Když rozhodují minuty. Základy první pomoci, které mohou zachránit život

Ocitnout se v situaci, kdy bude potřeba ochránit zdraví, nebo dokonce život, může každý z nás. Je dobré být na to připraven. Poradíme vám, jak zvládnout první pomoc.

ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Potkat vás to může na dovolené, při práci na zahradě, během výletu i doma v kuchyni. Někdo z lidí ve vašem okolí uklouzne, zkolabuje, začne se topit, dusit nebo si způsobí úraz. V takové chvíli není čas hledat návody na internetu.

Proto je dobré osvojit si alespoň základní pravidla první pomoci. Nejde o složité lékařské postupy. Často stačí zachovat klid, správně vyhodnotit situaci a vědět, co dělat a naopak čemu se vyhnout. Mnoho lidí má strach, že udělají chybu, ale mnohem horší bývá neudělat vůbec nic. Právě rychlá pomoc před příjezdem záchranářů může výrazně zvýšit šanci na dobrý konec.

První pomoc tonoucímu: raději hoďte z břehu klacek nebo pet lahev

Tonutí: Když vidíte tonoucího člověka, nejprve zvažte vlastní bezpečnost. Mnoho zachránců se dostalo do nebezpečí proto, že skočili do vody bez rozmyslu. Je-li to možné, snažte se postiženému podat něco, čeho se může chytit. Až se dostane na břeh, zkontrolujte, zda dýchá. Když nedýchá nebo dýchá nepravidelně, okamžitě volejte linku 155 a začněte s masáží srdce.

Mdloby, ztráta vědomí: Zakloňte postiženému hlavu a sledujte pohyby hrudníku. Dýchá-li, uložte ho do stabilizované polohy (na bok) a zavolejte pomoc. Pokud nedýchá, okamžitě volejte linku 155 a začněte s masáží srdce.

Jak na masáž srdce

Když člověk nereaguje a nedýchá normálně, okamžitě volejte linku 155 a hned zahajte resuscitaci. Položte postiženého na záda na pevnou podložku. Dlaň jedné ruky umístěte doprostřed hrudníku na hrudní kost, druhou ruku položte na ni.

S propnutými lokty stlačujte hrudník do hloubky asi 5 až 6 centimetrů. Frekvence má být 100 až 120 stlačení za minutu, např. v rytmu písně Rolničky, rolničky… Nepřestávejte, dokud nepřijedou záchranáři nebo nezačne dýchat.

Silné krvácení: Krvácející ránu je potřeba co nejrychleji stlačit. Použijte obvaz, čistý kus látky nebo v krajním případě i ruku. Tlak nepovolujte a podle potřeby přidávejte další vrstvy materiálu. Pokud krev prosakuje, původní krytí nesundávejte. U větší ztráty krve volejte záchranku.

Úžeh či přehřátí: Typickými příznaky jsou bolest hlavy, závratě, nevolnost, zmatenost nebo celková slabost. Člověka přesuňte do stínu nebo chladnější místnosti, uvolněte mu oděv a podávejte menší množství tekutin. Pomoci mohou také chladné obklady. Pokud se stav nelepší nebo postižený ztrácí vědomí, volejte záchranku. U malých dětí a seniorů je potřeba být zvlášť opatrní.

Bodnutí vosou nebo včelou: Ve většině případů stačí místo ochladit a sledovat reakci organismu. Pokud v kůži zůstalo žihadlo, opatrně ho odstraňte. Nebezpečné jsou otoky v oblasti krku, jazyka nebo dýchací potíže. V takovém případě okamžitě volejte linku 155. Stejně rychle je třeba jednat u lidí s prokázanou alergií. Pokud má postižený předepsaný pohotovostní lék, pomozte mu s jeho požitím. Prudká alergická reakce se může rozvinout téměř okamžitě.

Na zvracení i mléko zapomeňte. Jak poskytnout první pomoc při otravách?

Úraz hlavy: Sledujte, zda člověk neztratil vědomí, není zmatený nebo se u něj neobjevuje zvracení. I když se zpočátku zdá být vše v pořádku, některé potíže se mohou projevit až po několika hodinách. Při jakýchkoli pochybnostech vyhledejte lékařské vyšetření. Varovným signálem bývá také silná bolest hlavy nebo poruchy vidění.

Zlomenina či podvrtnutí: Poraněnou končetinu zbytečně nepřetěžujte a snažte se ji znehybnit. Pomáhá chlazení a klid. Pokud je končetina výrazně deformovaná a člověk na ni nedokáže stoupnout, vyhledejte lékaře. Nikdy se nesnažte kost nebo kloub sami narovnávat!

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Dušení: Když postižený kašle a dokáže dýchat, povzbuzujte ho ke kašli. Jestliže vzduch neprochází a člověk nemůže mluvit ani dýchat, je potřeba jednat rychle. Střídejte pět úderů mezi lopatky a pět stlačení nadbřišku. Pokud upadne do bezvědomí, volejte záchrannou službu a začněte s resuscitací.

Podezření na mrtvici: Cévní mozková příhoda patří mezi stavy, u kterých rozhoduje čas. Čím dříve se člověk dostane do nemocnice, tím větší má šanci na zotavení a menší následky. Varovnými příznaky bývá pokles koutku, potíže s řečí, náhlá slabost nebo ochrnutí jedné poloviny těla. Postiženého požádejte, aby se usmál, zvedl obě ruce a řekl jednoduchou větu. Pokud některý z těchto úkolů nezvládne, okamžitě volejte linku 155. Člověku nepodávejte jídlo ani pití!

Když se hraje o minuty. První pomoc při infarktu či mrtvici

Podezření na infarkt: Varovnými příznaky bývají tlak nebo bolest na hrudi, která může vystřelovat do ruky, zad, krku nebo čelisti. Často se přidává dušnost, studený pot nebo nevolnost. Nečekejte, zda obtíže samy odezní. Okamžitě volejte linku 155 a postiženého posaďte nebo uložte do pohodlné polohy.

Kdy a jak provádět umělé dýchání

Laikům odborníci doporučují hlavně nepřímou masáž srdce. Když si na dýchání z úst do úst netroufáte, masáž srdce je mnohem lepší než žádná pomoc. Největší význam má umělé dýchání u tonutí, dušení, u dětí a u lidí, u kterých došlo k zástavě dechu například po úrazu nebo otravě. Vždy předtím ale volejte 155!

Jak na umělé dýchání: postiženého položte na pevnou podložku na záda a stlačte mu 30× hrudník. Zvedněte mu bradu, zacpěte nos a přiložte svá ústa na jeho a 2× vdechněte. Každý vdech by měl trvat asi jednu sekundu a hrudník by se měl viditelně zvednout. Pokračujte dalšími 30 stlačeními hrudníku, dýcháním a tak pořád dokola, dokud sám nezačne dýchat nebo nepřijede záchranka.

Pozor, u dětí je to jinak! Resuscitaci vždy zahajte pěti úvodními vdechy. Následně pokračujte v poměru 15 stlačení hrudníku a dva vdechy.

Článek vznikl pro časopis Rytmus života.