Mokré plavky a koupání v rybníku
Teplé letní měsíce jsou obdobím, kdy ženy nejčastěji trápí gynekologické potíže. Kvasinky, se kterými se za život setká každá třetí žena, mají rády teplo, těsno a vlhko.
Když jste celý den v mokrých plavkách a nepřevlékáte si je po koupání, připravujete živnou půdu pro přemnožení kvasinek rodu Candida albicans. Ty jsou sice běžnou součástí poševní flóry, ale když se přemnoží, způsobují nepříjemnou mykózu.
Kromě vlhkých plavek napomáhá přemnožení kvasinek také koupání ve veřejných bazénech, ale i v rybnících a řekách.
„Jediné místo, kde lze koupání vřele doporučit, je slaná voda. Tam bych dokonce doporučil se vysloveně ráchat, čím víc tělesných dutin propláchne, tím lépe. Mořská voda je hojivá,“ řekl pro iDNES.cz gynekolog Vít Unzeitig.
Používání klimatizace
Klimatizace nám pomáhá přežít tropické teploty, ale zároveň často způsobuje zdravotní potíže. Na vině je nejen špatně nastavená teplota, která může způsobit nachlazení, ale také nedostatečná údržba. Při používání klimatizace se do vzduchu dostane prach, plísně a alergeny, což může způsobovat nepříjemné potíže s dýcháním.
Podle odborníků lidé v klimatizovaném prostředí pociťují i řadu nespecifikovaných zdravotních problémů, jako je bolest hlavy, pálení očí nebo únava.
Pokud chcete klimatizaci používat, vždy myslete na základní pravidla, která byste měli dodržovat: teplotu nastavte o maximálně 5 stupňů Celsia méně, než je venku. Vyhýbejte se přímému proudu klimatizovaného vzduchu. Nezapomeňte na pravidelnou údržbu a klimatizovanou místnost pravidelně větrejte.
Nebezpečné bakterie v písku
Stavění hradů z písku nebo zahrabávání se až po krk na pláži může být zdraví nebezpečné. V plážovém písku podle studie vědců z Americké agentury pro ochranu životního prostředí číhají nebezpečné bakterie.
Lidem, kteří se rádi při dovolené u moře hrabou v písku, tak hrozí větší riziko průjmových a gastrointestinálních onemocnění. „Plážový písek může obsahovat indikátory fekální kontaminace,“ sdělil Chris Heaney, spoluautor studie a postdoktorální student epidemiologie z univerzity v Severní Karolíně.
Odborníci proto milovníkům plážového dovádění doporučují, aby si pravidelně umývali ruce vodou a mýdlem.
Mazání opalovacími krémy, když je zataženo
Možná jste si mysleli, že když je zataženo, tak se nemusíte mazat krémem s ochranným faktorem a klidně můžete ležet u vody i několik hodin. To je podle odborníků velká chyba.
Před slunečními paprsky nejsme v bezpečí, ani když je zataženo. Přes mraky proniká až 80 procent slunečního záření a vaše pokožka se může snadno spálit. Proto dermatologové doporučují se namazat, i když venku zrovna nesvítí slunce.
Otrava jídlem
V teplých letních dnech, kdy mnoho lidí griluje a pořádá pikniky, stoupá riziko otrav z jídla. Většina potravin obsahuje bakterie, které se při špatném skladování rychle rozmnožují. Stačí hodina až dvě v teple na trávě v parku a chutné jídlo se promění v jed. Vy pak můžete skončit v nemocnici se salmonelózou nebo kampylobakteriózou, které v létě patří k nejčastějším průjmovým onemocněním.
I proto odborníci radí snažit se jídlo uchovávat v chladu a také si dát pozor, abyste maso dostatečně tepelně upravili. Zvláště nebezpečné je nedovařené drůbeží maso a vejce. Střevní obtíže však mohou způsobit i korýši a měkkýši, nepasterované mléčné výrobky či zkažené ryby.
Dehydratace
Nedostatek vody v organismu se může projevit různými způsoby, od těch banálních až po závažné. Zvláště rizikovým obdobím je právě parné léto, kdy navíc mnoho tekutin vypotíme. Člověk může pociťovat únavu, slabost, nesoustředěnost a bolesti hlavy.
Lékaři proto radí, abychom právě v létě dbali na dostatečný pitný režim a vodu popíjeli pravidelně během celého dne. „Optimální objem tekutin, které bychom měli denně vypít, je 0,3 litru tekutin na 10 kilogramů hmotnosti. V létě a při námaze však toto množství můžeme zvýšit i na dvojnásobek,“ říká doktorka Irena Sobotková z pražského Lékařského domu.
Přehřátí organismu
Úpal a úžeh sice vznikají každý z trochu jiného důvodu, ale u obojího dochází k nebezpečnému přehřátí organismu. Úpal vzniká působením vysoké teploty nad 35 stupňů Celsia a vysoké vlhkosti vzduchu. Nejčastěji k němu dochází v provozech s vysokou teplotou, na hromadných akcích, ale také v přehřátém autě. Projevuje se zmateností, závratěmi, bolestmi hlavy, zvracením, horečkou, pocením i poruchou vědomí. Objevit se mohou i poruchy dechu, zrychlená činnost srdce a šokový stav.
Naopak úžeh způsobuje dlouhodobé přímé působení slunečních paprsků. Hrozí lidem, kteří se nadměrně opalují, aniž by se před sluncem dostatečně chránili pokrývkou hlavy, nebo se občas schovali pod slunečník.
Některé projevy úžehu jsou stejné jako u úpalu - tedy horečka, bolesti hlavy, zvracení, porucha vědomí. Navíc se mohou objevit i křeče a známky meningeálního dráždění (dráždění mozkových obalů projevující se bolestí hlavy, nevolností, zvracením, ztuhlostí šíje). Příznaky úžehu se nemusí projevit hned, ale až několik hodin po slunění.
