Jakmile se přehoupne léto a teploty začnou klesat, začíná pro mě aftová sezóna. Nejsem schopná najíst se bez sykání, omezuji úsměvy a když se aft objeví pod jazykem, začínám i trochu šišlat. Podle lékařských statistik tyto miniaturní vřídky uvnitř úst trápí pravidelně přibližně dvacet až čtyřicet procent lidí a každý z nich potvrdí, že jde o velmi nepříjemnou zdravotní komplikaci.
Dá se aftám vůbec nějak předcházet? A jak zmírnit bolest a urychlit hojení, když už se objeví?
Záhada v ústech
Afty vznikají pouze v místech, kde není takzvaná keratinizovaná (tedy zrohovatělá) sliznice. To znamená, že se nikdy nevytvoří na dásních, ani tvrdém patře, ale většinou na měkkých částech úst nebo spodní straně jazyka.
Je prakticky vyloučené si je splést, protože vřídek má světle žlutou barvu a svým vzhledem připomíná malý kráter, zatímco jeho okolí je většinou lehce oteklé a zarudlé. Nejčastěji se formují malé afty, které měří v průměru méně než deset milimetrů. Afty nejsou nakažlivé.
I když jde o tak častou zdravotní komplikaci, odborníci stále tápou ohledně toho, proč vlastně afty vůbec vznikají. V průběhu času se sice objevovaly teorie o tom, že jde o problém způsobený viry či bakteriemi, všechny však byly vyvráceny. Bohužel vám nepomůže ani užívání multivitaminových prostředků, které řada lidí považuje za účinnou prevenci proti vzniku aft.
Podle studie provedené na University of Connecticut nemají afty souvislost s nedostatkem vitaminů a užívání multivitaminových doplňků jako jejich prevence bohužel zcela selhává. Neprokázalo se ani spojení mezi nízkou hladinou vitamínu B12 či kyselinou listovou a zvýšeným výskytem aft – ačkoli tato teorie přetrvávala řadu let.
Nicméně vzhledem k tomu, že se afty nejčastěji vyskytují u dospívajících a mladých dospělých, uvažuje se o jejich souvislosti se zvýšenou mírou stresu. Již zmíněná studie totiž zjistila, že afty se častěji objevují například ve zkouškovém období vysokoškoláků a dalších stresových situacích.
Ve hře jsou však nadále i teorie o genetických dispozicích, alergické reakci nebo autoimunitním onemocnění.
Pozor na chipsy i zubní kartáček
Rizikovým faktorem pro vznik aft je mechanické poranění sliznice v ústech. Podle studie z roku 2002 předcházelo poranění sliznice vzniku aft u osmatřiceti procent lidí. Pozor si dávejte na příliš razantní čištění zubů, tvrdý zubní kartáček, ale i náruživé pojídání chipsů, které mohou způsobit v ústní sliznici mikroskopické trhlinky.
U některých žen se afty objevují častěji těsně před menstruací a odborníci se shodují, že změny v hormonální hladině mohou být jednou z věcí, která vznik aftů podmiňuje. Tvorbu aft může zvýšit i užívání některých léků (například protizánětlivé léky). Stejně tak jsou častější u lidí s některými chorobami, jako je například Crohnova choroba či celiakie.
Co se týká problematických potravin, je prevence dost svízelná a lékaři se na ní nedokáží shodnout. Zatímco někteří odborníci doporučují lidem, kteří na tvorbu aft trpí, omezit konzumaci citrusových plodů, coby agresivního ovoce, které ústní sliznici dráždí, jiní tvrdí, že s tvorbou aft nemají citrusy žádnou souvislost. Stejně tak někteří obviňují ananas či rajčata, ačkoli další tuto teorii vyvrací.
Slané výplachy a med
Ke spontánnímu vyhojení potřebují afty v průměru osm až deset dnů. Pokud na afty trpíte, v první řadě si pořiďte měkký zubní kartáček, který nebude zanícenou sliznici dále dráždit. Dobu hojení by také měly zkrátit výplachy úst slanou vodou. Ve sklenici s vlažnou vodou rozpusťte půl lžičky soli a slaným roztokem vyplachujte ústa několikrát denně. Dočasnou úlevu od bolesti také přináší cucání kostek ledu.
Pokud už se afta objevila, vyvarujte se kořeněných jídel i horkých nápojů, které vřídek ještě víc podráždí. Hojení aft také urychlí přikládání sáčků s heřmánkovým čajem, který redukuje zánět. Zařaďte také do svého jídelníčku probiotické jogurty. Pomohou vrátit bakteriální prostředí ve vašich ústech do rovnováhy, což hojení aftů také prospěje.
Výzkum z roku 2008 zase potvrdil blahodárný vliv lékořice na hojení aft. Její žvýkání jednak tlumí bolest zaníceného vřídku a navíc zkracuje dobu hojení. Vědci také doporučují potírání aft medem, který opět výrazně urychluje jejich hojení.
S afty obvykle není potřeba navštěvovat lékaře, ale zpozornět byste měli, pokud se afta v ústech nehojí déle než tři týdny. V takovém případě by vřídek měl vyšetřit odborník, protože v mimořádných případech může jít i o příznak rakoviny úst.
