Zbytečně předepsaná antibiotika nám škodí. Léky přestávají zabírat

Dřív stačila běžná dávka penicilinu a angína byla pryč. Dnes se však stále častěji stává, že na ni běžná antibiotika nestačí. Bakterie a viry začínají být imunní vůči některým lékům rychleji, než se daří vyvinout a schválit jiné.

Ilustrační obrázek | foto: redakce s využitím AI, Midjourney

Antibiotika změnila svět. Když se objevila, znamenala pro medicínu obrovský posun a zachránila miliony životů. Najednou bylo možné léčit infekce, které dřív běžně končily smrtí. Lékaři je začali používat s nadšením, ale zároveň často i zbytečně. Penicilin se dával nejen na angínu, ale i na běžné nachlazení nebo kašel, přestože šlo často o virózy, na které antibiotika nezabírají.

Důsledek na sebe nenechal dlouho čekat – některé bakterie si na léky „zvykly“ a staly se vůči nim odolné. Tzv. antibiotická rezistence je dnes stále častější a komplikuje léčbu i běžných infekcí.

Chyby při braní léků, které mohou ohrozit zdraví. Pozor na džus i dobu užití

Antibiotická rezistence

Když antibiotika přestanou zabírat, nemoc má volné pole působnosti a může přerůst v mnohem závažnější stav. Léčba se prodlužuje, přibývá komplikací a někdy je nutné nasadit silnější léky, často podávané přímo do žíly. S infekcemi, které dřív stačilo přeléčit sirupem nebo tabletami, dnes lidé končí v nemocnici. Lékaři musí víc zvažovat, co pacientovi předepsat a kolik možností jim vlastně ještě zbývá.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Antibiotik sice existuje víc druhů, každý má ale jiné složení a zaměřuje se na jiný typ bakterií. Nefungují tedy univerzálně a nedají se libovolně kombinovat nebo střídat. Pokud se užívají špatně, mohou stav ještě zhoršit a urychlit vznik rezistence.

Proto lékaři dnes raději hodně zvažují, kdy a jaká antibiotika předepsat. A ještě předtím pošlou vzorky do laboratoře, jestli jde skutečně o bakteriální záležitost, na kterou jsou antibiotika určena. Doba, kdy se předepisovala „jen pro jistotu“, je pryč. Nebo by měla být.

Lze to zastavit?

Podle odborníků nás bez změny přístupu může potkat něco, co připomíná období před objevem antibiotik. Ta totiž mohou přestat na člověka účinkovat. Už dnes se objevují takzvané multirezistentní bakterie, na které nezabírá téměř žádný běžně dostupný lék. Co s tím? Pomůže neužívat antibiotika za každou cenu a taky je brát až do konce.

Když to člověk nedodrží, bakterie mohou přežít a příště si s lékem poradí, protože budou mít proti němu vybudovanou obranu. Vědci mezitím pracují na vývoji nových léků. Jsou to hlavně takzvaná úzkospektrální antibiotika, která zasahují jen určité bakterie a tolik nezatěžují tělo ani mikrobiom jako širokospektrální antibiotika, účinná na víc nemocí. Jenže vývoj nového léku je běh na dlouhou trať.

Tajemství barev léků. Co která znamená a proč jsou důležité. Lékárník vypráví

Od prvních pokusů v laboratoři po schválení k běžnému použití může uběhnout i deset let. Každý nový lék musí projít náročným testováním, klinickými studiemi i schvalovacími procesy. A nový typ antibiotika, který by se opravdu dostal mezi lidi, se naposledy objevil před více než třiceti lety.

Léky na viry, plísně i chemoterapie

Podobný problém se týká i léků proti virům, plísním nebo parazitům. Třeba na léčbu HIV nebo hepatitidy C, kde už lékaři musejí používat kombinace několika léků najednou, protože jeden sám už někdy nestačí.

A u chřipky nebo malárie je to podobné, protože i tam některé léky, které dřív spolehlivě fungovaly, dnes už tolik nezabírají.

Totéž se začíná dít i u léků proti plísním. Některé kmeny jsou tak odolné, že na ně běžná léčba nezabírá, a to je problém hlavně pro lidi s oslabenou imunitou, třeba po chemoterapii. A i samotná chemoterapie může přestat fungovat, když se nádorové buňky někdy naučí léčbu „obejít“.

Článek vznikl pro časopis Rytmus života.