Ona
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Češi se zabíjejí solí. Spořádáme jí až šest kilogramů ročně

  • 124
Pohádka Sůl nad zlato děti učí, že bez soli se obejít nedá. Dnes se nedostatku sodíku, jehož hlavním zdrojem je právě kuchyňská sůl, rozhodně bát nemusíme. Naopak. Ukrývá se totiž doslova všude. I v sušenkách, píše týdeník 5plus2.

Na rozdíl od jiných důležitých látek, kterých se tělu mnohdy nedostává potřebné množství, se v případě sodíku obsaženém hlavně v soli drtivá většina z Čechů potýká s opačným problémem. Optimální denní dávka sodíku při běžném režimu by neměla přesahovat množství 2,4 g, což odpovídá 6 g soli. Pro ještě lepší představu je to zhruba jedna kávová lžička soli denně. Realita je ale poněkud slanější. A nebezpečnější.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích.

Podle dat Českého statistického úřadu se v roce 2015 spotřeba soli v Česku pohybovala kolem 5,7 kg na osobu. Denně tak průměrný Čech zkonzumoval 15,6 g soli, což je téměř trojnásobek doporučovaného maxima. Úvahy nad tím, jak tělu dodat dostatek sodíku, nás tedy skutečně trápit nemusí. Namístě je naopak přemýšlet nad tím, jak sůl v jídle alespoň částečně omezit. A proč vůbec?

Škodíme ledvinám i srdci

Nadměrný příjem sodíku lékaři spojují především s vysokým krevním tlakem, což je dobrý kamarád kardiovaskulárních onemocnění. Snížení přívodu sodíku by podle odborníků mělo mít za následek snížení výskytu ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod.

„Dalším onemocněním dávaným do souvislosti se sodíkem je porucha funkce ledvin vznikající jako následek vysokého tlaku,“ říká Pavel Těšínský, vedoucí lékař jednotky intenzivní metabolické péče ve FN Královské Vinohrady.

Opačný extrém, tedy nedostatek sodíku, se objevuje paradoxně u lidí, kteří se v honbě za zdravým životním stylem uchýlí k mnohdy až nebezpečným způsobům očisty organismu. Před takovými experimenty lékaři varují. „Není výjimkou přijetí pacienta na jednotku intenzivní péče s extrémně nízkou hladinou plazmatického sodíku, který dlouhodobě konzumoval až osm litrů vody denně při dobré víře v očišťování organismu,“ poukazuje Těšínský.

Množství soli by u průměrného člověka nemělo přesáhnout 6000 mg denně. Kolik je jí obsaženo v některých běžných potravinách?

vepřové maso 1125–1500 (mg/kg)
hovězí maso 1450–1725 (mg/kg)
kuřecí maso 1150 (mg/kg)
slepičí vejce 3375 (mg/kg)
loupaná rýže 150 (mg/kg)
mléčná čokoláda 7000 (mg/kg)
pšeničná mouka 50-75 (mg/kg)
celozrnný chléb 10 000–15 000 (mg/kg)
jablka 40–75 (mg/kg)
brambory 75–700 (mg/kg)
špenát 1500–3000 (mg/kg)
květák 175–250 (mg/kg)

Sůl je i ve sladkostech

Jak tedy optimálně tělu od soli ulehčit? Pouze 25 procent sodíku se v potravinách vyskytuje přirozeně, zbylých 75 procent se do jídla dostane při výrobě nebo vaření. Největším zlem je proto například dosolování hotového pokrmu na talíři. U mnohých navíc ještě před ochutnáním. Nenápadná špetka soli může znamenat až jeden gram – zdánlivě zanedbatelné množství, přitom ale jde o šestinu celkové denní dávky.

„Mezi zdroje sodíku patří i potraviny, které běžně konzumujeme a které by byla velká chyba významně izolovat z jídelníčku, jako je například celozrnné pečivo, sýry, kvalitní šunka… Zároveň je dobré vědět, že sůl obsahují také výrobky, kde bychom to nečekali,“ říká nutriční terapeutka Věra Boháčová, spolupracovnice AquaLife Institutu.

A uvádí konkrétní příklady: „Jde o různá ochucovadla, marinády, sušenky nebo čokoládu. A naopak – lidé si překvapivě myslí, že například minerální vody mají nadměrný obsah sodíku, což není tak úplně pravda. Do velmi přísného limitu obsahu sodíku 20 mg/l pro kojeneckou vodu spadá celých 37,8 procenta produkce všech minerálních vod u nás,“ vysvětluje.

Potraviny, které na sůl odkazují už ve svém názvu, jako slané oříšky nebo popcorn, je podle Věry Boháčové namístě z jídelníčku vyškrtnout, a to celkem nekompromisně.