 |
„Vždy hlásám jediné: pojďme žít tak, aby stáří nebylo přítěží, nýbrž novou příležitostí. Aby to nebylo období, kdy člověk jen stojí fronty v lékárně. To je podle mě skutečný smysl medicíny dlouhověkosti,“ říká Borská.
Není vlastně proti přírodě, že medicína neustále posouvá hranici lidského věku a uměle prodlužuje délku života? Vždyť reálně se dnes dožíváme zhruba osmdesáti let, zatímco podle genetických poznatků je biologický potenciál člověka až okolo 130 let.
Trendy longevity medicíny ukazují, že tu probíhá zásadní konflikt. Ano, průměrná délka života se prodlužuje, ale současně se zkracuje počet let prožitých ve skutečném zdraví. To je fakt, který nelze obejít. Zatímco muži v Česku žijí průměrně 77 let a ženy 83 let, délka života ve zdraví končí mnohem dříve: u mužů už okolo 62 let, u žen kolem 64 let. Znamená to, že každý průměrný obyvatel této země stráví 15 až 20 let svého života s chronickým onemocněním, které zatěžuje nejen jeho samotného, ale i rodinu, zdravotní systém a ekonomiku. A právě proto by naším cílem neměla být honba za rekordní délkou života, nýbrž snaha zachovat kvalitu – schopnost být aktivní, soběstačný, zvídavý a živý.
Výzkumy ukazují, že konzumace alkoholu přispívá nejen ke zvýšenému výskytu kolorektálního karcinomu, ale také karcinomu prsu. U žen je tato souvislost velmi dobře dokumentovaná i při nízkých dávkách alkoholu.
