Sedm zajímavostí ze života kardiochirurga Pirka, který slaví sedmdesátiny

  12:00aktualizováno  12:00
Proslulý český kardiochirurg Jan Pirk slaví 20. dubna sedmdesáté narozeniny. Týdeníku 5plus2 při této příležitosti prozradil 5 plus 2 své – jak jinak než srdeční – záležitosti. „Z Česka jsem nedokázal odejít. Miluji třeba to naše střídání čtyř ročních období, někde v tropech by byla nuda,“ říká lékař.

Jan Pirk | foto: Jiří ŠvorcXman.cz

Rodina. Po svých předcích jsem pátral v archivech

„Kromě toho, že je rodina v životě to nejdůležitější, tak se zajímám také o její minulost. Tedy o osudy mých předků. Při pátrání v různých archivech jsem přišel třeba na to, že můj pradědeček, který byl také lékař, napsal už v roce 1888 první českou traumatologickou příručku. Pradědeček se jmenoval Julius, ovšem nikoliv Pirk, ale Pik. Během pátrání jsem také objevil, jak se do mého příjmení dostalo ono písmeno ‚r‘ a vzniklo Pirk. Byla to práce mého dědečka Karla. Pocházel ze židovské rodiny, ale zamiloval se do mojí babičky, jejíž rodina byla až bigotně katolická a trvala na tom, aby se děda nechal pokřtít. Děda tedy šel za nejstarším strýcem v rodině, jak se to tehdy dělalo, a ten mu poradil takovou židovskou moudrost: ‚Karle, klidně se nech pokřtít. Židé nic neztratí, křesťani nic nezískaj.‘ Babička Marie, o kterou se děda ucházel, bydlela v pohraničí nedaleko německé vesničky Pirk kousek od Rozvadova. Když to děda zjistil, nechal se přejmenovat, a tak vzniklo i mé dnešní příjmení.“

Fotogalerie

IKEM. Už čtyřicet let je s ním spojený můj život

„V pražském IKEMu působím přes čtyřicet let, věnuji se zde nádhernému oboru kardiochirurgii. Podílel jsem se také na plánech a výstavbě jeho nového areálu. Každá nemocnice se často vychloubá, v čem je nejlepší a jedinečná. No a IKEM má také jednu zajímavost. Co já vím, tak v areálu žádné jiné nemocnice nežijí divoká zvířata. U nás ano, máme tu stáda muflonů. Teď na jaře se budou rodit mufloní mláďata, na podzim je zase krásné sledovat, jak se mufloní samci perou a naráží na sebe mohutnými rohy.“

Sport. Pořád běhám, srdcem jsem slávista

„Od malička jsem se sportu věnoval, dědeček byl velký sokol. Hrál jsem hlavně pozemní hokej, který si občas zahraji i dnes. Velmi mě baví nekontaktní sporty, třeba nedávno jsem v Praze uběhl půlmaraton. Letos se nás do kategorie 65+ přihlásilo 123 závodníků, já jsem doběhl sedmý. Jednou jsem tuto kategorii dokonce vyhrál, to jsem byl ale o pět let mladší. Letošní čas byl o dvě minuty horší než loňský. Víte, v tomto věku je každý rok znát. Srdcem jsem slávista, ale obdivuji také Duklu, která sportovce hodně podporuje. O ledním hokeji jsem se bavil třeba s hráčskou legendou Gustavem Bubníkem, kterého jsem operoval a prodloužil mu tak život. Vyprávěl mi o tom, jak Československo dalo světu tréninková střediska mládeže, díky kterým byli naši hokejisté tak dobří, že si s takovými Švýcary či Finy dělali na ledě, co chtěli. To už dnes ale neplatí, protože se tato střediska zrušila, zatímco ostatní v Evropě je podle našeho vzoru zavedli. Toho hodně štvalo.“

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech a nevšedních událostí. 

Kultura. Lékaři a herci k sobě mají blízko

„Mám rád život v celé jeho pestrosti. Často k tomu používám jedno přirovnání, i když mě žena nabádá, ať už o tom nemluvím, protože jsem to řekl už tolikrát. Ale já ho stejně řeknu: ‚Život je pestrobarevná vitráž s mnoha barevnými sklíčky a je jen na nás, abychom si ta sklíčka nechali vyleštit, a tak si pestrost života užili v co největší šíři.‘ Jednou z mých srdečních záležitostí je divadlo. Rád navštěvuji představení a mezi herci a režiséry mám řadu přátel. Právě lékaři a herci mají ve svých profesích několik podobných rysů. Stejně jako herec má určitou roli a snaží se svým vystoupením zachytit duši divákovu, tak lékař má kromě jiného také jednu důležitou roli – musí se snažit přizpůsobit pacientovi, aby rovněž zachytil a dále i pochopil jeho duši, zájmy a tím získal pacientovou důvěru. Jinak na jevišti divadla jsem dokonce hrál, bylo to ve hře Případ Pavla Kováře. Tehdy jsem chodil do 9. třídy a bylo to v dnešním Žižkovském divadle Járy Cimrmana. To možná ve mně zanechalo nějakou stopu. A jaká představení jsem viděl nejčastěji? Nejspíš různé klasické opery.“

Přátelé. S kamarády rád hraju mariáš

„Víte, já mám lidi opravdu rád a mám mnoho přátel z různých oblastí. Možná je to díky sportu, který mě celý život provází. Sport vás naučí mít rád kolektiv a cítit k němu zodpovědnost, a to v pozemním hokeji platilo stoprocentně. Kdybych hrál individuální golf, tak třeba dnes tolik přátel nemám. Nescházím se ale jen s lidmi z akademické sféry. Rád třeba chodím ve středočeských Konojedech, kde máme naši chatu, do místní hospody hrát s kluky – no, oni jsou to dědkové jako já – mariáš. Sice tam vždy všechno prohraji, protože oni ty karty fakt umí, ale mně se tam líbí. Mnoho lidí znám také díky medicíně, část pacientů se stala mými přáteli. Stává se mi, že mi přijde pohled či vánoční pozdrav s poděkováním od někoho, koho jsem operoval před dvaceti či pětadvaceti lety a že se dotyčnému dobře daří. To mě vždycky potěší, na druhou stranu mi to připomene, jak ten čas letí.“

Jan Pirk

• Narodil se 20. dubna 1948 v Praze.

• S lékařstvím začínal v Nymburku, poté působil v Praze.

• V 35 letech odjel na rok do New Orleans, kde pracoval pro Ochsner Medical Foundation.

• V roce 1990 zase zahájil roční praxi ve fakultní nemocnici v Dánsku.

• Byl a je členem několika významných českých i zahraničních vědeckých orgánů a lékařských společností.

• Spolu se svým týmem provedl už přes tři stovky transplantací srdce.

• Se svou manželkou Blankou se, jak sám říká, poprvé potkal na vesnické tancovačce.

Veteráni. 105 let stará bugattka je potěšení

„Stará auta, motorky, tříkolky, to je můj nejoblíbenější koníček. Veterány je třeba pro budoucí generace uchovávat, aby naši potomci věděli, co naši předci dokázali vyrobit. Ve své sbírce mám třeba Bugatti 19, autíčko staré 105 let. A jezdí. To vytáhnu z garáže jen občas pro potěšení, když je hezky. Mám hodně motorek značky Jawa, to je český výrobek a ty stroje jsou nádherné a plné takových hezkých maličkostí. Třeba na jedné motorce je přidělaná malá měděná tabulka, kde je vyraženo, že stroj pochází z prodejny v Nové Pace od slavného českého motocyklového závodníka Antonína Vitvara. Mými mechanickými miláčky jsou dva velorexy, které na chatě používám k běžnému ježdění, jsou to takoví dělníci. Mám asi dvanáct motorek Jawa, čtyři velorexy, celkem přes dvacet strojů se v garáži najde.“

Česko. Miluju Prahu i svou chatu v Konojedech

„Měl jsem možnost žít i jinde, ale nevyužil jsem ji, mám prostě Česko rád, celou zemi. Nádherné je střídání těch čtyř ročních období. To si nikdo neuvědomuje. Když třeba žijete na tropickém ostrově, tak to stejné podnebí je neskutečná otrava. Strašně mám rád Prahu a pak obec Konojedy s naší chatou z roku 1950, kterou jsme dostali po rodičích.“

Autor:

Jaro a zdraví

Využijte krásného počasí a vydejte se pro zdravé pochoutky do přírody. Oblíbený medvědí česnek najde své místo v pomazánkách či domácím pestu. Jako zdravé sladidlo si můžete připravit pampeliškový med.


Nejčtenější

S vědomím smrti žiju teď každý den, říká Veronika Hurdová

Veronika Hurdová

Spisovatelka a autorka blogu Krkavčí matka Veronika Hurdová před třemi lety ovdověla. Doma tehdy měla dvě malé děti...

Fascinují mě muži, kteří milují svou práci, říká mluvčí vlády Jana Adamcová

Jana Adamcová

Moderátorka, kterou si pamatujeme jako sporťačku z TV Nova, a současně manželka režiséra Jiřího Adamce, se nedávno...

Vzala ten nejmenší nůž a bodla třikrát. Teď sedí za pokus o vraždu

Nikola si odsedí pět let ve vězení.

Monika, která zabila svého manžela, není ve věznici Řepy jediná, která na partnera vztáhla ruku. „Třikrát jsem ho...

Squateři přivítali Romanu na svobodě rumem a společně šli žebrat

Romanu přivítala na svobodě láhev rumu a její squaterská rodina.

Vražedkyně jsou podle Nikoly ve vězení ty nejlepší. „Všichni venku se jich bojí, vidí hned samou krev a myslí, že jsou...

Změna jídelníčku nám zlepšila sexuální život, říká kdysi obézní pár

Corey a Marie dnes

Corey a Marie ze Severní Karolíny překonali závislost na jídle a podařilo se jim dohromady shodit přes sto kilogramů....

Další z rubriky

Hurá na koloběžku. Napraví záda, posílí svaly a zlepší figuru

ilustrační snímek

Doby, kdy byla koloběžka výsadou malých dětí, jsou definitivně pryč. Koloběhu se dnes věnuje stále více dospělých,...

Chůze je nejlepší dieta. Už šest tisíc kroků denně vám změní život

chůze

Vypadá jako velmi jednoduchý návod na hubnutí. Možná proto chůzi nebereme vážně, protože takhle snadno se přece kila...

Když se srdce bouří. Následkem hypertenze může být mrtvice i infarkt

Ilustrační snímek

Rizika vysokého krevního tlaku připomíná každý rok 17. května Mezinárodní den hypertenze. Nemoc, která nebolí, ale má...

Najdete na iDNES.cz