Migréna je pro mě horší než porod, občas se do hlavy i mlátím

Poprvé jsem nesnesitelnou bolest hlavy kombinovanou se zvracením zažila v 15 letech. Dnes je mi pětatřicet a v nepravidelných intervalech mám migrénu každý rok nejméně dvanáctkrát. Je to peklo, ale snažím se s tím žít. Čtenářka Irena napsala další díl našeho seriálu Můj boj s nemocí.

Bolesti hlavy jsou nesnesitelné, občas se do ní vědomě mlátím (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

S migrénou jsem se seznámila na gymnáziu. Tehdy jsme měli před pololetím a já se musela hodně učit na písemky. Jednou ráno jsem se probudila s nesnesitelnou bolestí hlavy, přidala se i nevolnost a zvracení. Vše trvalo asi den. Vzala jsem si prášek na bolest a snažila se to překonat. Nakonec jsem usnula a pak mi bylo líp.

Migréna

Jako migrénu lze označit opakovaný náhlý stav, kdy jsou cévy v mozku zúženy nebo naopak rozšířeny.

Je způsobena mnoha faktory, mezi ně například patří dehydratace, nervové vypětí, nepravidelný denní režim, nedostatek spánku, nedostatek pohybu, přejídání, hladovění.

Může být také reakcí na požití některých potravin zejména sýrů. Mezi vnitřní činitele se nejčastěji řadí nízká hladina cukru v krvi a u žen hormonální změny během menstruačního cyklu.

Tím to ale neskončilo. Další migréna přišla asi po čtrnácti dnech a to ještě silnější. Tehdy jsem asi tři dny měla strašné bolesti a prášků jsem spolykala několik. Rodičům se to nezdálo a tak se mnou šli k obvodnímu lékaři, který mě poslal na neurologii.

Vyšetření bez výsledku

Tam mi lékařka nechala udělat všechna možná vyšetření od EEG až po CT mozku. Nic extra se ale nezjistilo. EEG sice nebylo ideální, ale ani nijak strašné. Nádor lékaři vyloučili. A tak mi neuroložka předepsala léky, které se mimo jiné užívají při epilepsii. Bohužel jsem po nich byla dost oblblá a nijak extra nepomohly.

Migrény jsem stále měla. Někdy slabší, někdy silnější, že jsem skončila po několika dnech na kapačkách v nemocnici. Pomalu jsem si ale začala zvykat a naučila jsem se včas rozpoznávat příznaky. Někdy to bylo rozmazané vidění, jindy rovnou začala bolest hlavy. Téměř pokaždé jsem ale zvracela. Vždy jsem hned užila lék na bolest a také na nevolnost.

Zkoušela jsem změnit jídelníček, pila různé bylinkové čaje, cvičila, ale nic mi nezabralo.

Těhotenství bylo peklo

Po letech boje s touto nemocí jsem se vdala a plánovala s manželem dítě. Přestože se říká, že v těhotenství migréna ustupuje, u mě to bylo naopak. První tři měsíce byly strašné. Migrénu jsem měla dvakrát do týdne, což pro mě znamenalo, že jsem se z toho ani nevzpamatovala a už tu byla znovu.

Pořád jsem jen ležela v posteli, nebo zvracela na záchodě. Bylo to peklo, které bych už nechtěla zažít. Občas jsem se samou bolestí do hlavy bouchala, měla jsem totiž pocit, že mě pak bolí míň. Kdybych tak mohla užívat svoje léky, říkala jsem si. Ale doktoři mi řekli, že smím jen Paralen. Ten mi ale nezabírá.

Po třech měsících migrény ustupovaly. Záchvaty už jsem měla do porodu jen asi jednou měsíčně, což se dalo vydržet.

Porod byl spásou

I když se ostatní porodu bojí, já ho brala jako vysvobození. Bolest, kterou jsem při něm zažila, byla proti migrénám minimální. A navíc měla smysl, narodil se nám krásný syn. Půl roku po porodu jsem měla klid. Kojila jsem a žádné bolesti hlavy neměla.

Teď jsou malému dva roky a migrény mám opět minimálně jednou za měsíc, ale naštěstí už mohu užívat své léky. Jestli budu chtít druhé dítě, si zatím nejsem jistá.

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu [e-mail]. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.