s nadhledem, je vůči záludnostem počasí mnohem odolnější.
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
