Když nás honí mlsná
V rozporu s dříve řečeným by se dalo říci, že někdy tělo opravdu ví, co mu chybí. Ale spíše než o chutích vedoucích k nápravě se bavíme o takzvaném bažení. Kdy máme chuť na čokoládu a kdy třeba na smažené?
Depresivní sklony: máme chuť na kořeněná, výrazná a pálivá jídla (abychom v sobě probudili život), mléčné výrobky (touha po utěšení), čokoládu a sladkosti (nedostatek energie, pocity vyhoření) – chceme se prostě jídlem utěšit a nabrat energii.
Hlad je maskovaný smutek, strach nebo úzkost. Skoncujte s nevědomým jedením |
Úzkostné sklony: toužíme po křupavých jídlech a smaženém (silná chuť, křupavost snižuje napětí) a může se objevit nadměrné jedení (snaha zacpat strach v nás). Uděláme zkrátka cokoliv, abychom jídlem uvolnili napětí, často usídlené i v zaťatých čelistech.
Pokud nás honí chutě a mlsná, je načase zamyslet se v první řadě nad složením jídelníčku a v druhé pak právě nad tím, co nás psychicky trápí. Bažení totiž dokáže skvěle navést na kořen problému.
Pokud upravíme jídelníček, můžeme v onom kole nepohody couvnout zpátky o pár otáček a tělo se přirozeně vrátí k rovnovážnějšímu stavu.
Co je zásadní pro to, aby váš jídelníček pozitivně působil na vaši psychiku?
