„Přibývá technických vymožeností a děti tráví víc času nad tablety a mobily, než aby komunikovaly. Tablet nevyžaduje jejich reakci, a tak jen koukají na kreslené obrázky a je jim jedno jakou řečí se v nich mluví, vnímají ji jako bílý šum,“ řekla logopedka.
Podle ní se děti u moderních technologií nenaučí poslouchat, nevnímají jednotlivá slova, hlásky ani melodii řeči. „Základ je vzor, který by napodobovaly a ten jim chybí. Obvykle dcery napodobují maminky, synové tatínky,“ vysvětlila Vránová.
PaedDr. MILENA VRÁNOVÁ (*1961)Po studiu speciální pedagogiky na PF UK pracovala na Foniatrické klinice VFN v Praze, později v logopedické ambulanci v Praze 2, kde působí dodnes. Je autorkou prvních logopedických pexes a spoluautorkou odborné publikace Přehled české výslovnosti. Ve FN Motol se podílí na grantu zaměřeném na vývojové dysfázie. Je členkou Asociace klinických logopedů ČR. |
První slova by mělo dítě umět vyslovit kolem jednoho roku, ve třech letech by mělo mluvit ve větách a pokud nemluví, je dobré navštívit logopeda. „V tom věku je také běžné, že až osmdesát procent dětí si projde lehkým zadrháváním. Nastupuje totiž velký vývojový psychický skok. Motorika nestačí vývoji myšlení, svůj negativní vliv mají i stresy. Děti jsou citlivější, okolí na ně klade hodně nároků a často se samo stresuje, protože chce splnit očekávání dospělých,“ řekla Milena Vránová.
„Ve čtyřech letech očekáváme, že mu bude rozumět nejen maminka s tatínkem, ale i nejbližší okolí, babička i učitelka ve školce. A že špatně řekne sykavku, nebo neumí ř? To je v tom věku ještě normální. Většina dětí v dětství šišlá,“ uvedla Logopedka, která nedoporučuje ani ranou dvojjazyčnou výchovu, pokud není zbytí. „Vývoj v obou jazycích se zpomalí.
Rozvoj řeči podporujme hrou
Mluví-li každý rodič jiným jazykem, dítě to časem dožene, ale problém je, když není jazykově nadané a ještě se přidá vada řeči. Raději bych doporučovala začít s druhým jazykem až teprve, když bude mít češtinu zažitou a bude rozmluvené.“
Vyslovovat všechny hlásky správně by se dítě mělo být schopno naučit v pěti letech, kdy už také dokáže vyprávět krátký příběh, pohádku, a to bez komolení koncovek a slov. Fonematický sluch dozrává kolem šestého roku. Dítě je připraveno na školu, pokud umí rozlišit písmenka, hlásky i to, na jaké písmenko slovo začíná i končí.
Správnou výslovnost v raném věku učíme své potomky příkladem, ale pokud šišláme nad kočárkem, nic se neděje. „To je přirozené,“ okomentovala obavy Milena Vránová s tím, že později, od batolecího věku už by to však mohl být problém. „S dítětem mluvme, ale nešišlejme, zpívejme, povídejme si nad knížkami, vysvětlujme. Rozvoj řeči podporujme formou hry, rozhodně je neopravujme. Pokud problémy s řečí přetrvávají až do pěti let, je dobré začít se systematickým nácvikem,“ říká klinická logopedka.
Žvatlání je slyšet častějiPodívejte se na ukázku lekce logopedie.  |
Důležitá je také otázka motivace. „Na někoho zabírají bonbony, pro autistické děti třeba to, že si mohou zahrát na tabletu. Měla jsem i dítě, které za odměnu chodilo otvírat odpadkový koš.“ Vnitřní motivace bývá podle odbornice silnější, ale dítě nemusí být na něco takového ještě zralé. Jenže čím později se řeč začne korigovat, tím hůř se vady budou napravovat.
Podle logopedky Vránové se také podceňuje smrkání. „Je fajn, když maminka dítěti hleny ráno vysaje,“ ale pokud dítě neumí smrkat, dýchá pak ve školce celý den pusou, zvětší se mu nosní mandle a nos už není tak průchodný, takže tím víc dýchá pusou. Při zavřených ústech leží jazyk na horním patře, ale když je pusa otevřená, leží dole, což je úplně jiná výchozí pozice pro řeč,“ vysvětlila s tím, že i ucpaný nos je jednou z příčin, proč mají děti špatné sykavky.
Roste počet dětí, které špatně mluví
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR zveřejnil, že počet dětských pacientů se v uplynulých dvou desetiletích zvýšil o 26 tisíc a roste i počet žáků s vadami řeči v základních školách. V minulém školním roce jich podle statistik ministerstva školství bylo 7 202, což je zhruba třikrát víc než o deset let dříve.
Podle Asociace logopedů ve školství mají vadu výslovnosti asi dvě pětiny předškoláků. Nejčastější vadou řeči je patlavost (dyslalie), kdy dítě špatně vyslovuje některé hlásky. Rodiče a učitelky ve školkách a školách by proto na děti neměli šišlat nebo mluvit příliš rychle. Příčiny různých vad řeči je ovšem možné hledat třeba i v dědičnosti, předčasném narození, poruchách centrální nervové soustavy, sluchu či zraku nebo v zanedbávání či naopak přehnaných nárocích na dítě.
