Stará se jak o nemocná srdce dětských pacientů, tak o srdíčka ještě nenarozených miminek, u nichž gynekolog objeví nějakou vrozenou vadu. „Jednou budou k dispozici komerčně dostupné malé ultrazvuky, které si nastávající maminky zapůjčí nebo koupí v lékárně, samy se vyšetří a nález vyhodnotí umělá inteligence,“ předvídá lékař budoucnost diagnostiky vrozených srdečních vad.
O řadě vrozených srdečních vad se nastávající maminky dozvědí ještě před narozením dítěte. Pořád jde ale o informaci vyčtenou z obrazovky monitoru. Realita pak může být jiná. Jak často se mýlíte?
Máte pravdu, každé diagnostické vyšetření má své limity a omezení. Ovšem kvalita ultrazvukového vyšetření je dnes na takové úrovni, že jsme schopni vidět, samozřejmě jen do jisté míry, srdce dítěte už kolem 10. týdne těhotenství. Dobře však víme, že v té době se srdce ještě vyvíjí, takže můžeme mít nějakou hrubou představu, ale rozhodně se nemůžeme trefit do nějaké zásadní diagnózy. Proto se i všechna screeningová vyšetření, kde se rozhoduje o dalším osudu těhotenství, provádějí mezi 18. a 22. týdnem, v době, kdy je srdce definitivně vytvořené.
A v této době se již v zásadní diagnóze mýlit nesmíme. Vždyť rozhodujeme o životě nenarozeného člověka. Vidět úplně všechno ovšem samozřejmě nemůžeme. Například víme, že před narozením jsou u člověka v srdíčku dva otvory. Plod totiž nedýchá, takže okysličená a neokysličená krev v něm proudí úplně jiným způsobem než po narození, kdy se tyto fetální (plodové, pozn. red.) komunikace spontánně uzavřou. Jenomže my nemůžeme vědět, jestli k jejich uzavření skutečně dojde. Například u předčasně narozených dětí je šance spontánního uzávěru menší.
