Čerstvý jogurt s probiotickou kulturou zlepšuje zažívání. Probiotika pomáhají lepšímu vstřebávání živin a vitaminů. Na rozdíl od antibiotik, jež bakterie hubí, probiotika je podporují.
"Je vhodné zařadit do jídelníčku alespoň jeden, lépe však dva mléčné výrobky s obsahem probiotik. Jsou důležitá pro správnou funkci střev, tedy i vyprazdňování," řekl novinářům Martin Forejt z Ústavu preventivního lékařství Masarykovy univerzity v Brně.
K poklesu zdravých bakterií ve střevu přispívá hektický životní styl, nedostatek pohybu a nevhodná strava. Zdravé střevo je přitom důležité pro tvorbu vitaminů, například B 12 a K. Kojené děti mají střevní mikroflóru v pořádku díky mateřskému mléku, ostatní by měli dbát na to, aby v potravě tyto bakterie přijímali.
Podle Forejta by lidé měli jíst tyto potraviny preventivně, neměli by je ale považovat za lék. "Není to léčba, určitě ne, stravou se dá pomoci v začátcích; pokud začne nemoc, je to jen podpora léčby," řekl. Při léčbě antibiotiky by člověk neměl jogurty z jídelníčku vyřazovat. Výjimkou je situace, kdy mu lékař kyselé mléčné výrobky zakáže, protože by účinek léků narušily. Probiotické kultury může při užívání antibiotik získat z potravinových doplňků.
Podle vedoucího centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice Pavla Kohouta mohou mít lidé problém s výběrem vhodných mléčných výrobků. Řada výrobců neuvádí na obalu množství živých kultur v potravině. Pokud jich obsahují zanedbatelné množství, nemají žádný účinek. Naopak předávkovat se těmito bakteriemi nedá. Platí: čím více, tím lépe, řekl ČTK Kohout.
"Není to superlék, který vše řeší, ale když má člověk normální hodnoty mikroflóry, dokáže lépe zvládat infekce," vysvětlil lékař. Probiotika radí jako prostředek proti střevním potížím a infekcím, na lepší trávení, proti nadýmání a zácpě. Probiotika jsou účinná i v prevenci rakoviny tlustého střeva. U dětí snižují riziko alergií.
