Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvStrategie longevity vychází ze tří úrovní, které je nutné brát postupně. Základem je upravit životní styl, stravu a pohyb. Poté lze zdraví posílit nejrůznějšími doplňky stravy a až nakonec přejít k větším zásahům. Cílem není jen dožít se co nejvyššího věku, ale především být v co nejlepším zdravotním stavu.
„Důležité je správně rozumět tomu, co to biologický věk vlastně je,“ vysvětluje Petr Šrámek hned v úvodu. Není to objektivní hodnota, ale statistická míra, která porovnává naše biomarkery – údaje z krve, genetiky, epigenetiky nebo fyzické kondice – s běžnou populací stejného věku.
Jak jste na tom s dlouhověkostí? Otestujte se a změňte svůj životní styl |
Dva měsíce, deset seniorů, 2 až 4 roky dolů
Přelomové výsledky přinesla studie, kterou Šrámkova klinika dokončila loni v prosinci v rámci mezinárodní vědecké soutěže XPRIZE Healthspan. Deset seniorů z domova pro aktivní seniory ve Velikém Brázdimě u Prahy ve věku 60–85 let podstoupilo dvouměsíční intenzivní program na míru.
Začínal komplexní diagnostikou: DNA, epigenetika, krevní biomarkery, střevní mikrobiom, fyzické měření včetně hustoty kostí či kognitivní testy. Následoval individuální plán zahrnující stravu, pohyb, fyzioterapii, mentální trénink, meditace, jógu, terapii červeným světlem, a dokonce i transkraniální magnetickou stimulaci mozku. Nechyběly ani suplementy šité na míru.
Po dvou měsících přišlo přeměření. „Ke svému překvapení jsme zjistili statisticky významné zlepšení většiny biomarkerů. Jak těch běžných, jako krevní cukr či cholesterol, tak i těch, které měří biologický věk. V průměru se podařilo biologický věk zlepšit o dva až čtyři roky,“ popisuje Šrámek.
Hostem pořadu Rozstřel je Petr Šrámek, expert na dlouhověkost, český podnikatel, mentor startupů a firem, a popularizátor vědeckého pokroku v oblastech umělé inteligence, dlouhověkosti, lidského zdraví a vzdělávání.
Toxiny v těle. DDT, těžké kovy a role genetiky
Jedním z klíčových zjištění podle Šrámka bylo, že naše tělo je zatíženo toxickými látkami, o kterých často nemáme tušení. „Prakticky každý má nějakou zátěž. Velmi často vidíme například DDT – látku zakázanou před 60 lety, ale u některých jedinců, zejména z venkova, jsou její hodnoty v těle pořád výrazně zvýšené,“ upozorňuje Šrámek.
Kromě DDT jde o těžké kovy, mykotoxiny či průmyslové chemikálie. Tyto látky se podílejí na chronických zánětech a urychlují stárnutí. Šrámkův tým proto klade důraz nejen na to, co tělu dodat, ale také na to, co z něj dostat. Pomoct mohou například specifické suplementy jako sulforafan z brokolice, který zvyšuje schopnost organismu zbavovat se toxinů.
Jak funguje terapeutická výměna plazmy?
Jednou z nejpokročilejších, ale také nejdražších metod, je terapeutická výměna plazmy. Šrámek ji přirovnává k výměně oleje: stará plazma je tmavá, zanesená toxiny, nová je čistá. „Ta stará plazma opravdu je tmavá, nevypadá pěkně,“ říká doslova.
Procedura spočívá ve výměně plazmy za směs fyziologického roztoku a albuminu. Cena se pohybuje kolem 120 tisíc korun. Ve Spojených státech je o tuto metodu obrovský zájem, v Česku jde zatím o novinku. U pacientů s Alzheimerem či demencí dochází podle studií k výrazné úlevě od příznaků. „Po několika procedurách jsme naměřili snížení biologického věku o 3,8 roku,“ dodává Šrámek.
Nejnovější poznatky o tom, jak si prodloužit život, ostatně testuje i sám na sobě. Vedle osobního prožitku v Rozstřelu Petr Šrámek také popisuje, jaký přesah má podle něj zdraví jedince do celospolečenské nálady, nastiňuje trendy budoucnosti, jako propojení AI a nejnovějších technologií s diagnostikou a léčbou určitých onemocnění a vysvětluje, proč podle něj není longevity jen další nafouklou bublinou.
