Ona

Karosa denně...

- Pondělí co pondělí, ještě než otevře dveře svého pracoviště, ví už František Koukolík, primář oddělení patologie pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice, co ho za nimi čeká. V dobré třetině, v zimě dokonce v polovině z dvacítky nehybných těl objeví zhoubný nádor plic. "Mému předválečnému předchůdci, profesoru Škorpilovi, na něj nikdo nesměl sáhnout, tak byl tehdy vzácný," říká. Diagnóz, které se rovnají rozsudku smrti, má však tabák na svědomí dalších třiadvacet. Den co den v této zemi posílají na věčnost kolem šedesáti lidí.

Znám jednoho, co kouřil třicet denně, a umřel v devadesáti, konejší kuřáci sami sebe. Proti výsledkům stovek lékařských studií je to však argument poněkud slabý. Konečně, pouhý selský rozum napoví, že organismus tak křehký jako lidské tělo může stěží přehlédnout každodenní krmi smíchanou hned z několika stovek jedů.

Ukázka z fyziologie
O tom, že akce opravdu vždycky vyvolává reakci, svědčí příklad oxidu uhelnatého, který se v plicích váže na hemoglobin. Ten má ovšem od přírody jiné poslání - vázat na sebe kyslík a expedovat jej prostřednictvím krve do celého těla. V soutěži s agresivním plynem ale prohrává, a tak zásobování tkáně kyslíkem vázne. Tím se ovšem mění složení krve, takže tepnami proudí jiná tekutina, než má. Je především nepoměrně hustší, což poškozuje stěny tepen a cév a samozřejmě i samotné srdce. Vyšší je záorveň i její srážlivost a krevní tlak. Tím je tedy zaděláno nejen na infarkt, ale třeba také na potíže s erekcí, neboť změny složení krve sníží produkci elastinu - látky, která je podmínkou ztopoření penisu.
Mizerný je i fyzický výkon: organismus totiž při jakékoli zvýšené námaze pohotově odčerpá až 90 procent kyslíku z krve - pokud v ní ovšem je.

 

Bohatší stůňou, chudší umírají
"V oněch časech, kdy jsem vydělával 100 000 dolarů ročně za 26 dní práce, jsem zblízka viděl leccos: topmodelky ve svém vlastním náručí, vany plné šampaňského... Víte, co jsem ale neviděl nikdy? Kouřit manažera tabákové firmy!" prohlásil uštěpačně na únorovém evropském antitabákovém kongresu na Kanárských ostrovech blonďatý hezoun Dave Geortiz, bývalý "Winston-man". "A chcete vědět, co mi jeden z nich odpověděl, když jsem se ho na to zeptal? Ne, kamaráde, my to jen prodáváme - těm hloupým, černým a chudým..."
A právě ti chudší svou vášeň odnesou ze všech kuřáků nejvíc, jak na stejném kongresu sdělil odborníkům psycholog Martin Jarvis z londýnské University College. Britská studie zkoumala v průběhu uplynulých 23 let spojitost mezi závislostí na nikotinu a sociálně-ekonomickou situací kuřáků. Sledovaní lidé byli přitom rozděleni do pěti kategorií podle toho, zda vlastnili dům, auto, byt, kolik vydělávali nebo jestli byli nezaměstnaní, jaký byl jejich rodinný stav. Téměř čtvrtstoleté bádání proměnilo leckteré domněnky ve fakta.
"Ti méně majetnější začínají s kouřením mnohem dříve: zatímco bohatší vrstevníci si dodávají sebevědomí mobilem, oni si léčí stres cigaretou. Tím jsou ovšem na nikotinu mnohem závislejší, proto i když by ráda přestala stejná část z nich jako z bohatších, povede se to v této skupině jen málokomu. Za tabák pak utrácejí nepoměrně větší část příjmu," konstatuje doktor Jarvis.
Nejpodstatnější závěr britské studie, jejíž výsledky by se měly zanedlouho objevit v časopise British Medical Journal nebo stejně prestižním Lancetu, zní: Riziko, že chudší kuřáci zemřou už ve středním věku, je dvakrát vyšší, jelikož obvykle kouří horší cigarety a nekompenzují negativní vliv kouření zdravou stravou a sportem.
Kolik českých kuřáků do této kategorie nepatří?

 

Miloš Zeman

Václav Havel s cigaretou, ještě před operací plic.