Většinou nám o daném člověku mnohé napoví jeho titul, i když ani ten není jasnou známkou vysoké inteligence.
Podle odborných výzkumů však existují i další zajímavé faktory, které mohou prozrazovat, že vaše inteligence přesahuje hranice průměrnosti. Zjistěte, zda se některý z překvapivých vědecky ověřených příznaků chytrosti nevztahuje i na vás.
Jste prvorozený
Pokud jste nejstarší dítě, můžete si gratulovat. Nová studie vědců z univerzity v Edinburghu totiž ukázala, že prvorozené děti vykazují vyšší výsledky v testech IQ než jejich mladší sourozenci. Zdá se vám zvláštní, že by mohla existovat korelace mezi prvorozeností a výjimečností?
Výzkumníci sledovali 5 000 dětí od jejich narození až do věku 14 let a každé dva roky posuzovali, jak děti čtou, píšou a řeší obrázkové slovní testy. Zjistili, že i když rodiče, kteří měli více potomků, věnovali každému dítěti stejnou emocionální podporu, prvorozenci dostávali více úkolů, které přispěly ke zlepšení jejich myšlení.
Navíc rodiče se svými mladšími dětmi trávili méně času účastí na aktivitách zaměřených na podporu inteligence, jako jsou čtení a hraní na hudební nástroje, než se svými prvorozenými dětmi. Rodiče také mají tendenci jednat se staršími dětmi jako s partnery a prvorozenci tak přebírají více odpovědnosti než jejich mladší sourozenci.
Nadáváte a mluvíte sprostě
Hulvátství a sprosté nadávky si většina lidí sice spojí s návštěvníky lokálů čtvrté cenové kategorie, ale kupodivu toto jadrné vyjadřování může podle vědců někdy ukazovat i na zvýšenou inteligenci. Na spojitost mezi nadávkami a chytrostí upozornila studie odborníků z Marist College v New Yorku.
V této studii vědci požádali dobrovolníky, aby ze sebe vychrlili (ať už ústně nebo písemně) co nejvíce slov týkajících se různých kategorií, jako jsou obscénnosti, zvířata a slova, která začínají určitým písmenem. Po vyhodnocení výzkumu odborníci zjistili, že jedinci, kteří dokázali sepsat nejvíce každodenních pojmů, do svých seznamů zahrnuli také více sprostých slov.
Výzkumní pracovníci si to vysvětlují tím, že nadávky zvyšují slovní zásobu a správné používání široké škály slov je známkou zvýšených intelektuálních schopností.
Máte zvrácený smysl pro humor
Možná máte někdy špatné svědomí, že občas někoho naštvete svým černým smyslem pro humor. Ovšem lehce zdeformovaný smysl pro humor, který zdaleka ne každý pochopí, může podle nedávného výzkumu rakouských vědců ukazovat na vyšší inteligenci.
Rakouští vědci požádali více než 150 lidí, aby vyhodnotili karikatury „černého humoru“. Poté odborníci změřili jejich verbální a neverbální inteligenci, výkyvy nálad a agresivitu. Účastníci studie, kteří upřednostňovali extra vulgární vtipy, měli vyšší úroveň obou druhů inteligence a byli méně agresivní než lidé, kteří preferovali tradičnější formy humoru.
Podle vědců je to tím, že pro pochopení zvráceného vtipu je zapotřebí zapojit všechnu duševní sílu, což ne každý dovede. Černý humor je totiž mnohem složitější než typický vtip, takže o něm musíte o trochu více přemýšlet, abyste ho dokázali ocenit.
„Nerada dávám věci a lidi do škatulek. Z praxe ovšem mohu podotknout, že vysoce inteligentní lidé si hledají filmy, hudbu a vše okolo s obrovskou hloubkou, s velkou dávkou filozofických úvah. Čas od času jsou označováni za podivíny a jejich humor je ne každým přijat a pochopen. Disponují obvykle výrazným smyslem pro humor (někdy neobvyklým),“ říká Lucie Mucalová, terapeut pro děti, rodiny a mezilidské vztahy.
Vaše matka trpěla těhotenskou nevolností
Nepříjemné nevolnosti v těhotenství se nevyhnou téměř žádné budoucí matce, ale jejich intenzita může být ukazatelem inteligence jejich potomka. Vědci z Toronta v Kanadě ve své studii sledovali budoucí matky během těhotenství a poté jejich děti po porodu.
Odborníci zjistili, že ženy, které v těhotenství více trápily ranní nevolnosti, mají častěji děti, které později získaly vyšší skóre v některých testech inteligence než děti matek, které netrávily svá rána ohnuté přes toaletu.
Vědci si tento jev dávají do souvislosti s hladinami těhotenských hormonů, jako je estradiol a prolaktin. Ženy s ranní nevolností vystavují své děti vyšším hladinám těchto těhotenských hormonů, což může mít za následek zvýšený vývoj mozku plodu.
Jste noční sova
Zůstáváte dlouho do noci vzhůru? Pak jste podle výsledků britské studie chytřejší než lidé, kteří chodí spát se slepicemi. Britští odborníci ve své osmileté studii sledovali více než 20 000 dospívajících osob a došli k zajímavému poznatku.
Chcete mít chytřejší děti? Dávejte jim dostatek lásky |
Lidé s vyšším IQ s větší pravděpodobností v dospělosti budou chodit spát později než jejich vrstevníci, kteří nejsou tak chytří. Vědci usuzují, že osoby s vyššími kognitivními schopnostmi se vyvinuly tak, aby dokázaly zvrátit svůj přirozený cirkadiánní rytmus neboli vnitřní hodiny, které je tlačily k tomu, aby si šli dříve lehnout.
Naši předkové instinktivně spali v noci, aby se vyhnuli nočním dravcům, ale inteligentní, moderní lidé se vyvíjeli i za těchto rizik a přizpůsobili se k využívání nočních hodin, což naši předkové nemohli. Ať už chodíte spát před půlnocí nebo po půlnoci, mějte na paměti, že většina dospělých potřebuje nejméně 7 až 8 hodin spánku, aby mohla následující den správně fungovat.
Jste rádi o samotě
Není vám po chuti ruch velkoměsta, neradi navštěvujete oslavy a večírky a určitě se nepobavíte v přecpaném baru? I tyto známky introverze mohou prozrazovat zvýšenou inteligenci. Britská studie, která se zaměřila na sledování 15 000 dospělých, ukázala, že lidé s vysokou mírou inteligence jsou méně spokojeni, když žijí v hustě osídlené oblasti, jako je velké město.
Tito jedinci navíc nahlásili vyšší životní spokojenost, když mohli trávit méně času socializováním se se svými přáteli než lidé s nižším IQ. Introvertní způsob myšlení se vyvinul spolu s evolucí - naši předkové žili v sepjatých kmenech a socializace byla často nezbytná k přežití, vysvětlili výzkumní pracovníci. Vysoce inteligentní lidé se však nejspíš vyvinuli nad rámec této podpory, což znamená, že se mohou přizpůsobit naší rychle se měnící společnosti bez ohledu na své vrstevníky.
Podle zkušeností psycholožky Lucie Mucalové mnoho vysoce inteligentních lidí vnímá svoji inteligenci jako obtíž. Jako něco, co není přijímáno společností.
„Mnohdy v praxi řeším příběhy, kdy velmi inteligentní člověk nevidí význam, proč by měl žít. Už i děti mi někdy poukazují na to, že jsou samy, že je vrstevníci nechtějí vzít mezi sebe, anebo se velmi inteligentní dítě straní, jelikož ho hry a činnosti vrstevníků nebaví, nenaplňují a raději tráví čas s lidmi o mnoho staršími, se kterými si vlastně mají co říci. Samozřejmě pak logicky přichází samota. Když mi nic okolo nestačí, tak se programově naučím vyplňovat svůj život sám, bez posuzování, srovnávání. Samota je jim někdy nejlepším společníkem. Ale ovšem i zde platí, že je to individuální,“ uvedla terapeutka Mucalová.
Na stole máte nepořádek
Dobrá zpráva pro věčné bordeláře – pokud se na vašem stole nepřehledně hromadí spousta věcí, možná jste chytřejší než ostatní. Chaotické prostředí totiž podle výzkumu vědců z University of Minnesota podporuje kreativní myšlení.
V jednom experimentu psychologové požádali asi 50 účastníků, aby navrhli nové způsoby použití míčků na stolní tenis. Lidé, kteří měli za úkol přemýšlet v neuspořádaných místnostech, kde knihy a papíry ležely všude kolem, přišli se stejnými nápady jako osoby v uklizených pokojích. Nicméně jejich názory byly nezávislými soudci považovány za podstatně zajímavější a kreativnější.
V dalším pokusu vědci dali účastníkům průzkumu možnost volby mezi novým a zavedeným produktem. Lidé, kteří byli obklopeni nepořádkem, si častěji vybírali nový produkt, což podle vědců signalizuje, že neorganizované prostory povzbuzují lidi, aby se osvobodili od konvenčního myšlení a vyzkoušeli nové věci.
„Vysoce inteligentní jedinci dovedou velmi dobře a rychle řešit logické a analytické úkoly, mohou být fascinováni slovy a řečí a užívají netradičních pojmů a jazyka. Negativní stránkou může být tendence věci přílišně analyzovat na úkor reálné aktivity. Často se jedná o nezávislé osoby s originálním myšlením. Může se stát, že neuznávají autority. Mohou mít sníženou emoční inteligenci. Může se objevit extrémní citlivost, extrémní prožívání emocí,“ dodává psycholožka Lucie Mucalová a upozorňuje, že spousta nadaných lidí, kteří neporozumí svému daru, může prožít nenaplněný život plný smutku, jinakosti a izolovanosti.
