Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nádorové buňky jsou velmi chytré. Když vidí, že v těle jsou buňky, které jdou po antigenu CD 19, tak se ho snaží schovat, potlačit, anebo vystrčí jiné antigeny, takže nám uniknou,“ vysvětluje profesor Petr Cetkovský jeden z důvodů, proč imunoterapie vyvinutá u nich v ústavu funguje jen u některých pacientů.
„Podobné je to i s P-glykoproteinem, který nádorové buňky také obsahují. Ten působí jako efluxní pumpa. To znamená, že když se do nádorové buňky dostanou cytostatika (léky ničící nádorové buňky), P-glykoprotein zajistí, že je buňka zase hned vypumpuje. Proto dopředu často nevíme, jaká léčba u pacienta zabere,“ říká Cetkovský.
„Navíc potřebujeme, aby se upravené buňky v těle dostatečně rozmnožily. My jich do těla podáme třeba 70 milionů, ale potřebujeme, aby tam expandovaly do výše miliard. Když se jich neudělá dost, nezvládnou nádor zlikvidovat.“ I to je jeden z důvodů, proč se tato imunoterapie většinou nenasazuje v akutní fázi nemoci, ale po jiných terapiích.
„Snažíme se ji dávat pacientům, kteří jsou v kompletní remisi, to znamená, že tam je ta nemoc opravdu minimálně měřitelná. Pak stačí čas 3–4 týdny, kdy se v těle buňky namnoží a slouží tam jako umělá imunita, hlídač, který číhá, kdyby se nemoc znovu objevila. Když se objeví, tak ji upravené buňky hned zlikvidují.“
Onemocnění krve nemá typické příznaky
Jedním z důvodů, proč se onemocnění krve špatně rozpoznává, je, že nemá typické příznaky. „Pokud budete mít problém s červenými krvinkami, budete unavení. Když máte nedostatek krevních destiček, přijdete s častým krvácením nebo modřinami, když nefungují bílé krvinky, opakují se vám infekce. Tyto příznaky mají ale v 99 procentech jiné vysvětlení,“ uvedl host Rozstřelu. Zpozornět bychom měli podle Cetkovského až ve chvíli, kdy příznaky trvají týdny až měsíce, případně, když se opakují.
Aby potvrdili nebo vyvrátili onemocnění krve, hledají hematologové v krevním obrazu dvě věci: informace o počtu krvinek a krevních destiček a morfologické změny na buňkách. „Při leukemii většinou dochází ke zmnožení počtu bílých krvinek a snížení počtu krevních destiček. Pod mikroskopem pak naši morfologové poznají i nádorové změny na buňkách. Takové vzorky následně posíláme na průtokovou cytometrii a molekulárně biologické vyšetření, které nám vše ještě upřesní,“ popisuje.
Snižování imunity možná už nebude potřeba
Před imunoterapií lékaři pacientovi snižují vlastní imunitu. „Je to tradiční krok. Dočasně, na dva až tři týdny snížíme počet b-lymfocytů, abychom umožnili, že umělá imunita, kterou do těla dáme, bude mít dostatek prostoru. Nevíme ale úplně, jestli to je potřeba. Je to spíše zvyk vycházející z doby, kdy se dělaly první transplantace kostní dřeně. Tehdy se věřilo, že se původní krvetvorba musí úplně zlikvidovat. Později se přišlo na to, že není nutný až takový drastický postup, že stačí jen malá příprava, aby tam ty dvě kostní krvetvorby chvíli koexistovaly, než původní zmizí a transplantovaná vyhraje. A dnes se začínají objevovat postupy, kdy se vlastní imunita nechá a jenom se přidá ta umělá. Vše se velmi rychle vyvíjí. Ani izolace transplantovaného pacienta není zdaleka tak striktní, jak bývala před lety,“ popisuje profesor Cetkovský pokroky v medicínských přístupech.
V Rozstřelu dále profesor Petr Cetkovský mimo jiné vysvětluje rozdíly mezi virovým a nevirovým transportem umělého proteinu do buňky, popisuje, proč vědci vidí naději v buňkách nazývaných Natural Killer a odpovídá také na otázky, zda je možné krev omladit a nakolik nám pomáhají potravinové doplňky.
