O závislosti na mobilních telefonech a sociálních sítích se mluví denně napříč generacemi. Denně je ale také většina lidí používá. Jak poznám, že se z dobrého sluhy stal zlý pán?
První skupina lidí si to jednoduše uvědomí, cítí, že je toho moc a působí jim to určité problémy. Druhá, daleko početnější skupina zjistí, že má problém, až když mobil zapomene nebo ztratí – najednou začne panikařit. Dosáhlo to dokonce takových rozměrů, že v nedávných průzkumech téměř polovina dětí do patnácti let řekla, že by raději přišla o končetinu než o telefon. A stejný počet dospělých by raději ztratil peněženku se všemi doklady. Polovina populace ve vyspělé zemi je patologicky závislá na technologickém produktu, to je velký problém! Pokud tráví mladý člověk na mobilním telefonu víc než pár hodin denně, už se na mozku začínají odehrávat neurologické změny.
Od roku 2010 křivka sebevražd vystřelila o čtyři sta procent. Je to období, ve kterém vznikl iPhone a na mobilu se objevila frontální kamera na selfie.
