Čísla o covidu poněkud vycucaná z prstu nebo spíš nevysvětlená.

Z oficiálních, tedy přiznaných, čísel plyne, že zatím zemřel 1 člověk z každých 540. To je něco přes desetinu procenta, ale z celé populace napříč, nikoli z nakažených. Navíc čísla jsou nekompletní, reálně je plus cca 30% dalších obětí. A jedeme z kopce, denně naskočí kolem dalších 130-160 lidí. Nemocnice plné - podle autora však vše zalité sluncem a podprahově chce otevřít, otevřít...

Geny jsou 5% naší bytosti, důležitější je stav mikrobiomu...toho je v každém z nás víc. Jinak jsem svého času se setkala s názorem, že bojovat proti něčemu posiluje právě to, proti čemu se bojuje. Je třeba bojovat za : zdraví, klid, pohodu, vyrovnanost, sebe vědomí a hlavně se zodpovědností a respektem...přeberte si to a pozor na záporné myšlenky....

V té pasáži o dítěti, které se stane náruživým čtenářem.

To je přesně můj případ. Narodil jsem se v r. 1938, přišla válka, tatínek byl zatčen Gestapem, když mi byly dva roky. Maminka měla co dělat, aby uživila sebe a své 3 děti, knížky u nás byly opravdu jenom vzácně, Němci nás vyhnali z bytu, žili jsme do konce války v jediné místnosti bez jakéhokoliv příslušenství- vše na pavlači.

Maminka mi předčítala z pohádkových knížek, ale moc času neměla. Já jsem si tehdy, ve věku snad 5 roků předsevzal, že se naučím sám číst a pak si vše přečtu bez prošení. Dopadlo to tak, že jsem šmahem četl vše, co jsem si dotáhl z městské knihovny- Dumasovy Mušketýry, Hrabě Monte Cristo, ale i Bibli, kalendáře pro české vesnice, proroctví Sybylly, nejvíc mne však zaujaly knihy Julese Vernea. Maminka mi zhasínala, abych se vyspal, četl jsem dál s baterkou, schovaný pod peřinou.

Kamkoliv jsem se stěhoval, stěhovaly se se mnou bedny knih- a to stěhování jsem si zopakoval snad 8x.

V současnosti mám systém- než si dovleču novou knížku, musí některá z těch starých pryč. Tím hodlám předcházet katstrofě, že bych se do bytu nevešel.

pod peřinou s baterkou bylo horko, musela jsem vytvořit "větrací" okénko smetem ke zdi

"druhé mocniny čísel 2, 3, 4 a 5, pozn. red."

tak snad je Téma pro normální čtenáře

Hodně zajímavý rozhovor. Kvůli takovým článkům si platím premium. Myslím, že za tu dobu už to bude druhý nebo možná třetí kvalitní článek.

Zajímavé, vážně, jen jsem trochu znejistěl u jeho teorie že instalatéry a řemeslníky vlastně nikdo nepotřebuje. Jestli takhle střílí od boku i všechno ostatní...

První část vymezuje terciální sféru a druhá, kdo je z té terciální sféry zbytný. Navíc je to jen takové vágní vymezení s jistou dávkou sebeironie.

Ale není to tak, že to ANO (přežiju) je v tomhle případě 99x pravděpodobnější?

Jasně, pořád jsou to dvě možnosti

Úmrtí na covid je v mlze poněkud víc, než by si redakce přála.

1. Nevíme, kolik nakažených chřipkou je bez příznaků. Nesledovalo se to, nebyl důvod a dříve ani možnosti. Tenhle luxus máme ve větším měřítku až teď.

2. Nevíme, kolik bylo nakažených. Je jisté, že je to více než uváděný milion. Ale jestli jeden a půl, dva nebo tři... Dvojnásobek je docela střízlivý odhad.

Stejně tak víme ze statistik nadúmrtí, že zemřelých je více. Koncem února to už bude celkem jistě okolo 30 tisíc. Smrtnost tedy bude okolo těch 1,5 %, i pokud by případů bylo více, tak smrtnost bude někde okolo 1 %. Bohužel, tady se profesor Zrzavý evidentně mýlí.

3. Uvádět Berana jako autoritu je fail. Fatální. Ten člověk se ve svých předpovědích tolikrát seknul o tolik, že ztratil jakýkoli kredit. Pro číslo 5 milionů nemá žádný relevantní argument.

4. Ano, další onemocnění jsou problém. Ale to i u chřipky. Těch 1500 až 2000 lidí, kteří podle statistik umírají ročně na chřipku, jsou vesměs také lidi s dalšími problémy.

Přiznejme si to. Takový problém jsme neměli od dob španělské chřipky, tedy cca sto let. A je možné, že i ji současná epidemie dostihne. U španělské chřipky se odhaduje počet obětí v českých zemích až 75 000 (při obdobném počtu obyvatel). Dnešní vývoj směřuje někam k 50 000 obětem covidu. Ne "až" - je to bohužel spíše dolní odhad. Je to tristní výsledek vzhledem k tomu, o kolik lepší podmínky pro zvládnutí epidemie dneska máme.

Přiznejme si to, přestaňme švejkovat a začněme se podle toho všichni okamžitě chovat. A ty, kteří se podle toho chovat nechtějí, k tomu donuťme. Nejsou hodní následování, ale zavržení. Jiná cesta ke zmírnění dopadů nejen na populaci, ale i na ekonomiku, není. Čím více mrtvých a nemocných, tím dražší tato epidemie je a bude. Pro všechny.

líbí se mi, když má člověk nadhled a smysl pro sebeironii, jako pan Zrzavý.

Pro někoho možná lehce kontroverzní, ale jinak rozhovor hoden Premium.