Pomocí hrtanu přichází do plic vzduch a také se v něm tvoří hlas. Kvůli rakovině přichází ročně o tento orgán až v Česku až 150 pacientů. Je to pochopitelně citelný zásah do jejich života, s nímž se mnozí jen těžko vyrovnávají – přestože moderní medicína dokáže obě funkce nahradit. Dobrou zprávou pro nemocné je to, že účinnost léčby rakoviny touto operací je vysoká.
„Totální laryngektomie velmi výrazným způsobem mění kvalitu života pacienta. Ztráta hrtanu, který tvoří hlas, znamená pro pacienta nemožnost standardně komunikovat, mluvit. Nepříjemná je i kosmetická deformita krku. Protože pacient trvale dýchá tracheostomií a postrádá proudění vzduchu nosem, ztrácí čich. Bez speciálních pomůcek nemůže plavat, protože by mu voda tracheostomií mohla proniknout do plic,“ konstatuje profesor Jan Plzák, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN v Motole.
Sonda přes nos do jícnu
Operace se provádí v celkové anestezii, přičemž se pacientovi odstraní celý hrtan. „Po operaci zůstává trvalé vyústění dýchacích cest vyšitím průdušnice k okrajům kůže v dolní střední části krku – nazývá se tracheostomie,“ vysvětluje profesor Plzák.
Protože zadní stěna hrtanu tvoří zároveň i přední stěnu hypofaryngu (část polykacích cest, na který navazuje jícen), musí se při operaci sešít otevřené polykací cesty a po dobu hojení, což je zhruba 14 dní, je pacient živen pomocí sondy zavedené přes nos do jícnu.
Rizika a následkyCo obnáší život s úplným odstraněním hrtanu probírají na eMimino.cz |
„Totální laryngektomie je náročná operace na krku. Krk je anatomicky velmi složitá oblast lidského těla, na malém prostoru se nachází množství životně důležitých struktur,“ říká doktor Jan Plzák. Jako příklad uvedl dýchací a polykací cesty, tepny vedoucí krev pro krk, hlavu i mozek, žíly odvádějící krev z těchto oblastí nebo poměrně značné množství nervů.
Podle informací, které pro pacienty na svých internetových stránkách zveřejňuje pražská Thomayerova nemocnice, trvá operace čtyři až pět hodin. „Z boční strany krku je na několik dní vyveden takzvaný Redonův drén, tenká hadička opatřená na konci nádobkou, ve které se hromadí odsátý obsah,“ uvádí nemocnice.
Čtrnáctidenní hospitalizace
Obvyklá doba hospitalizace je podle profesora Jana Plzáka z pražského Motola asi čtrnáct dní. „Když je zhojeno zašití polykacích cest, pacient začne přijímat potravu přirozenou cestou, tedy ústy. Je odstraněna vyživovací sonda zavedená nosem do jícnu a pacient je propuštěn do domácí péče,“ říká doktor.
Dodal, že největším problémem pro pacienty po totální laryngektomii je ztráta hlasu a nemožnost přirozeně komunikovat s okolím. Nejúčinnějším způsobem je zavedení hlasové protézy.
„Zjednodušeně je možno hlasovou protézu popsat jako jednocestný silikonový ventilek, který je zaveden do uměle vytvořené spojky – píštěle – mezi průdušnicí v zadní části tracheostomatu a za ní běžícím jícnem,“ popisuje profesor Plzák. A jak toto zařízení lidově zvané „slavík“ funguje?
„Jestliže chce pacient mluvit, uzavře prstem tracheostoma, vydechovaný vzduch projde ventilem do jícnu a dále do dutiny ústní a proudí ven. Cestou vzduch rozkmitá řasy v jícnu, obdobně jako kmitají hlasivky v hrtanu při výdechu během přirozené tvorby hlasu. Jestliže pak pacient artikuluje, je výsledkem hlas svým zabarvení odpovídající původnímu hlasu pacienta, ale výrazně chraptivější, jakoby nastydlý,“ dodává Plzák.
Kromě hlasové protézy existují ještě další způsoby, jak původní hlas nahradit. Podle informací zveřejněných Thomayerovou nemocnicí je to jícnový hlas, který se ovšem musí pacient naučit. A pak je to takzvaný elektrolarynx – aparát, který se přikládá na boční stranu krku a který vydává zvuky připomínající elektronický hlas.
Ve fázi výzkumu a vývoje jsou nyní i umělé hlasivky. Tento objev si nechali před dvěma lety patentovat vědci z Českého vysokého učení technického.
