Některé studie naznačují, že konzumace ultrazpracovaných potravin, jež lákají nízkou cenou, dlouhou trvanlivostí a rychlou a jednoduchou přípravou, může zvyšovat riziko srdečněcévních onemocnění, jako jsou infarkty a mrtvice, ale i psychických problémů, například depresí…
Tady je důležité vědět, jak tyto studie vznikají. Většinou jde o velké populační analýzy založené na statistickém zpracování dat, která často pocházejí i z různých historických období. Sběr dat se často liší. Takže to, co z těchto dat vyplývá, je určitá souvislost mezi způsobem stravování a výskytem nemocí, nicméně příčinný vztah je velmi obtížné prokázat. Jinými slovy: víme, že určité stravovací návyky mohou být spojeny s vyšším rizikem, ale nemůžeme jednoduše říct: „Když přestanete jíst ultrazpracované potraviny, riziko zmizí.“
Tak to bohužel nefunguje. Mnohem užitečnější je apelovat na výrobce, aby k recepturám přistupovali odpovědně, zachovali v potravinách hodnotné složky a nevytvářeli produkty, jež jsou sice levné, ale nutričně chudé. A zároveň by spotřebitelé měli chápat, co vlastně jedí – a jak daný výrobek zapadá do jejich celkového jídelníčku. Když si instantní polévku s glutamátem dáte jednou za čas, není to problém. Ten nastává, pokud ji máte k obědu každý den a nahradí ve vašem jídelníčku pestrou stravu.
Veganské alternativy? Nejproblematičtější kategorií jsou jednoznačně rostlinné imitace sýrů.
