Sehnat obroučky, ve kterých nebudete vypadat jako sekretářka ani moucha tse-tse a navíc nebudou stát majlant, bývá docela fuška. A to nemluvě o spoustě dalších, důležitějších kritérií, podle kterých bychom měli sluneční brýle vybírat.
"Je důležité si uvědomit, že jde nejen o módní doplněk, ale i ochranu našeho zraku. A oči máme jen jedny," připomíná optometristka Šárka Stašová z královéhradecké Optiky Panenka. Sluneční brýle nejen že zabrání nepříjemnému mžourání během slunečných dní, ale především – pokud jsou kvalitní – chrání zrak před slunečním zářením.
Oku škodí hlavně ultrafialové paprsky (UV). Většinu z nich pohlcuje spojivka a rohovka, čímž chrání choulostivý vnitřní segment oka – čočku a sítnici.
"Pokud jsou však oči vystaveny velkému množství UV záření, dochází k zániku epitelií, buněčných vrstev na povrchu spojivky a rohovky," popisuje lékařka Inka Krejčířová z Dětské oční kliniky FN Brno. Důsledkem bývají akutní záněty spojivek či rohovek projevující se pálením, nadměrným slzením, zčervenáním oka a otokem víček.
"Tyto akutní stavy jsou nepříjemné a dosti bolestivé, ale většinou nezanechávají trvalé následky," dodává lékařka. Takové potíže vás nemusejí potkat jen na letní dovolené u moře, ale často i zjara, kdy si oči po chladných měsících opět zvykají na přibývající sluneční paprsky. Slunce nám navíc svítí přímo do očí, protože stojí níže nad obzorem.
"To způsobuje podráždění očí, zarudnutí až bolest, světloplachost a nadměrné slzení. Daleko horší průběh mají tyto symptomy u alergiků, u nichž vznikají záněty spojivek, které přecházejí do chronické podoby," varuje oftalmoložka Miluše Pokorná z pražské pobočky Eiffel Optic. Pro takové případy se vyplatí mít v kabelce, ideálně spolu se slunečními brýlemi, i oční kapky proti alergii nebo alespoň takzvané umělé slzy, které oči zklidní a hydratují.
Nejzávažnější poškození zraku způsobují ty UV paprsky, které se přes zornici dostanou na čočku a na sítnici. Pohlcení paprsku tkání vyvolává fotochemickou a fototoxickou reakci, která vede k nevratnému poškození těchto orgánů. Působení UV paprsků uvnitř oka je zrádné v tom, že se dlouhá léta nemusí navenek nijak projevovat, a škody zatím narůstají (zasažené buňky se totiž neregenerují) a naplno se vyjeví až ve vyšším věku, nejčastěji jako katarakta neboli šedý zákal.
Čočka vystavená nadměrnému působení UV, ale i infračervenému (IR) záření se postupně zakaluje, člověk vidí jakoby přes zamrzající okno nebo špinavé sklo. Operaci šedého zákalu v Česku ročně podstoupí 80 tisíc pacientů. A jejich počet, nejspíš i kvůli ztenčující se ozónové vrstvě a nedostatečné ochraně zraku, narůstá.
"Dříve se šedý zákal operoval až po šedesátce, dneska nejsou výjimkou ani čtyřicátníci," všímá si optometristka Stašová. Působení UV paprsků na sítnici navíc vede ve vyšším věku až k makulární degeneraci, která často končí úplnou slepotou.
Rozhoduje čočka
Jak takovému osudu předejít? Prevencí, tedy pečlivou ochranou zraku. "Nejjednodušší ochrana je klobouk s širokým lemem, čepice s dlouhým kšiltem nebo ochranný sluneční štítek na čelo. To ale samo o sobě nestačí, jediná správná ochrana jsou kvalitní sluneční brýle," říká oftalmoložka Pokorná. A dodává, že ani stoprocentní UV filtr nic nevypovídá o jejich kvalitě.
"Čočka musí být dostatečně silná, aspoň milimetr, protože jinak se teplem deformuje, třeba při nošení brýlí na hlavě. To má za následek deformaci obrazu a následnou bolest očí i hlavy. Vy přitom ani nemusíte postřehnout, že rovnou čáru vidíte pokřiveně," upozorňuje Šárka Stašová a tvrdí, že na rozdíl od levných brýlí, které mívají tenkou výplň, se to u těch z optiky stát nemůže.
"Všechny brýle prodávané v optice procházejí testy Státního ústavu pro kontrolu léčiv a mají certifikát, protože jsou považovány za zdravotnické prostředky," vysvětluje optometristka. Kvalitní brýle v optice stojí od 800 korun výše.
Nevýhodou necertifikovaných brýlí bývají i nepružné, neflexibilní materiály, ze kterých jsou vyrobeny. Vedle kvalitní čočky je přitom přizpůsobení obrouček tak, aby perfektně seděly, dalším důležitým kritériem, kterým bychom se měli při koupi řídit.
"Brýle nesmějí sjíždět z nosu, musejí dobře přiléhat, hlavně svrchu, aby za ně nesvítilo, ale zase nesmějí tlačit. To je práce optika, nahřát brýle a upravit tak, aby dobře seděly," říká Stašová.
Zatímco ochranu proti UV zajišťuje speciální bezbarvý filtr, tmavé zabarvení zorníku chrání proti slunečnímu jasu, který nás oslňuje a nutí mžourat. Rovnice čím tmavší brýle, tím lepší UV ochrana, tedy v žádném případě neplatí.
Kdy dávat na oči pozorK nejrizikovějším činnostem z hlediska poškození zraku slunečním zářením patří pozorování zatmění slunce. Klasické sluneční brýle nestačí, musíte si pořídit ochranné. Zvlášť důležitá je ochrana zraku po očních operacích krátkozrakosti, šedého zákalu a jiných intraokulárních operacích, protože takřka vždy se oči stávají daleko citlivější na přesvětlení a sluneční záření. Na trhu jsou k dostání i kontaktní čočky s UV filtrem. Jako ochrana proti slunečnímu záření ale většinou nestačí. Nekryjí celé oko a nefungují jako ochrana před slunečním jasem. UV záření je rizikem celý rok, tedy i v zimě nebo když je pod mrakem. Oblaka totiž zadrží podstatně méně UV paprsků než viditelného světla. Takže i když je zataženo, dopadá na nás pouze o 20–40 procent méně UV paprsků než ve slunný den. |
Stoprocentní UV filtr, označovaný jako UV 400, mají dnes všechny certifikované sluneční i dioptrické brýle. U těch kupovaných u stánků, v drogeriích, v obchodech s oblečením nebo se sportovními potřebami vám proklamované vlastnosti nikdo nezaručí, a proto, obzvlášť mají-li hodně tmavá skla, je dobré výši UV ochrany ověřit přeměřením v optice. Tmavé brýle bez dostatečného UV filtru totiž napáchají více škody než užitku. Jak to?
Zornice reaguje na množství dopadajícího viditelného světla a tím chrání vnitřní segment oka před oslněním: čím je světla více, tím je zornice užší, a naopak. UV a IR záření jsou však ve spektru, které zornice nezachytí. Díky tmavým brýlím zůstává ´v klidu´, nezúží se. Takže pokud nejsou oči zároveň chráněny i dostatečným UV filtrem, dopadá skrze zornici více UV a IR paprsků na čočku a sítnici a působí tam nevratné škody.
Tmavé se nehodí pro řidiče
Podle tmavosti výplně dělíme brýle do pěti kategorií. Kategorie 0 jsou čirá skla, kategorie 1 a 2 se hodí na běžné nošení, když je pod mrakem. K moři a obecně na přímé slunce se hodí kategorie 3, která pohltí až 75 procent sytosti barev. Brýle kategorie 4 už jsou natolik tmavé, že se v nich nesmí řídit, oproti tomu se výborně hodí na hory nebo k rovníku, kde je intenzita slunečního záření nejvyšší.
"Sníh navíc UV paprsky odráží, takže intenzivní vystavení slunečnímu svitu ve vyšších polohách může vést až k sněžné slepotě, kdy dochází i k přechodné ztrátě vidění a akutním zánětům spojivky a rohovky. Podobné poškození očí mohou způsobit odrazy slunečních paprsků od vodní hladiny," upozorňuje oftalmoložka Krejčířová.
Proto lyžaři, horolezci, rybáři a milovníci vodních sportů ocení brýle s takzvanou polarizací a zrcadlovým nátěrem. První úprava snižuje rušivé odlesky od povrchu terénu, druhá spolu s tmavým zabarvením výplně pomáhá odrážet velmi ostré světlo.
Polarizace naopak není příliš vhodná do slunečních brýlí, ve kterých řídíte. Tím, že ruší odlesky od hladkých ploch, si nemusíte všimnout náledí, kaluže na vozovce a podobně. Brýle na řízení by také neměly mít příliš široké stranice neboli nožičky. "Fungují jako klapka a zhoršují periferní vidění. To vadí třeba při přejíždění do jiného pruhu, kdy nemusíte zaregistrovat překážku nebo rychlejší auto," upozorňuje Stašová.
A vedle nejtmavší kategorie není pro řidiče povolena ani modrá barva výplně, protože mění signální barvy. Brýle k moři by zase měly vedle stoprocentního UV filtru především perfektně krýt – jak svrchu, tak zespoda, protože vodní hladina i písek odrážejí UV paprsky. Dokonalé ochraně pomůže i nošení klobouku nebo kšiltovky.
A na co především si dát při výběru slunečních brýlí pozor? "Zákazníci se neustále dopouštějí jedné zásadní chyby: hledají jedny univerzální brýle na všechno. Do města, na kolo, do auta, na lyže i k moři," stýská si Šárka Stašová.
"Ale boty také nenosíme stále ty jedny, protože jiné se hodí na běhání a jiné na pláž. Ochrana zraku za tu investici stojí, protože 80 procent informací získáváme právě skrze něj," dodává optometristka.
Pozor také dejte na škrábance, deformují dopad paprsku do oka. A jestli brýle čistíte speciálními chemickými přípravky, zkontrolujte, zdali jsou skutečně určeny na ošetření brýlí. Na trhu jsou totiž k dostání i ty, které mohou poškodit jejich zabarvení. K čištění jinak úplně postačí voda s jarem a jemný, nejlépe mikrovláknový hadřík.
