Je dokázané, že počasí má opravdu vliv nejen na pohybovou soustavu, ale má dopad také na náš krevní tlak. Lidé s onemocněním srdce a cév by proto měli možný vliv počasí brát vážně.
Pokud navíc patří mezi takzvané meteosenzitivní jedince, musí své každodenní chování přizpůsobit nejen svému onemocnění, ale i počasí. Vedle konzultace se svým lékařem, který by měl o zvýšeném vlivu počasí na zdraví svého pacienta vždy vědět, je spolehlivou prevencí kardiovaskulárních komplikací zdravý pohyb přiměřený věku a zdravotnímu stavu kardiaka.
Ani nízký, ani vysoký. Jak udržet krevní tlak pod kontrolou |
Vysoký krevní tlak a počasí
Často se objevují mýty, že na krevní tlak má vliv především teplota vzduchu. Ta, na něj ale nemá přímý vliv. Tělo se stálejší teplotě vzduchu přizpůsobuje pozvolně. Horší je to s nárazovými přechody z tepla do zimy, například v zimě nebo při saunování.
„Zdravý organismus tyto změny zvládne bez problémů, ale u osob s onemocněním srdce to může způsobit potíže. Proto se také pro pacienty s onemocněním srdce a vysokým tlakem nedoporučuje klasické saunování. Když už, tak s nižší teplotou a postupným ochlazováním. Švédské studie prokazují, že nejvíce infarktů mají lidé po ránu, když spěchají do práce a musí předtím vyhrnout sníh,“ říká internistka Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.
Tlak bývá vyšší v zimě
Letní počasí způsobuje větší roztažení cév v podkoží a větší ztráty tekutin a soli pocením. Kombinací těchto dvou faktorů krevní tlak klesá a kardiovaskulárních příhod je spíše méně. Pokles tlaku ale mohou pociťovat hlavně lidé, pokud užívají léky na vysoký tlak. Počasí by však nemělo být důvodem k samoúpravě léčby bez porady s lékařem, v létě obvykle stačí doplnit tekutiny a minerály.
Faktor počasí by měli brát v úvahu lékaři i pacienti, kardiovaskulární riziko hodnocené na základě tlaku v létě může reálné riziko podcenit. Vyšší tlak v zimě by měl být ověřen a konzultován s ošetřujícím lékařem, může být důvodem navýšení antihypertenzní léčby. Pokud si necháváte u lékaře změřit tlak jen jednou za rok, udělejte to tedy raději v zimě.
Důvody, proč vás po ránu bolí hlava. Příliš spánku, deprese i vysoký tlak |
Meteosenzitivita může způsobit nevolnosti
Existuje mnoho lidí, kteří jsou na změny počasí citliví. Tento jev je označován jako meteosensitivita. V zásadě jde o poruchu adaptace na změny počasí. V zimě a při prudším ochlazení mají pacienti s vysokým krevním tlakem potíže související s chladem – dušnost, bolest na hrudi, kašel, zahlenění nebo bušení srdce a také mají prokazatelně více kardiovaskulárních příhod.
V létě jim může pokles tlaku naopak způsobit nevolnost, pocení, mžitky před očima až ztrátu vědomí. „Na změny teplot jsou citlivější lidé fyzicky méně výkonní, se sedavým způsobem života, žijící dominantně uvnitř budov. Ať už je příčina jakákoliv, lidé citliví na výkyvy teplot mají větší kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost. Meteosenzitivita trápí také jedince, kteří mají více psychických problémů jako jsou úzkosti a deprese. U nich se může projevovat větší únavou, podrážděností či bolestmi hlavy,“ dodává lékařka Eva Kociánová.
Pomůže pravidelný pohyb
Proti změnám počasí je dobré bojovat aktivitou a sportem. Obecně je nejlepší takové cvičení, které vás baví. Odborníci doporučují kombinaci aerobního a silového cvičení, třeba čtyřikrát týdně svižná procházka, jogging, kolo nebo plavání a k tomu pak ještě třikrát týdně přidat posilování.
Pokud nemáte čas na aktivní sport, tak nejpřirozenější formou udržení si pravidelné aktivity je i chůze. Nastavte si denní cíl, kolik kroků chcete ujít. Ideální je 6 až 10 tisíc kroků za den. To se rovná zhruba hodině procházky ve svižném tempu chůze.
S pravidelným pohybem se zlepší výkonnost vašeho kardiovaskulárního systému, zlepší se funkce cév a máte pak dobrou šanci prožít delší život.
