Co je vetchozrakost neboli presbyopie
Vetchozrakost je lidový název pro stav, kdy oko ztrácí schopnost zaostřit nablízko. I proto se mu někdy vtipně říká „nemoc krátkých rukou“. Odborně se označuje jako presbyopie, ale většina lidí ten název nezná a setká se s ním až u lékaře.
Nejde o nemoc, ale o přirozený proces stárnutí oka, který potká každého z nás. Oční čočka ztrácí pružnost a tím i schopnost rychle měnit zaostření podle vzdálenosti. Výsledkem je, že čtení drobného textu, šití nebo zaostření na detaily začne být stále obtížnější.
Vetchozrakost není dalekozrakost: jaký je rozdíl
Je dobré vědět, že vetchozrakost není totéž co dalekozrakost. Dalekozrakost je klasická oční vada, kterou může mít člověk už od mládí a souvisí s tvarem oka.
Oční vady se mění podle věku. Kdy hrozí krátkozrakost a kdy suché oko |
Vetchozrakost naopak přichází s věkem téměř u každého a souvisí se ztrátou pružnosti čočky. V praxi to ale může vypadat podobně – v obou případech člověk hůř vidí nablízko. Není proto výjimkou, že se tyto dvě věci u jednoho člověka kombinují.
První příznaky vetchozrakosti po čtyřicítce
První příznaky vetchozrakosti se objevují obvykle kolem čtyřicítky a zpočátku bývají nenápadné. Člověk začne oddalovat knihu, hledá lepší světlo a při čtení se oči rychleji unaví než dřív.
Někdy se přidá i bolest hlavy nebo pocit pálení očí, který lidé často připisují únavě. Typické je, že zpočátku pomůže vzdálit písmena od očí. Potíže jsou výraznější večer, kdy už jsou oči zatížené celodenní prací.
Postupně se ale mohou zhoršovat natolik, že bez pomoci už čtení přestává být pohodlné.
Dá se vetchozrakost zastavit nebo léčit?
Natrvalo vítězně bojovat proti vetchozrakosti nejde. Pružnost čočky přirozeně vrátit nelze, protože jde o změnu danou věkem. Dá se ale velmi dobře kompenzovat a přizpůsobit jí každodenní život.
Nejčastějším řešením jsou brýle na čtení. Existují i multifokální skla nebo kontaktní čočky, které umožňují vidět na různé vzdálenosti bez nutnosti neustále brýle odkládat a nasazovat.
Těm, kdo chtějí trvalejší řešení, nabízí možnosti i oční chirurgie. Patří mezi ně například výměna oční čočky za umělou multifokální čočku nebo laserové zákroky, které mohou potřebu brýlí výrazně omezit.
Jak ulevit očím při čtení a práci na počítači
Kromě brýlí hraje důležitou roli i každodenní režim a to, jak oči během dne zatěžujete. Potřebují pravidelné přestávky, zejména při čtení nebo jiné práci nablízko. Dlouhodobě namáhané bývají hlavně při práci na počítači.
Pomáhá na chvíli zvednout zrak od obrazovky či textu a podívat se do dálky, aby si oči odpočinuly a přeostřily. Důležité je také dostatečné a kvalitní osvětlení, které snižuje námahu a zlepšuje komfort při čtení.
Vyplatí se nepodceňovat ani správnou vzdálenost textu od očí a nepřetěžovat zrak zbytečně dlouhým soustředěním bez pauzy.
Vitaminy pro oči a strava při vetchozrakosti
Význam má i strava, i když ji lidé často podceňují. Oči potřebují vitaminy a další látky, které podporují jejich správnou funkci – například vitamin A, C, E, lutein nebo omega-3 mastné kyseliny.
Najdeme je v zelenině, rybách nebo ořeších, tedy v běžně dostupných potravinách. Tyto látky sice vetchozrakost nezastaví, ale pomáhají udržet oči v lepší kondici a mohou přispět k lepšímu komfortu vidění.
Svět očima lidí se zrakovými vadami. Podívejte se, jestli netrápí i vás |
Kdy jít k očnímu lékaři kvůli vetchozrakosti
Důležité jsou také pravidelné kontroly u očního lékaře, a to i tehdy, když nemáte větší potíže. Vetchozrakost se totiž může kombinovat s dalšími očními vadami nebo změnami, které je potřeba řešit včas.
Správně zvolená korekce pak výrazně usnadní každodenní fungování a zabrání zbytečnému namáhání očí.
I když se vetchozrakosti nedá úplně vyhnout, neznamená to zásadní omezení v běžném životě. S vhodnými brýlemi, dobrým světlem a rozumným režimem lze dál bez potíží číst, pracovat a věnovat se i dalším činnostem, na které jste zvyklí.
Jak funguje oko a proč hůř zaostřujeNa povrchu oka je rohovka, přes kterou do oka vstupuje světlo, a za ní duhovka, která řídí množství světla pomocí zornice. Následuje čočka, jež zaostřuje obraz, a sklivec, který vyplňuje většinu oka a udržuje jeho tvar. Na zadní stěně oka je sítnice, kde se světlo mění na nervové signály. Ty pak odcházejí zrakovým nervem do mozku. Celek chrání bělmo a oko zvlhčuje slzný aparát. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
