Nedramatizujte jídlo
Návštěvy se často na hrad Balmoral těšily i díky představě opulentní hostiny. O to větší bylo jejich překvapení, když se v honosné jídelně na luxusním porcelánu objevilo kuře s bramborem.
Královnu jídlo moc nezajímalo. Neřešila, čím je co ochucené a kdo to vypěstoval. Nenechávala si posílat čerstvé exotické lahůdky. Měla ráda prostý fakt, že se nají a může zase pokračovat v běžných činnostech.
Korunovační šaty Alžběty II. měly hlubokou symboliku. Nosit je byl výkon |
Byla k tomu od dětství vedena. Součástí aristokratické výchovy byl i fakt, že k poctivému životu patří spíš askeze než poživačnost. A každodenní pohled na obrazy předků, kteří se tohohle pravidla nedrželi.
Nemusíte ani být šlechtična, aby vám došlo, že posedlost jídlem, dnes módně nazývaná „food noise“, málokomu dlouhodobě přinese zdraví. A že existují i zásadnější otázky než „Co bych si tak dala?“.
 Čaj o pátéJeden gastronomický rituál Alžběta II. neochvějně dodržovala. Pátá hodina byla posvátná. Milovala chvíli, kdy si jen s rodinou sedla k šálku černého čaje. Nechyběly klasické sendviče, které k čaji o páté patří – s žervé, okurkou, lososem. Královna ale dávala přednost sladkým bochánkům zvaným scones, máslovým sušenkám (shortbread) a malým kulatým sušenkám s džemem (pennies). Sladkou chvilku si potřebovala dopřát, protože její program byl od rána naplněný spoustou cestování, rozhovorů a oficialit. Kolem páté odpoledne už její energie upadala. Aby vydržela nadupaný program až do večera, potřebovala svou trošku cukru a klidu. Nemáte rádi čaj ani scones? Ale stejně cítíte, že mezi čtvrtou a pátou odpolední potřebujete injekci energie? Třeba pro vás bude správnou volbou kafe s čokoládovou sušenkou… Trápit se až do večeře hlady nedává smysl, protože pak toho sníte mnohem víc, než by bylo před spaním rozumné. |
