Pracoval jako anesteziolog, lékař na intenzivní péči a také několik let létal vrtulníkem zachraňovat lidské životy. Dnes se MUDr. Petr Hora na rodinné klinice v Plzni věnuje tzv. precizní medicíně, kdy na základě analýzy genomu (prediktivní genomika) a vyšetření bakterií přítomných v našich střevech (mikrobiom), doplněných o zjištění potravinových alergií, hledá ideální řešení, jak oddálit vznik civilizačních nemocí nebo jak se jim úplně vyhnout změnou životního stylu.
O civilizačních chorobách se často mluví jako o nemocech „moderní doby“či „chorobách z blahobytu“ a jsou považovány za největší hrozbu lidstva. Už teď kvůli nim ročně na světě předčasně zemře na 15 milionů lidí ve věku 30 až 69 let. Čím to je? Za posledních 200 let se ve vyspělých zemích výrazně prodloužila délka života. Poradili jsme si s řadou infekčních nemocí. Díky objevu antibiotik jsme zastavili šíření nebezpečných bakteriálních epidemií. Zavedením hygienických opatření na sálech v nemocnicích došlo k úspěšnější operativě, kdy pacienti po operacích neumírají na následné infekce. Ovšem ukázalo se, že to může fungovat jako dvojsečná zbraň. Kvůli striktní hygieně a antibiotikům se zároveň snížila odolnost k infekčním nemocem a vzrostl počet alergických a autoimunitních onemocnění. Plus vzrostlo množství chronických a neinfekčních chorob, jak lze civilizační nemoci také nazývat.
„Při pravidelné konzumaci alkoholických nápojů si mikrobi ve střevě na přísun energie ve formě alkoholu zvyknou, a ve chvíli, kdy jim je odepřen, začnou vylučovat látky, které ovlivňují naše mozkové funkce, abychom pít opět začali.“
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
