Za kratší konec provazu často tahá náš „bodyguard“ třeba s příchodem chladnějšího počasí, a my pak uléháme s virózami nebo polykáme antibiotika. Na jaře zase imunita zbytečně silně reaguje na látky, které by nám normálně vadit neměly, a spustí tím alergii. „Také vznik nádorového onemocnění je nakonec výsledkem selhání imunitního systému, který správně a včas nerozpoznal nebezpečí,“ popisuje Bartůňková.
Z laického pohledu vnímáme imunitu jako něco, co nás brání před viry a bakteriemi. Dá se z pohledu imunologa říci, které typy patogenu, tedy zda bakterie, nebo viry, jsou pro imunitu těžší protivník?
Myslím, že odpověď není jednoznačná, protože zdravý imunitní systém si dokáže poradit prakticky se všemi různými patogeny. Je na to geneticky vybaven. Virové infekce jsou častější, protože se víc přenášejí kapénkami, bakteriální spíš nasedají na ty virové, jež poškozují nespecifické obranné mechanismy, jako například sliznice a podobně. Také záleží na tom, na koho bacily nasednou, tedy na interakci hostitele a mikroorganismu, na jeho množství, nástrojích patogenicity, tedy choroboplodnosti.
Někdy nádor produkuje látky, jež imunitnímu systému vyrazí zbraň z ruky, sám se jí zmocní a použije ji proti lymfocytům, které ho měly zabít.