„Stav ústní dutiny je těsně propojen se zdravím zbytku těla. Škodlivé bakterie z úst mohou putovat krevním řečištěm a způsobovat záněty v jiných částech těla,“ říká mikrobioložka Lucie Najmanová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, která se zaměřuje především na mikroorganismy v dutině ústní, ale zkoumá i mikrobiom střev a dalších částí těla.
Do jaké míry jako mikrobiologové už dokážete popsat lidský mikrobiom, jak se souhrnně označují všechny mikroorganismy žijící uvnitř lidského těla i na jeho povrchu?
O mikrobiomu už víme hodně, ale ještě mnohem víc toho o něm nevíme. Představte si lidské tělo jako dům. V každém pokoji žijí stovky druhů neviditelných obyvatel, mnozí se potulují i po chodbách, v potrubí vodovodu, jiní žijí i na střeše a na fasádě, celkem jich jsou miliony. Navazují vztahy mezi sebou, někdy se pohybují z místa na místo. V každém pokoji bude společenstvo jiné a také v každém domě bude odlišné, podle toho, jak často se větrá, uklízí, jak moc topíte a čím apod. Nemůžeme je pozorovat přímo (jsou velmi malí, neviditelní a jsou jich miliony). Takže jediný způsob, jak takové společenstvo popsat a pochopit vzájemné vztahy, je hledat nepřímé důkazy o pobytu a činnosti obyvatel a dávat je do souvislosti s tím, co se právě v domě dělo. Přeloženo, umíme dost přesně určit, které mikroorganismy a v jakém množství bydlí v tom kterém „pokoji“. Často i víme, jaké mají schopnosti (geny), ale máme stále velké mezery v pochopení toho, kdy a které geny využijí a proč a jak to souvisí s jejich sousedy a jak s chováním nás, jejich hostitelů.
Chronický zánět je nebezpečný v tom, že nebolí a my si ho dlouho nevšimneme, a tedy ho ani neřešíme. Přitom zánět v dutině ústní má většina dospělé populace.
