Z obou vašich knih Autismus & Chardonnay (2017) a Autismus & Chardonnay 2: Pozdní sběr (2019) je navzdory vší té ironii a humoru, který je vám zjevně blízký, znát, jak moc máte rád svou práci a klienty, s nimiž pracujete a jimž říkáte „moje děti“. Prý píšete další pokračování...
Předně bych chtěl vysvětlit to označení „moje děti“, protože už jsem za ně dostal párkrát od lidí za uši. Nejsou to samozřejmě moje děti, ale tak o svých klientech mluvím a píšu na svém blogu. Je to literární zkratka vyjadřující můj respektující a ochraňující postoj směrem k nim. Mám je prostě rád... A další moje kniha? Trojka Autismus & Chardonnay to určitě nebude, píšu teď něco, co je víc o mně než o práci, takže nevím, jak to dopadne. (usmívá se)
Když moje partnerka bude vydělávat třikrát tolik co já, zvládneme uživit rodinu. Rád zůstanu doma na mateřské. Pořád je však ve společnosti cítit tlak, aby chlap přinesl domů větší plat než žena.