Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Bradavky u mužů, chlupy v podpaží. K čemu slouží neužitečné části těla

  • 247
Všichni víme, na co máme oči, ústa či žaludek. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, k čemu nám slouží kupříkladu obočí? Některé části našeho těla jako by byly spíše jen pro ozdobu nebo někdy také pro zlost.

Zanícené krční mandle, zapálené slepé střevo nebo bolavé zuby moudrosti. Často nás pořádně potrápí ty části těla, které vlastně ani k životu nepotřebujeme. Tak na co je tedy máme? Pravdou je, že ani odborníci nejsou zajedno ve vysvětlení funkcí některých částí těla. 

Například Anthony Weinhaus, ředitel University of Minnesota’s Human Anatomy program, se domnívá, že některé anatomické rysy, které dnes vypadají neúčelně, byly důležité pro naše dávné předky. 

Přečtěte si, k čemu podle odborníků slouží sedm zdánlivě bezvýznamných částí těla.

Bradavky u mužů

Následující informace bude možná pro některé pány trochu nepříjemná, ale faktem je, že všichni muži začínají jako ženy. 

"Každé embryo začne jako ženské, a pokud se maskulinizuje, stane se mužem, ale udrží si hodně ze stejné anatomie," vysvětlil Weinhaus. Bradavky proto mají jak ženy, tak muži, ale bez přívalu hormonů jako jsou estrogeny, jsou prostě jen ozdobou hrudníku muže, žádnou jinou funkci nemají. 

Chlupy v podpaží

Dosud neexistuje jasné vysvětlení pro chlupy v podpaží, ale umístění ochlupení poskytuje jistou nápovědu. Jak vysvětlil Daniel Lieberman, profesor lidské vývojové biologie z Harvardské univerzity, v našem těle existují dva typy potních žláz – ekrinní a apokrinní (pachové). 

A právě apokrinní potní žlázy, které se nacházejí nejen v podpaží, ale také v uších, v okolí pohlavních orgánů a prsních bradavek, používáme pro sexuální signály. Lieberman věří teorii, že chlupy v podpaží slouží k tomu, aby udržely vylučovaný odér dostatečně dlouho pro přilákání potenciálního partnera. 

Obočí

Téma evolučního vývoje obočí je diskutabilní a rozděluje vědce na dva tábory. Jedni se domnívají, že obočí kdysi zabraňovalo potu a dešti vniknout do očí a pomáhalo tak při primitivním lovení a navigaci.

Profesor Lieberman však preferuje hypotézu, že obočí slouží k vyjádření emocí a zároveň může odhalovat naši identitu. Behaviorální neurovědci z Massachusetts Institute of Technology při svém výzkumu zjistili, že lidé hůře rozpoznají identitu celebrit bez jejich obočí než bez jejich očí. Vědci proto spekulují, že obočí je nezbytné k identifikaci tváří a určení společenských poměrů.

Slepé střevo

Apendix neboli červovitý přívěsek tlustého střeva (lidově slepák) nemá pro trávicí činnost střeva prakticky význam. Dlouho se vědci domnívali, že je pro lidské tělo zbytečný a navíc nebezpečný - při jeho zánětu totiž může ohrožovat na životě. 

"Podle nových výzkumů však má apendix velmi důležitou funkci, kterou oceníme například při závažných střevních onemocněních. Apendix pravděpodobně funguje jako zásobárna prospěšných bakterií, které v něm mohou přečkat i úporné průjmové onemocnění a posléze střeva velmi rychle zase osídlit. Studie také naznačují, že lidé, kterým byl apendix odstraněn, mohou být náchylnější ke střevním infekcím," píše server Fox News.

Krční mandle

Tento párový orgán, který se nachází na hranici ústní dutiny a hltanu mezi patrovými oblouky, je důležitou součástí našeho imunitního systému. Tyto dvě žlázy (přesněji lymfatické uzliny) filtrují cizorodé antigeny bakterií a virů a pomáhají proti nim vytvářet protilátky. Bohužel jsou často také prvním orgánem v těle, kde se viry a bakterie množí. 

"Vaše ústní dutina je vstupní branou do těla, takže imunitní buňky ve vašem krku vám mohou pomoci bojovat s infekcemi dýchacích cest," vysvětlil Lieberman. 

Při chronickém zánětu mandlí však mandle ztrácejí své obranné schopnosti a stávají se zdrojem infekce. V tomto případě většinou lékaři doporučují jejich chirurgické odstranění. Podle Liebermana však odstranění mandlí není nijak na škodu. Lymfatické uzliny jsou sice velmi důležité, ale máme jich nadbytek, takže pokud se jeden pár odebere, nic zásadního se nezmění. 

Zuby moudrosti 

Třetí stoličky neboli zuby moudrosti se začínají prořezávat až v dospělosti někdy mezi osmnáctým až čtyřiadvacátým rokem. Odtud tedy pramení jejich název. V daleké minulosti byly třetí stoličky nezbytné ke zpracování tuhé potravy, současný člověk je však nepotřebuje, jelikož naše strava je především vařená a měkká.

"Zuby moudrosti čili třetí moláry mohou být plnohodnotnými zuby, pakliže je pro ně v čelistech dostatek místa a správně se zařadí do zubního oblouku. Přesto se dnes poměrně často setkáváme s obtížemi vyvstávajícími z obtížného prořezávání těchto zubů, nepříznivého směru prořezávání či špatného přístupu pro čištění a vzniku následného zubního kazu. Z hlediska vývoje nejsou dnes nezbytně nutnými zuby, čemuž odpovídá také fakt, že je někteří z nás nemusí mít založeny vůbec," řekl pro iDNES.cz stomatolog Nader Banitorof.

A dále vysvětlil, proč většina stomatologů doporučuje odstranění zubů moudrosti: "Nepříznivý směr růstu, nedostatek místa v čelisti či zhoršený přístup pro správné čištění a zubní kaz jsou nejčastějšími důvody doporučení k extrakci těchto zubů. Dále to mohou být taktéž ortodontické důvody, čili spojitost s rovnátky. Každý případ je třeba ale posuzovat individuálně, zhodnotit komplexně poměry ve skusu, situaci v dutině ústní a také stav dle rentgenového snímku."

, pro iDNES.cz