Únor 2016 - stojím na pláži lipenské přehrady a pozoruju vlnky, které vytváří vítr na hladině. Je pár hodin před startem a je jasné, že místo ledu si užijeme běh v blátě, písku a sněhu podél břehu. Tak jako nezamrzá peklo, tak ani Lipno tentokrát nezamrzlo. Kdo chtěl vymrzl například při brodění potůčků ústících do Lipna. První ročník maratonu se i bez ledu výborně vydařil.
Únor 2017 - stojím opět na břehu přehrady a koukám na vodu. Jsem ještě na břehu, nebo už vlastně na vodě? Tentokrát je přehrada zamrzlá a sevřená v dopoledním oparu. Prezentace probíhá bez problémů, beru číslo, maratonskou čepici, čip a hurá někam do tepla. V předpovědi počasí hlásí jasnou oblohu, ale tak nějak to rosničkám nevěřím... Půl desátá znamená sraz na povinném výkladu trati. Organizátoři nám ukazují značení trati (dřevěné tyče zasekané do ledu), dávají informace o otočkách a občerstvovačkách. „Na trati se můžou vyskytovat ledové kapsy“, upozorňují „ale nebojte se, propadnete se maximálně po kotníky do vody a pak už je zase led“. No super! Při představě, že běžím uprostřed přehrady a nohy se mi propadnou, mě napadá, že to chce raději dvojitý trenky!
Start závodu je v kempu v Černé v Pošumaví. Běží se „po proudu“ kolem Frymburka až do Lipna nad Vltavou, kde je kousek od hráze otočka, a závod se vrací zase zpět do Černé, půlmaratonce čeká otočka už na jedenáctém kilometru. Pro maratonce jsou připraveny celkem čtyři občerstvovací stanice.
Co je výhodou? Můžete běžet, jet na kole, kitu, běžkách, prostě jak chcete. Kategorie jsou pro všechny.
Je půl jedenácté a startuje se. Pole cca 90 závodníků se pomalu dává do pohybu. Slunce nikde, teplota se drží někde kolem -3 stupňů. Prvních několik kilometrů závodu se běží převážně po sněhu a dost hrbolatém ledu. Úsek je to náročnějsí, ale zase mám možnost vyzkoušet, co umí nesmeky. Bez nich by to snad ani nešlo. Tak mě napadá: je dobrý běžet poprvé v životě s nesmeky maraton? No uvidíme. Značených je každých 500 m a trasa hezky ubíhá. Zhruba u každého druhého značení jsou dobrovolníci, hasiči nebo záchranáři, kteří jsou připraveni pomoci v případě nesnází. Led asi musí být silný, když někteří přijeli na malých čtyřkolkách.
V akci jsou i dvě vznášedla záchranářů. Po jedenácti kilometrech přichází občerstvení (teplý jonťák - skvělý nápad) a půlmaratonci se odpojují. Pole trochu prořídne, blížíme se k Frymburku a trasa maratonu se potkává s vyhlášenou ledovou bruslařskou magistrálou. Tahle část je alespoň pro mě trochu těžší na orientaci, aby člověk udržel správný směr. Dvacátý kilometr znamená občerstvení v Lipně nad Vltavou. Vývar a jonťák, hurá! Všude panuje veselá nálada.
Na otočku dobíhám cca v čase 1:45 jako šestý v pořadí. Předbíhá mě můj pronásledovatel a já běžím na autopilota za ním. Libuju si, že konečně nemusím tolik sledovat značení, když je někdo přede mnou. Najednou se ocitáme na neznámém místě a z mého průvodce vypadne: „Já jsem si spletl kostel, sorry“. Místo u kostela ve Frymburku jsme u kostela v Přední Výtoni. „Jak sorry?!“ napadá mě. Ale běžíme dál směrem ke správnému břehu na frymburské straně. Začíná foukat drobný protivítr. Slunce pořád nikde.
Líbil se vám článek?Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí. |
Občerstvení na 31. kilometru, cítím, že tady se láme nejen chleba, zrovna totiž vytahuju úplně zmrzlou musli tyčinku. Obsluha stanice mě povzbuzuje, že odsud už je to pořád z kopce. Doplňuju lahev teplým jonťákem a vybíhám do poslední čtvrtiny. Slunce furt nikde! Posledních sedm kilometrů je už opravdu dost na morál. Pocitově je už fakt celkem zima, mám hlad a nohy? No znáte to, rozklepaný jak řízky z Lídlu. V průběhu posledního kilometru jsem asi pochopil text písně Žiletky od Psích vojáků. „Žiletky na těle, žiletky v těle...“ Je tu cíl!
Dobíhám šestnáctý, na tom ale nesejde. Byl to krásný a těžký závod zároveň. V cíli je o závodníky postaráno ve vyhřívaném zázemí, já volím horkou sprchu. Maraton dokončilo 36 závodníků (včetně cyklistů a běžkařů). Vítěž v běžecké kategorii dorazil za 2:59:59. Běžet po zamrzlém Lipně je zážitek, který se nezapomíná. Díky organizátorům a dobrovolníkům a za rok (snad) zase na ledu.
Běhu zdar, lenosti zmar!
Napište svůj článek i VYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
