"Drtivá většina léků - více než 90 procent - účinkuje pouze na 30 až 50 procent pacientů," řekl Roses britským novinářům.
Mluvčí firmy GlaxoSmithKline (GSK) na jeho slova reagovala prohlášením, ve kterém se říká, že slova doktora Rosese by neměla být brána jako nějaké překvapení.
Je všeobecně známo, že různí lidé reagují na léky různým způsobem, v závislosti na jejich genech, tvrdí prohlášení GSK.
Deník Independent proto požádal deset nejmenovaných britských farmaceutických společností o vyjádření na toto téma. Žádná z firem nebyla schopna potvrdit čísla, se kterými operoval doktor Roses.
Na druhou stranu však firmy přiznaly, že ne všechny léky účinkují u všech pacientů. Tento problém nastolil otázku, zda má pacient šanci vůbec zjistit, jak úspěšně fungují léky, které mu předepíše lékař.
Většina údajů o tom, jak si konkrétní léky vedly v klinických testech, se na veřejnost vůbec nedostane. Výsledky těchto testů jsou občas diskutovány v odborných periodikách, ke kterým běžný občan nemá přístup.
To ostatně přiznaly i oslovené firmy. Asociace britského farmaceutického průmyslu by tento stav ráda změnila.
Její mluvčí Richard Ley novinářům řekl, že firmy jsou velmi omezeny v rozsahu informací, které smějí pustit na veřejnost. Firmy by tak uvítaly uvolnění pravidel, která by jim dovolila uveřejňovat fakta o testování konkrétních léků.
Jednou z možností, jak předcházet neúčinnosti léků u některých pacientů, je větší spolupráce genetiky a farmaceutických firem. Cílem by byla výroba léků pro určité skupiny lidí s podobnou genetickou výbavou. Tímto způsobem by se vysoce zvýšila účinnost léků na pacientech.
