Ke kolapsu z horka vedou vysoká zátěž, dehydratace i „otrava vodou“

aktualizováno 
Kolaps v letním horku je nepředvídatelný. Může zaskočit i trénované sportovce, kteří nepodcenili prevenci a pitný režim. Na to, co vlastně kolaps způsobuje a zda mu lze efektivně předejít, jsme se zeptali MUDr. Jana Třešňáka, lékaře se zkušenostmi ze záchranné služby.

Přicházející kolaps nemusíte rozpoznat. Dá se mu však předcházet | foto: Profimedia.cz

I mezi běžci platí, že „někdo to rád horké“. Dlouhý běh v krásném počasí a jen v pár kouscích oblečení. Letní horka mohou být ale i pěkně zrádná. Důkazem toho byl nedávný olomoucký půlmaraton, během něhož skončily desítky horkem zasažených závodníků v nemocnici. Jaké má vyčerpání organismu příčiny a následky? Lze mu vůbec nějak předcházet nebo alespoň včas odhalit, že se blíží? Na otázky ohledně kolapsu z horka nám odpověděl MUDr. Jan Třešňák, který má dlouholeté zkušenosti s prací u záchranné služby.

Kolaps: úžeh, úpal, dehydratace

Kolaps z horka, vyčerpání organismu a následná ztráta vědomí je následek zatížení organismu, spojeného s dalšími vlivy. „Klasickými“ případy jsou úžeh, úpal a dehydratace, která může zapříčinit i smrt. V případě vytrvalostního sportu může vést ke kolapsu i ztráta důležitých iontů.

Co je to kolaps?

Kolaps, nebo také mdloba, je krátkodobá ztráta vědomí doprovázená totálním ochabnutím svalů těla. Důsledkem těchto událostí je nekontrolovatelný náhlý pád. Stav se zpravidla velmi rychle spontánně upraví. Asi u deseti procent kolapsů dochází k přidruženým úrazům. Kolapsu mohou předcházet varovné příznaky - stav slabosti, závratě, pocit „na omdlení“ nebo třeba poruchy ostrosti vidění. V letních měsících obecně nás může potkat úpal či úžeh. U vytrvalostních sportů pak dehydratace a hyponatremie (pokles sodíkových iontů v krvi).

Úžeh je otok mozkových obalů

Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci. „Při dlouhodobém vystavení slunečním paprskům bez pokrývky hlavy dochází vlivem působení tepla k otoku mozkových obalů (plen). To se projevuje bolestí hlavy, pocitem na zvracení, únavou. V extrémních případech může dojít až ke křečím a to i s odstupem několika hodin,“ vysvětluje MUDr. Jan Třešňák. Jako prevence je důležitá ochrana hlavy pokrývkou, nejlépe v kombinaci s ochlazováním.

Úpal je přehřátí organismu

Vzniká při dlouhodobém pobytu v horkém a případně i vlhkém prostředí. Při sportování se vlivem zvýšené fyzické aktivity organismus zahřívá. Automaticky se snaží udržet svoji optimální teplotu ochlazováním, a proto se lidské tělo potí. „Pokud klimatické podmínky neumožní efektivní ochlazování organismu, dojde k jeho přehřátí, dehydrataci, rozvratu vnitřního prostředí iontů a minerálů, omezení funkce ledvin, hromadění škodlivých metabolitů a mediátorů zánětu,“ shrnuje doktor Třešňák a vyjmenovává důsledky těchto procesů: dochází k poklesu krevního tlaku, pocitům bušení srdce, poruchám zraku (nejčastěji takzvaným „mžitkám před očima“), hučení v uších, nevolnosti až zvracení, závrati, malátnosti nebo k již zmíněnému kolapsu se ztrátou vědomí.

„Vlivem dehydratace organismu dochází zároveň k zahuštění krve. To může při dlouhodobé zátěži v extrémním případě vyústit až ke vzniku srdečního infarktu, plicní embolii nebo mozkové mrtvici,“ varuje doktor Třešňák. Pokud je tedy někdo svým lékařem sledován z důvodu vysokého krevního tlaku, onemocnění srdce, ledvin, cukrovky a podobně, měl by se velmi vysoké zátěži v létě vyhnout. „Pohybová aktivita je základem režimových opatření u všech výše jmenovaných onemocnění, ale v horkém letním počasí by neměla být tolik intenzivní,“ upozorňuje lékař.

Pokles iontů způsobí „otravu vodou“

Hrozbu vyčerpání a kolapsů při intenzivní aktivitě nám připomněl relativně nedávný olomoucký půlmaraton, během něhož skončily desítky běžců v nemocnici. Jeden takový příběh nám v tomto článku popsal manžel jedné z běžkyň. A to běžela v rámci štafety jen deset kilometrů.

V tomto případě je třeba se zmínit o hyponatremii. Jedná se o pokles sodíkových iontů (Na+) v krvi, k němuž dochází při dlouhodobé fyzické aktivitě ve velmi teplém prostředí. (Půl)maraton v horku je typickým příkladem. Ve své podstatě se jedná vlastně o otravu vodou, protože ztráty sodných iontů potem jsou ve vedru tak enormní, že ani pití iontových nápojů tento deficit není schopno korigovat. „

První pomoc při kolapsu z vedra

Jak reagovat, nalezneme-li sportovce, který zkolaboval, případně sedí, potácí se, nereaguje na podněty a kolaps mu hrozí?

„Pokud již dojde ke kolapsu běžce, nebo je zmatený, dezorientovaný, tak bychom měli přerušit fyzickou zátěž jeho organismu a rozhodně nepouštět dotyčného zpět na trať. Postiženému pomůže ochlazení těla ve stínu nejlépe s vanoucím větrem, doplnění tekutin, iontů, cukru. Když se stav nezlepší, musíme zavolat odbornou zdravotnickou pomoc. Sport by nás měl těšit, a pokud zrovna na konkrétním závodě nezlepšíme svůj čas, nic tak hrozného se přeci nestane,“ radí MUDr. Jan Třešňák.

Při dlouhém běhu v horku určitě nestačí pít jen čistou vodu. Doporučil bych minimálně nesycenou minerální vodu, nejlépe však iontové nápoje,“ zdůrazňuje MUDr. Třešňák. Vážnost stavu se potom odvíjí od toho, k jak velikému poklesu iontů dojde. „Mírný pokles sodíkových iontů může být zcela bez příznaků, nebo se objevuje bolest hlavy, pocit na zvracení, únava, dezorientace. Během závodu nebo po něm někteří běžci kolabují. Při velikém poklesu Na+ dochází k otoku mozku a plic, stav může být až život ohrožující,“ vysvětluje doktor Třešňák a jako příklad uvádí bostonský maraton v roce 2002, kde bylo vyšetřeno asi čtyři sta zkolabovaných závodníků a mnoho z nich mělo již kritickou hranici zmíněné hyponatremie.

Z těchto faktů je jasné, že nelze udělit jednoznačnou radu. Každý organismus je individualita. Spousta běžců závod zvládla bez větších potíží. Zároveň však velmi mnoho sportovců potkaly zdravotní komplikace od lehkých až po vážné. „Vzniku kolapsu často předcházejí příznaky - pocity bušení srdce, poruchy zraku, hučení v uších, nevolnosti až zvracení, závrati, malátnost... všechny tyto příznaky jsou však v atmosféře závodu potlačeny do ústraní a nelze se na ně spoléhat,“ upozorňuje MUDr. Třešňák a varuje před zlozvykem, kterého bychom se měli vyvarovat: „Někteří běžci před závodem užívají lék ze skupiny nesteroidních antirevmatik (Ibuprofen, Ibalgin, Voltaren), aby je během závodu nebolely svaly. To rozhodně nedoporučuji, protože jeho užití zmiňovanou hyponatremii ještě prohloubí.“

Tepová frekvence jako varování? Ano i ne

Velké procento běžců dnes nevyběhne bez chytrých hodinek a různých monitorů tepové frekvence. Nejinak na tom byla i běžkyně z Olomouce, jejíž příběh jsme po závodě čtenářům zprostředkovali. V poslední čtvrt hodině měla tepovou frekvenci přes 190 za minutu. Napadne nás možná, zda by se kolapsu dalo předejít lepším sledováním svého tepu, případně stanovením nějaké hranice, přes kterou bychom už neměli jít a raději závod ukončit.

„Zde platí to stejné jako u dehydratace - stanovit maximální TF je silně individuální záležitost a v tomto případě bych doporučil nejdříve stanovení anaerobního prahu běžce,“ říká MUDr. Třešňák. K jeho hodnotě se lze dopracovat různými výpočty, které jsou k nalezení i na internetu. „Já bych se přikláněl k vyšetření na pracovišti sportovního lékařství zátěžovou spiroergometrií. Při tomto vyšetření je měřen krevní tlak, zaznamenávána elektrická aktivita srdce (EKG) a maximální spotřeba kyslíku při postupném zvyšování zátěže. Vyšetření může odhalit různé poruchy srdečního rytmu, poruchy prokrvení srdečního svalu, dá se posoudit tělesná výkonnost. A také zde mohou stanovit anaerobní práh. Při závodě v nepříznivých klimatických podmínkách (tedy při vysokých teplotách) doporučuji nepřekračovat tepovou frekvenci, která byla při spiroergometrii určena jako tepová frekvence anaerobního prahu,“ doporučuje lékař.

Právě ta nám dává signál, že tělo pracuje již na hranici svých možností. Závod v každém vyburcuje energetické rezervy. Každý se snaží připravit svoji kondici právě na konkrétní akci. „Přesto bych v těchto případech radil raději předejít možným zdravotním komplikacím, než za každou cenu zdolat svůj traťový rekord. Jeden z našich předních kardiologů kdysi napsal: Dlouhodobá příprava na maraton je tělu velmi prospěšná. Vlastní závod však je tak extrémní zátěž, že našemu zdraví již neprospívá.“ Shrnuje MUDr. Třešňák.

Prevence: trénink, pitný režim a žádné experimenty s léky

Jasné je, že i když máme natrénováno a jsme přesvědčeni o svém pevném zdraví (často i díky preventivním lékařským vyšetřením), může nás naše tělo ve vedru zradit. Existuje tedy vůbec nějaká prevence, něco, co musíme před intenzivní aktivitou v horku udělat, abychom měli „čisté svědomí“, že jsme nic nezanedbali?

Preventivní opatření ve smyslu správné hydratace iontovými nápoji nám mohou snížit pravděpodobnost výskytu zdravotních komplikací při závodu. „Hlavní prevencí kolapsu při dlouhém běhu v teplém počasí je dostatečná trénovanost, adaptace na teplé počasí, pití adekvátních iontových nápojů, využití dostatečného počtu občerstvovacích stanic na trati, zabránění přehřátí organismu, neužívání nesteroidních antirevmatik před závodem,“ shrnuje MUDr. Třešňák. K prevenci podle něj ale patří i určitá odpovědnost pořadatele zrušit závod v případě, pokud je počasí opravdu extrémní. A samozřejmě záleží i na uvážení sportovců a řízení se zdravým rozumem, zda riskovat zdraví (a v některých případech i život) účastí ve vytrvalostním závodě v extrémním horku.

Text vznikl ve spolupráci s redakcí webu www.lepsipece.cz.


Nejčtenější

Rebelství vévodkyně Meghan. Co vše dělá proti královským pravidlům

Vévodkyně Meghan (Peacehaven, 3. října 2018)

Přivdala se do královské rodiny, která ji vřele přijala. Mladý pár obdivují miliony lidí a fandí mu i proto, že Meghan...

Příběh Anny: Nechci být vnuččinou chůvou, dcera to nechápe

Ilustrační snímek

Dceru jsem od jejích deseti let vychovávala sama. Nemohly jsem si příliš vyskakovat, i tak jsem se dceři snažila dát,...

Měsíce jsem řešila ekzém, diagnóza však zněla Hodgkinův lymfom

Šárka Šteinochrová založila neziskovou organizaci Maminy s rakovinou.

To, co začalo jako svědivý ekzém, se pro mladou maminku Šárku Šteinochrovou změnilo v noční můru zvanou Hodgkinův...

Leklá ryba, otlapkávač nebo svazek mrkví. Co prozradí podání ruky?

Podání ruky

Vlastně na tom nic není. Vždyť dneska se ruka podává pořád – při pozdravu, seznamování, gratulacích, kondolencích nebo...

Jak správně používat parfém? Stačí tři střiky, ale na správné místo

Ilustrační snímek

„Parfém je neviditelný, ale nezbytný a nenahraditelný módní doplněk. Avizuje, že žena přichází, a připomíná, když už...

Další z rubriky

Dietní trendy tohoto léta. Zhubnout se dá i jen tak mimochodem

Ilustrační fotografie

Svět dostává rozum, ve stravování se upouští od nesmyslných vylomenin a na první místo se dostává dobrá kondice....

OBRAZEM: Trojnásobný táta se stal abstinentem a shodil sedmdesát kilo

Darren Scanlon

Čtyřicetiletý Darren Scanlon říká, že jen díky abstinenci dokázal zhubnout nadbytečná kila a vrátil se zpět na váhu,...

Menstruace jako byznys. Pomůcky pro ženy zažívají nebývalý boom

Ilustrační fotografie

Ačkoli patří do života většiny žen, stále je menstruace tabu. Což je zvláštní paradox ve chvíli, kdy právě menstruační...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz