Lékařka Radka Braunerová z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze vysvětluje, jak vápník působí - jde o pozůstatek mechanismu, který umožňoval lidem v prehistorických časech přežít.
Tehdy byla jejich strava mnohem bohatší na vápník. Lidské geny si to stále pamatují. "Jsou zvyklé na jídelníček, který obsahoval téměř dvakrát tolik kalcia než ten náš a také více bílkovin, vlákniny a méně tuku," vysvětluje lékařka.
Nedostatkem vápníku trpěli lidé pouze tehdy, když neměli dost jídla, tělo pak automaticky snížilo spotřebu energie. Podobně reaguje i dnes. "Původně výhodný ochranný mechanismus může přispívat ke zvýšení váhy," potvrzuje Braunerová.
Člověku, který se nepřejídá a přitom jeho strava obsahuje hodně vápníku, se naopak zpomaluje metabolismus. Organismus si méně energie ukládá do tukových zásob a více energie vydává ve formě tepla, protože takový stav vnímá jako dostatek jídla.
Jedna studie například podle Braunerové ukázala, že při zvýšení denního příjmu vápníku ze 400 na 1000 miligramů lidé zhubli během jednoho roku v průměru o pět kilo. "Sama pod vlivem těchto studií jím s radostí více mléčných produktů," přiznává psycholožka Iva Málková ze sdružení Stop obezitě.
Nejvíce vápníku je v mléku a mléčných výrobcích, dále v olejnatých semenech a v zelené listové zelenině. Jíst vápník v tabletách k úspěchu nestačí.
