Kontaktní čočky jsou tenké sférické disky, které svým tvarem připomínají skořápku. Přikládají se na rohovku za účelem korekce zraku. Princip je stejný jako u brýlí – lámou světlo a přesměrovávají ho k sítnici.
Nespornou výhodou kontaktních čoček je, že ve srovnání s brýlemi nikdy nepřekážejí. Nezamlžují se, svou funkci neztrácejí ani při dešti a pro okolí jsou prakticky nepostřehnutelné. Především však nositeli nabízejí pohodlnější život bez brýlí.
Něco málo z historie
Jako první předznamenal možnost užití umělých čoček už v roce 1508 v jednom ze svých spisů Leonardo da Vinci, který konkrétně zmiňoval metodu korekce dioptrií ponořením oka do misky s vodou. Nejednalo se přímo o kontaktní čočky, nýbrž mechanizmus přizpůsobení oka. První skutečné čočky vyrobil Eugen Frick v roce 1887. Byly skleněné a pokrývaly celý přední povrch oka.
Svět očima lidí se zrakovými vadami. Podívejte se, jestli netrápí i vás |
Měkké kontaktní čočky, jaké známe dnes, se začaly používat v 50. letech minulého století. O jejich celosvětové rozšíření se dokonce zasloužil Čech. Byl jím světově proslulý český vědec a vynálezce Otto Wichterle.
Proč kontaktní čočky?
Kontaktní čočky mohou korigovat široké spektrum očních vad, na něž se jinak předepisují dioptrické brýle. Přínosné však mohou být i u defektů, na něž jsou brýle krátké. Zvláštní význam mají zejména u osob s určitými specifickými očními vadami a chorobami.
Čočkám před brýlemi dávají přednost kupříkladu lidé s extrémní myopií (krátkozrakostí) nebo pacienti po operaci katarakty (šedého zákalu), neboť brýle mohou v těchto případech způsobit zkreslení obrazu. Kontaktní čočky mohou rovněž pomoci při potřebě překrýt zjizvení na povrchu rohovky. Z jejich předností těží i pacienti s různými nepravidelnostmi rohovky způsobenými onemocněním, poraněním či některou z vrozených vad.
Kde začít?
Pokud o kontaktních čočkách začínáte uvažovat, vaše první cesta by měla směřovat k optometristovi nebo oftalmologovi, který vám ze všeho nejdříve změří zrak. „Každé oko je jiné, a tomu se musí přizpůsobit i výběr kontaktních čoček. Ty, které vyhovují vašemu známému, nemusí vyhovovat vám. Některé oči jsou mnohem více citlivé, proto je potřeba nechat si poradit. A čočky zkoušet tak dlouho, až narazíte na ty, které vám perfektně sednou,“ konstatuje optometristka Kristýna Štěbetáková.
Optometrista vás také při první návštěvě naučí čočky do očí nasazovat a následně je zase vyjmout. Právě z těchto kroků pacienti mívají největší obavy. „Tento proces je pro mnohé náročný. Často se stává, že se člověk bojí oka dotknout, popřípadě ještě nemá osvojený správný grif, který mu s nandáním i vyndáním čočky pomůže. To všechno chce ale jen čas,“ vysvětluje námi oslovená odbornice.
Jednodenní, nebo měsíční?
Podle materiálu se kontaktní čočky dělí na měkké a tvrdé. Tvrdé se však u nás používají zřídka, sehnat je lze jen přes oftalmologa. Jsou sice odolnější, ale častěji z oka vypadávají a organizmus je někdy špatně snáší. Mnohem pohodlnější jsou čočky měkké neboli hydrofilní, které z velké části obsahují vodu.
Dále se čočky rozdělují podle doby nošení, a to na jednodenní, čtrnáctidenní a měsíční. Těm, kteří s čočkami teprve začínají, lze doporučit čočky jednodenní, které nevyžadují skladování v roztoku. Ráno je nasadíte, večer vyhodíte a následující den si aplikujete nové. Jakmile si na ně zvyknete, budete moci vyzkoušet také další typy. Například čočky čtrnáctidenní, které se za nové mění až po dvou týdnech. Večer před odlíčením je vyndáte z očí a vložíte je do pouzdra s čistým roztokem.
Ten budete muset každý den měnit, do použitého roztoku čočky nikdy nevkládejte! Časově výhodné jsou čočky měsíční, které ovšem ne každému oku pro tloušťku materiálu vyhovují. Kristýna Štěbetáková radí řídit se při výběru osobním pocitem komfortu. „Na sport a dovolenou u moře určitě doporučuji kontaktní čočky jednodenní. Nebudete se tak obávat, že vám čočka vypadne anebo ji ztratíte třeba při koupání.“
Od optometristy si v každém případě odnesete na vyzkoušení různé druhy kontaktních čoček a na vás bude zjistit, které z nich vám sednou nejvíce.
Oční vady se mění podle věku. Kdy hrozí krátkozrakost a kdy suché oko |
Kontaktní čočky na zkoušku
Není tomu tak dávno, kdy se nositelé kontaktních čoček neobešli bez tří roztoků, jeden plnil úlohu dezinfekce, druhý čočky zvlhčoval a do třetího se ukládaly. V současné době si většinou vystačí jenom s jedním roztokem. I tak ale počítejte, že se vám ranní hygiena o něco protáhne.
Pokud jste doposud v koupelně netrávili dobu delší než dvacet minut, teď to může být až trojnásobek. Tento proces ale obzvláště na začátku neuspěchejte. Musíte si ho osvojit, ideálně si vyhraďte víkend, kdy nebudete nikam pospíchat.
Zvyknout si budete muset nejenom na přítomnost čoček v oku, ale také na manipulaci s nimi. Při vybalování čoček z plastového blistru mějte vždy suché a čisté ruce. Nejdříve zkontrolujte tvar čoček. Je-li čočka ve tvaru „misky“, můžete si ji nasadit. Pokud její tvar připomíná spíše talíř s okrajem, bude zapotřebí ji nejprve obrátit.
Samotné nasazování čoček by mělo probíhat následovně: Jednou rukou si přidržujte spodní víčko a druhou rukou nasazujte čočku. Při nasazování se dívejte do zrcadla, dokud nebudete s čočkou u oka, a následně se podívejte směrem vzhůru, uvolní se vám tak velká část méně citlivého bělma.
Čočku přiložte na oko a volnou rukou přidržte horní víčko, aby nemrklo. Spodní víčko potom pomalu pouštějte a následně se podívejte do všech směrů, aby si čočka našla své správné místo. Pusťte horní víčko a mrkněte, čímž se vypustí vzduch mezi čočkou a okem a čočka přilne k rohovce. Nezalekněte se pocitu pálení a řezání. U prvonositelů je běžné a po chvilce vás přejde.
Pokud se tak ani po patnácti minutách nestane a k tomu se přidá i rozostřené vidění, je to znamení, že čočka je přetočená, poškozená, popřípadě pro vás není vhodná. To všechno je možné doladit. Vše je o komunikaci s vyšetřujícím optometristou, který v případě nutnosti parametry čoček upraví. Tento proces se někdy podaří napoprvé, jindy až po hodině.
Kontaktní čočky mohou nosit i kojenci, mnohdy jim zachrání zrak |
Brýle jako záloha
Každý nositel kontaktních čoček by měl mít vždy u sebe také brýle, popřípadě náhradní kontaktní čočky. Může se totiž stát, že si čočku špatně nasadíte a budete potřebovat novou. Nositelé kontaktních čoček by se měli vyvarovat saunování, koupání v bazénu i moři. A pokud se vodních radovánek nechcete vzdát, určitě si do vody vezměte i plavecké brýle. A na dovolenou si nezapomeňte přibalit čočky jednodenní. Když vám jedna uplave, nic se nestane, protože budete mít náhradní.
„Zároveň vám nedoporučuji s kontaktními čočkami spát, zejména s těmi jednodenními. Pokud se vám to stává a s čočkami občas usnete, zvolte raději čočky na kontinuální nošení – především silikon-hydrogelové čočky s nejvyšší možnou propustností pro kyslík zamezující otokům rohovky. Když vás oči začnou pálit či ,řezat’, nechte oči odpočinout a pár dní noste brýle. V případě silnější bolesti navštivte lékaře,“ uzavírá Kristýna Štěbetáková.
