Další důsledek přivlastňování slova "neslyšet" pouze části osob s postižením sluchu.

23. září je Mezinárodní den znakových jazyků, nikoli svátek všech lidí, kteří neslyší.

Celý test (a úvodní informace k testu) je pouze o znakovém jazyce, ve kterém komunikuje zhruba 5 % osob s postižením sluchu.

V ČR to tedy není 500 000, ale asi 10 000. Ostatní (v ČR 490 000) lidé s postižením sluchu komunikují v národním mluveném jazyce (v ČR česky).

Nebo si snad někdo myslí, že babička, která přijde věkem o sluch, se najednou probudí a umí plynule komunikovat v pro ní cizím jazyce?

Pokud ano, tak to je jako myslet si, že když si babička zlomí na náledí nohu, tak umí najednou finsky.

A upozorňuji na to, že nemám vůbec nic proti jakémukoli jazyku na planetě.

Neslyšící jsou lidé, kteří většinou opravdu komunikují ve znakové jazyce. Ostatní kteří jsou schopni se dorozumět mluveným jazykem bývají nedoslýchaví. Jinak ano, pokud babička ztratí sluch v osmdesáti, tak už se znakový jazyk nenaučí a protože mluvila, tak používá mluvené slovo. Ale když přijde třeba nehodou o sluch čtyřicátník, je schopen se naučit znakovat... Toto je na dlouhou debatu, už jen proto, že za komunistů se znakovat zakazovalo, museli se učit odezírat a nyní se to i starší neslyšící těžko učí. Jinak je v testu chyba. Ano, každý národ má vlastní znak. jazyk, ale neslyšící se většinou spolu domluví.... To jen my tlumočníci jsme úplně ze hry...

Taky 50%. Jediné co umim je kočka a myš. Taky jsem kdysi pátrala po kurzech, protože jsem pracovala na úřadu a myslim, že neslysici maji pravo na to, aby na větších úřadech byl aspoň jeden člověk jako prekladatel .

Já měl sice 100 %, ale celý ten kvíz je jedna velká mystifikace, se skrytou reklamou na poskytovatele služby on-line tlumočení.

50% a stydím se. Kdysi jsem četla hezký článek o izolaci neslyšících. Žijí tu s námi, jejich handicap je téměř neviditelný, ale nejsme schopni s nimi komunikovat. Uzavírají se tak do své komunity. Bylo by k zamyšlení, vyučovat znakový jazyk třeba v 8. a 9. třídě ZŠ. Sama jsem kdysi hledala takový kurz v krajském městě a nenašla. U zdravotníků a úředníků by to mělo být součástí dalšího vzdělávání.