Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Srdcem prochází veškerý náš život. Je to motor, který nás pohání a je to neuvěřitelný stroj, který musí přečerpat miliony litrů krve a bez pauzy pracovat celý život. Nic tak výkonného mechanického zatím nejsme schopni vyrobit,“ říká obdivně kardiolog o orgánu, kterému se věnuje celý svůj profesní život.
Česko patří v kardiologii ke světovým špičkám. „Dneska umíme velmi dobře léčit akutní infarkt, ale pacient musí do nemocnice přijet včas,“ doplňuje kardiolog důležitý faktor. Včas znamená ideálně 45–60 minut od prvních příznaků.
Infarkt je ovšem jenom jeden ze široké škály srdečních problémů. „Infarkt je jedna z příčin srdečního selhání. Ale měli bychom využít, že máme krásný český jazyk a mluvit o srdečním selhávání, protože pro většinu pacientů to znamená chronický a vleklý stav, kdy srdce dlouhodobě není schopné pokrývat potřeby organismu,“ vysvětluje Aleš Linhart.
Potíže s erekcí mohou být předzvěstí infarktu. Trápí nejen starší pány |
Mezi indicie, že něco s naším srdcem není v pořádku, mohou být otoky dolních končetin, ztráta výkonnosti, na kterou jsme byli zvyklí, dýchavičnost či srdeční arytmie.
„V okamžiku, kdy srdce selhává a není schopné dodat organismu dostatek kyslíku, začíná tělo aktivovat různé regulační systémy. Je to jako zpětnovazebná smyčka v nějakém počítačovém programu. Všechno se splaší, začne bubnovat na poplach a snaží se tu nedostatečnost vyrovnat, což na druhou stranu vede k příznakům, jako jsou dušnost, otoky, poruchy srdečního rytmu, poškození ledvin,“ vysvětluje kardiolog.
A dodává: „Největším varovným signálem je, když ztratíte vědomí. V každém z uvedených případů je potřeba se nechat vyšetřit, protože mohou signalizovat hrozící srdeční onemocnění.“
Hubený kavárenský povaleč je na tom hůř než aktivní tlouštík
Jako hlavní příčinu selhávání srdce označuje Aleš Linhart špatnou životosprávu. „Je to bohužel ohraná píseň, ale je dobré to vždy připomenout. Kouření je největší zlý faktor, pak přibývání na váze a cukrovka. Ta je obrovským rizikovým faktorem.“
Důležité je podle kardiologa zůstat přiměřeně fyzicky aktivní: „Nejde o nějaké extra sportovní výkony. Stačí jenom chodit, mít nějaké penzum tělesného pohybu denně. Já jsem velkým propagátorem chůze. Pokud uděláte alespoň šest tisíc kroků denně, výrazně tím snižujete kardiovaskulární riziko. Víme, že někdo, kdo má nadváhu, ale je fyzicky aktivní, je na tom pořád lépe než neaktivní, ale hubený kavárenský povaleč.“
Nespavost neznamená jen únavu. Zvyšuje se riziko infarktu i cukrovky |
Pohybem se totiž trénuje srdeční sval. Navíc funguje jako prevence onemocnění věnčitých tepen. Ale i u pohybu platí, všeho s mírou. „Když vám někdo vyšetří srdce hned po maratonu, bude v daleko horší kondici než před startem. Platí jednoduché pravidlo. Když je unavené vaše tělo, pravděpodobně bude unavené i vaše srdce. Takže obecné doporučení zní: dejte svému srdci po větších sportovních výkonech čas na regeneraci.“
Covid nás vyděsil
Před třemi a půl lety začala v Česku covidová pandemie. Po jejím odeznění u některých vyléčených kardiologové pozorovali otok srdečního svalu, prosáknutí srdeční tkáně.
„Byli jsme trochu zděšeni prvními daty, která se po covidové pandemii objevila. Zejména magnetická rezonance ukázala celou řadu změn na srdci, a to i u pacientů, kteří neměli těžký průběh. Naštěstí se pak ukázalo, že ve většině případů ty změny souvisely s celkovým zánětem, který organismus prodělal a byly z velké části vratné. Nicméně zaznamenali jsme v souvislosti s proděláním onemocnění covid 19 i jizvy na srdečním svalu či dokonce ložiska, která symbolizovala malé infarkty.“
Vzrůstající počet srdečních selhání v populaci nicméně doktor Linhart do souvislosti s onemocněním covid 19 nedává: „Z dat, která máme deset let dozadu vidíme, že srdečního selhání přibývá, ale přibývá ho pořád stejně, bez ohledu na to, že proběhla pandemie koronaviru.“
V této souvislosti v Rozstřelu mluví předseda kardiologické společnosti také o prokázaném vedlejším účinku vakcín na vznik zánětu srdečního svalu.
„Týkalo se to především mladých a obecně spíše mužů než žen. Většina těch myokarditid, tedy zánětů srdečního svalu, ale proběhla jako lehká forma s úzdravou. Takže ano, přibylo jich vlivem vakcín, ale organizace, které srovnávaly riziko dopadu covidu a dopadu vedlejších účinků vakcinace v prvních dvou vlnách pandemie, kdy jsme byli konfrontováni s tím velmi agresivním virem, jasně deklarovaly, že přínos byl na straně vakcín.“
Na zlomené srdce se dá zemřít
Že se pro silný citový otřes vžilo označení „má zlomené srdce“, není náhodou. Jak vysvětluje Aleš Linhart, syndrom zlomeného srdce skutečně existuje. „Tu diagnózu známe dlouho, ale název jsme jí dali teprve v posledních dvaceti letech. Názvů je víc a jeden je například tako-tsubo kardiomyopatie. Je to japonský výraz pro past na chobotnici, protože to srdce opravdu připomíná past na chobotnici, kam ta chobotnice vleze a už nemůže ven,“ říká.
„Jde v principu o nepoměr mezi fungováním jednotlivých částí srdce. Některé části jsou inervovány speciálními nervy, dochází ke změnám napětí určitých receptorů a tohle všechno srdce přetíží natolik, že část srdečního svalu to na chvíli prostě vzdá. Je to dost složité a úplně do detailu tomu dodneška nerozumíme“, vysvětluje kardiolog a dodává: „Podstatné je, že toto postižení je vratné, dá se z něj vyléčit. Ale dá se na něj bohužel i zemřít.“
Umělá inteligence kardiologa nenahradí
Podle profesora Linharta se dá pokrok, který udělala kardiologie jako věda v posledních třiceti letech, označit za revoluci. „Ten pokrok byl úžasný, neuvěřitelný, a já jsem strašně vděčný, že jsem u toho mohl být. A jestli to samé bude následovat, tak budoucnost je fantastická,“, říká, ale zároveň si nemyslí, že by například umělá inteligence, o které se v souvislosti s budoucností hodně mluví, byla schopná práci lékařů nahradit.
Nemocné srdce nepodceňujte. Na co si dát pozor? |
„Umělá inteligence určitě přinese spoustu netušených možností. Spolupracujeme s Meoclinic ve Spojených státech, kde vyvinuli algoritmus na čtení EKG. Ten je schopen čtyři až pět let dopředu říct, že jste v riziku srdečního selhání. To je úžasné, protože něco takového lidské oko lékaře ani při letitých zkušenostech nedokáže.
Na druhou stranu, dát všechno dohromady ve vztahu k tomu, jaký ten pacient je, co si přeje a jaké má možnosti, na to bude vždy potřeba lékaře. Kardiologie je hezká v tom, že se setkáváme s tím pacientem jako člověkem, s jeho reálnými problémy, řešíme celou řadu scénářů a tam si myslím, umělá inteligence lidský kontakt nenahradí.“
V Rozstřelu dále profesor Linhart popisuje souvislost HDP s onemocněním srdce, vysvětluje, proč je důležité kolabujícího člověka resuscitovat do příjezdu záchranky a odpovídá také na otázku, proč je v kardiologii důležité udržet si dobrou náladu.
